ajímavé a dosud skoro vesměs neznámé doklady o českých cisterciá- cích v době předhusitské zachovaly se nám ve formuláři kláštera oseckého a vyšnobrodského. Na první upozornil Palacký v práci Z „Uber Formelbücher“ v pojednáních král. české společnosti nauk (1841-42). Jelikož Palacký všímal sobě tohoto druhu pramenů pouze pokud podávaly nové příspěvky k českým dějinám, zůstaly důležité údaje oseckého kodexu pro dějiny řádové nepovšimnuty až do dnešního dne. Formulář vyšnobrodský pak jest až dosud úplně neznámý. K vůli důležitosti si všimneme obou ruko- pisů blíže. Formulář osecký jest pergamenový rukopis, v němž dvě různé osoby úhled- ně zaznamenaly rozličná dictamina. V první části časově starší potkáváme se s listinami kláštera v Plasích, Nepomuku a jednou žďárskou. Jádrem jejím jsou visitační akty pocházející asi z doby kolem roku 1360. Visitace ony konali skoro vesměs opatové kláštera v Plasích. Poněvadž jest silně pochybno, že by na př. v Nepomuku bývali měli visitační akty ze Žďáru, Velehradu, Zlaté Koruny, Mnichova Hradiště, pak lze pravděpodobně souditi, že formulář vznikl v sídle řádových visitátorů, kde se tyto věci všechny chovaly, t. j. v Plasích. Zůstává zde ovšem nezodpověděna otázka, proč by býval plasský cisterciák používal ke svým formulím předloh z kláštera nepomuckého? Zde jest jediná odpověď ta, že v Pomuku byl v době Arnošta z Pardubic členem Fr. Jindřich, jenž jako notář zastupoval klášter u arcibiskupské kurie. Okol- nost tato jest sama sebou dobrou kvalifikací právnickou, i jest tedy možno, že dobře stylisované akty Jindřichovy vzal si plassk mnich za vzor při sestavo- vání formuláře. Při všech těchto pochybnostech je jedna věc zcela jista: Jeli- kož obsahově se vztahuje první část skoro výlučně na Plasy a Nepomuk, kdež- to druhých klášterů se dotýká jenom zdaleka, pak jistě v některém z těchto dvou domů formulář onen vznikl. Časově ho kladu k roku 1350, poněvadž obsahuje žalobu Karla IV. k opatovi v Citeaux, kterou položil Palacký do prosince 1348. Pravdivost tohoto dohadu potvrzuje visitační protokol ze Zlaté Koruny mluvící o řádových novelách r. 1350 vydaných a resignační listina opata žďárského Hynka s datem 1361. Z časového určení dokladů v kodexu oseckém obsažených lze tedy říci, že nás zpravuje o stavu českých cisterciáků na počátku t. zv. doby předhusitské. Druhá část rukopisu jest mladšího původu a obsahuje listiny zbraslavské známé již z publikace Tadrovy.2 Kodex vyšnobrodský se podstatně liší od oseckého tím, že nenese stop sku- 1 Doklad č. 14. 2 Listiny kláštera zbraslavského. (Hist. archiv čes. akademie, sv. 23, Praha 1903.) 96