40 Podle vzoru starodávného Lucidáře byly skládány pak podobné knížky, kde rovněž ve formě otázek a odpovědí podává se poučení o záhadách všehomíra, o složení světa, o lidech, jejich vlastnostech, s domnělým vý- kladem zjevů přírodních, s vložkami zeměpisnými a hvězdářskými. Některé otázky a odpovědi byly přebírány z Lucidáře. V literatuře české stal se podle cizích vzorů podobný pokus. Míníme zajímavou a vzácnou knihu: »Curiosus tolerabilis t. j. Všesvěd snesitedlný, jemužto z mnohých latinských učitelův na sta otázek rozličných odpovědí se dává, od Leopolda Benedikta Červenky, collegiatního kostela v král. Novém Městě Pražském u sv. Apollinářiše, vikariusa, J. U. kandidata, v Starém Městě Pražském«, 1697, 16°. Ukázky z této knihy podali jsme v čas. Český Lid XII. 1902, str. 87—95. 1) 6. Poměr vydání pozdějších k nejstarším dvěma textům. Pokusili jsme se ve stati 5 naznačiti charakteristiku posavadních vydání českého Lucidáře i poměr ku vydání nejstaršímu. Shrneme-li vý- sledky toho v celek, vysvitne, jak zdařile a přesně roztřídil verse českého Lucidáře Ant. Truhlář (viz str. 17). Nejstarší text, zachovaný v rukopise Fürstenberském a v prvotisku r. 1498, s příslušnými změnami časovými doložen jest ve vydání J. Hirn- lové v Olomouci r. 1783 (1779). Patrně tato první verse byla přetiskována a v této původní úpravě po třech stech letech koluje ještě jako lidová četba po krajích československých. Viz o tom na str. 32. Druhá verse zachována v obou nejstarších defektech bibliotheky musejní (viz str. 30). Otázky jsou již přeházeny, místa zdánlivě závadná (o zplození a zrození dítěte atd.), jakož i místa méně pozoruhodná (o obřadném rouchu) jsou vynechána. A. Truhlář soudí, že je to recense, která byla vydána r. 1567 v Olomouci (viz str. 29.), kterýžto exemplář bohužel se nadobro ztratil. Třetí verse odchyluje se již nápadně od verse první. Původní účel knihy mizí před líčením příběhů náboženských. České zpracování shoduje se tu s textem pozdních vydání lidových knížek německých (viz str. 34). Vydávají tyto knížky firma Škarniclova v Uh. Skalici, Ign. Hilgartner a Landfras v Jindř. Hradci, firma Turečkova v Litomyšli, J. Spurného v Praze atd. v úpravě známých knížek pro lid, švabachem tištěných, ozdo- bených na titulním listě starodávnou dřevořezbou. Při tom zasluhuje po- všimnutí, že každá z tiskáren jmenovaných, přetiskujíc starý text, zachovává zároveň zvláštní tradice svoje, zvláštnosti pravopisné i slohové. To jsou podrobnosti již menšího významu, kterými obírati se nemíníme. 1) Srv. též Lad. Peprný, K dějinám mathematiky v Čechách, Čas. Č. Mathemat., 1902, Příloha, str. 63.