Strana 17
17
Z Jungmannovy zprávy čerpali domácí i cizí badatelé o Lucidáři.
Ustálila se charakteristika jeho obsahu podle výroku Hanuše, že to byl
pokus středověkého slovníku naučného (J. Jungmann: »slabý obraz ency-
klopedie.« 1)
Teprve Antonín Truhlář pod heslem »Lucidář« v Ottově Slovníku
Naučném XVI. str. 414-5. krátce, avšak úplně a jasně podal přehled,
co to jest Lucidář vůbec, jak vzniklo zpracování staročeské, jaký jest
poměr mezi třemi druhy recensí českého Lucidáře. Chválí prvotisk, že
vyniká »nevšední jadrností v mluvě a svědčí o soudném názoru vzděla-
vatelově.« Jako Schorbach konečně objasnil vznik a vývoj Lucidáře ně-
meckého, tak také u nás vyložil Ant. Truhlář po kusých zmínkách sou-
stavně a správně vznik a vydání Lucidáře českého.
V literatuře německé před Schorbachem jsou o českém Lucidáři
zmínky jen nepatrné. 2)
2. Rukopis Fürstenberský, nyní na Křivoklátě.
O nejstarším textu českého Lucidáře, chovaném v bibliothece Für-
stenberské (tenkráte byla uložena3) v Praze), zmínil se Dobrovský v historii
literatury české. 4) Po něm, zdá se, nikdo nevěnoval pozornost rukopisu,
až nynější bibliothekář Musea království Českého p. Adolf Patera, chystaje
soupis rukopisů Fürstenberských, r. 1874 kromě jiných popsal pro svou
potřebu rukopis Dalimilovy kroniky, při němž mimo jiné na konci při-
pojen Lucidář. Popisu tohoto však nikde posud neotiskl. 5)
K. Schorbach použil při své studii o Lucidáři Fürstenberského ruko-
pisu, popsal jej a uveřejnil z něho ukázky. Neznalost češtiny zavinila
četné poklesky a nesrozumitelnosti v těchto ukázkách.
Chtěje vydati text prvotisku Lucidáře z r. 1498, snažil jsem se, aby
mně bylo dovoleno nahlédnouti do staršího rukopisu Fürstenberského,
jenž byl z Prahy přestěhován na Křivoklát. Praesidium Musea království
Českého v čele s J. O. Janem hrabětem Harrachem (p. t.), jenž ochotně
1) I. J. Hanuš, Dodavky a doplňky k Jungmannově Historii literatury české,
1869, str. 14: »Lucidář, čili vysvětlení rozličných věcí. Byly to středověké pokusy
naučných slovníků.«
2) Grässe, Literärgeschichte. II. 2., str. 979. Srv. C. J. Brandt, Lucidarius, en
Folkebog fra Middelalderen, Kjobenhavn, 1849, str. XIII.
3) Viz Zibrt, Bibliografie České Historie I. v Praze, 1900, str. 193, č. 3437 —41.
4) Viz citát na str. 16, v pozn. 1.
5) Pí. Šafaříková, vdova po professorovi, zaslala na Křivoklát rukopis: »Die
Manuskripte der Fürstlich Fürstenbergschen Bibliothek zu Prag, beschrieben von
R. Glaser, fürstlichen Bibliothekar, Prag, 1868«, kdež vedle jiných popisů jest uložen
také stručný jen popis rukopisu, z něhož vydáváme Lucidář. Tento soupis Fürsten-
berských rukopisů zaslal r. 1869 J. F. Dambeck z pozůstalosti † bibl. I. J. Hanuše od
pí. Hanušové prof. V. Šafaříkovi s listem, který jest přidán. (»... In ihren Händen wird
also wohl dies Verzeichniss in der rechten Stelle sein...«)
Č. Zíbrt: Staročeský Lucidář.
2
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84