XI rakouského etc. rady a jeho milosti královské najvyššího štablmistra etc. Dokonáno na Hradci den sv. Kateřiny Léta 1536. Vytištěno a dokonáno v Starém Městě Pražském, ten čtvrtek před sv. Vítem, léta 1537.« For- mát 4°, 1. 58. V předmluvě uvažuje nábožně překladatel Jan Petřík z Benešova o mrzkosti opilství, proti němuž Sebastian Frank z Verdu sepsal tuto vý- strahu. Překladatel vzpomíná, jak českou tuto úpravu Frankova spisu s pilností četl pan Volf z Krajku a na Lanštajně a chválil toto varování před šeredným hříchem opilství. Pan Ungnad požádal pana Hynka Krabice z Vajtmile, místopísaře království Českého, aby také přeložil Instrukcí (viz str. IX.), kterouž někdy »jeden pán z Švoroperku německy složil«, v český jazyk. Překlad český pořízen jest věrně podle originalu německého. Petřík z Benešova nepřidával z českého souvěkého života narážek, časových zmínek, jako to bylo zvykem u překladatelů mravokárné literatury cizí. Oba spisy uvedené byly čítány se zálibou. Tvrzení, že byla Frankova kniha vydána r. 1632 znova s názvem: »Sedmihlavý drak opilství«, a roku 1642 opět s názvem: »Potvorný drak apokalyptický«, 1) není správné. »Česká staroměstská konregací, pod titulem Na nebe vzetí nejsvětější Rodičky Boží« vydala r. 1642 knihu »Potvorný drak apokalyptický (12. kap.) s sed merou hlavou, to jest: hanebné a ohavné opilství živými barvami v sedmi knihách s svou rodinou, užitky a vlastnostmi rozpustilému světu k napra- vení vykontrfetované, na světlo v české řeči vydané, s dovolením J. M. pana vysoce osvíceného knížete a pána, pana kardinála z Harrachu, etc. arcibiskupa Pražského, etc. vytištěný v Starém Městě Pražském, v impressí akademické, Léta Páně 1643«, 12°, str. (18), 265 (2). V předmluvě, vě- nované »místo hromničné svíce« Jaroslavovi Bořitovi z Martinic, čteme zmínku o knížkách proti opilství a mezi nimi na prvním místě o knížce Frankově, v té době již vzácné, »jichžto nyní lze není dostati«. Není to však doslovný otisk Frankova spisu a Instrukcí pana Hanuše ze Švorc- perku, nýbrž vybrané části z obou i jiných pozdějších spisů mravokárných, českých2) i cizích proti opilství. Z výstražných hlasů proti pijanství zasluhuje povšimnutí veřejnosti české posud málo známé rýmování Alše Knoblocha z Pirnsdorfu v Lito- měřicích, tištěné r. 1561. Jungmann (Hist. Liter. Č. IV. č. 205) uvádí zkrá- cený titul, ale nejmenuje autora. Patrně knížky neznal. Zachoval se jediný exemplář (Hanka připsal na listu titulním: »posud neznámý«) v bibliothece Musea království Českého v Praze (sign. 36 B. 11, allig.). Zprávy životopisné zachoval o sobě málo posud známý v literární historii české Aleš Knobloch v jiné knize, v »Regimentu zprávy ovčího 1) Srv. Jungmann, Historie Liter. Č. IV. č. 670. 2) Na př. str. 115: Rozmlouvání o obyčejích a povahách nynějšího lidu na světě, t. j. Konrada Hosa spis, o němž viz na str. XV., pozn. 2.