z 84 stránek
Titul
1
2
3
4
5
Úvod
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
Edice
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
Seznam autorů
72
Seznam slov a věcí
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
Obsah
84
Název:
Staročeský lucidář : text rukopisu Fürstenberského a prvotisku z roku 1498
Autor:
Zíbrt, Čeněk
Rok vydání:
1903
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
84
Počet stran předmluvy plus obsahu:
84
Obsah:
- 1: Titul
- 6: Úvod
- 41: Edice
- 72: Seznam autorů
- 73: Seznam slov a věcí
- 84: Obsah
Strana 40
40
Podle vzoru starodávného Lucidáře byly skládány pak podobné knížky,
kde rovněž ve formě otázek a odpovědí podává se poučení o záhadách
všehomíra, o složení světa, o lidech, jejich vlastnostech, s domnělým vý-
kladem zjevů přírodních, s vložkami zeměpisnými a hvězdářskými. Některé
otázky a odpovědi byly přebírány z Lucidáře.
V literatuře české stal se podle cizích vzorů podobný pokus. Míníme
zajímavou a vzácnou knihu: »Curiosus tolerabilis t. j. Všesvěd snesitedlný,
jemužto z mnohých latinských učitelův na sta otázek rozličných odpovědí se
dává, od Leopolda Benedikta Červenky, collegiatního kostela v král. Novém
Městě Pražském u sv. Apollinářiše, vikariusa, J. U. kandidata, v Starém
Městě Pražském«, 1697, 16°. Ukázky z této knihy podali jsme v čas. Český
Lid XII. 1902, str. 87—95. 1)
6. Poměr vydání pozdějších k nejstarším dvěma textům.
Pokusili jsme se ve stati 5 naznačiti charakteristiku posavadních
vydání českého Lucidáře i poměr ku vydání nejstaršímu. Shrneme-li vý-
sledky toho v celek, vysvitne, jak zdařile a přesně roztřídil verse českého
Lucidáře Ant. Truhlář (viz str. 17).
Nejstarší text, zachovaný v rukopise Fürstenberském a v prvotisku
r. 1498, s příslušnými změnami časovými doložen jest ve vydání J. Hirn-
lové v Olomouci r. 1783 (1779). Patrně tato první verse byla přetiskována
a v této původní úpravě po třech stech letech koluje ještě jako lidová
četba po krajích československých. Viz o tom na str. 32.
Druhá verse zachována v obou nejstarších defektech bibliotheky
musejní (viz str. 30). Otázky jsou již přeházeny, místa zdánlivě závadná
(o zplození a zrození dítěte atd.), jakož i místa méně pozoruhodná
(o obřadném rouchu) jsou vynechána. A. Truhlář soudí, že je to recense,
která byla vydána r. 1567 v Olomouci (viz str. 29.), kterýžto exemplář
bohužel se nadobro ztratil.
Třetí verse odchyluje se již nápadně od verse první. Původní účel
knihy mizí před líčením příběhů náboženských. České zpracování shoduje
se tu s textem pozdních vydání lidových knížek německých (viz str. 34).
Vydávají tyto knížky firma Škarniclova v Uh. Skalici, Ign. Hilgartner a
Landfras v Jindř. Hradci, firma Turečkova v Litomyšli, J. Spurného
v Praze atd. v úpravě známých knížek pro lid, švabachem tištěných, ozdo-
bených na titulním listě starodávnou dřevořezbou. Při tom zasluhuje po-
všimnutí, že každá z tiskáren jmenovaných, přetiskujíc starý text, zachovává
zároveň zvláštní tradice svoje, zvláštnosti pravopisné i slohové. To jsou
podrobnosti již menšího významu, kterými obírati se nemíníme.
1) Srv. též Lad. Peprný, K dějinám mathematiky v Čechách, Čas. Č. Mathemat.,
1902, Příloha, str. 63.