svou úplnost; prohlížíme-li staré katalogy, patrno, že některé vzácné věci již zmizely.*) Rukopisy neměly nikdy zvláštního seznamu, nýbrž byly zařazeny podle obsahu mezi tisky v jednotlivé oddíly. Nynější majorátní pán, J. Excellencí hrabě Ervín z Nostitz a Rhie- neku dovolil p. cís. radovi, Fr. A. Borovskému, místořediteli um. prům. musea, a podepsanému rukopisy zvlášť vyřaditi a sestaviti tento in- ventář. Rukopisy obdržely nyní zvláštní skříně, byly nově urovnány podle formátu a opatřeny novou signaturou vedle staré. Zpracováno tak 227 rukopisů v 6 odděleních označených písmeny MSa—f; signatura poznamenána nejen vnitř na přídeští každého svazku, nýbrž i na lístku na hřbetě, a to barvou červenou, na rozdíl od černých signatur tisků. Veliký počet uvedených rukopisů jest vlastně spíš povahy archivní, zvláště silné soubory listin, akt a dopisů obou Ottů z Nostitz, jež mají nemalou důležitost pro příběhy třicetileté války, zejména ve Slezsku, v Lužicích a v Kladsku. Až dosud známy nebyly, právě že svazky jich zařazeny byly rozptýleně mezi tisky ostatní knihovny, kde jich nikdo nehledal. Na konec prosím, aby práce má byla shovívavě posuzována. Nebylo mi možná pro rozličné obtíže, abych u takového množství cizích rukopisů všude shledal, bylo-li co tištěno či někde použito; spokojil jsem se tedy namnoze jen pouhým soupisem. Největším a nejvřelejším díkem zavázán jsem Jeho Excellencí vysokorodému panu hraběti Ervínu z Nostitz a Rhieneku za laskavé otevření knihovny i podporu své práce; dále upřímně děkuji p. hraběcímu tajemníku JUDr. Rud. Zychovi, p. cís. radovi Fr. A. Borovskému, pp. univ. professorům Dr. Rud. Dvořákovi, Dr. A. Krausovi a Dr. Vác. Em. Mourkovi, škol. radovi dr. Z. Winterovi, pp. doc. Dr. Janu Jakub- covi a K. Kroftovi, p. adj. Dr. Fr. X. Jiříkovi za všechno přispění i od- bornou pomoc, rovněž a zvláště slav. I. třídě České Akademie za vydání díla. V Praze, 7. června 1910. * Spisovatel. V popise první cifra v levo značí číslo řadové, uprostřed položena signatura nynější i stará. Zkratky: pap. a perg. = kodex papírový nebo pergamenový; římská cifra nebo letopočet po tom značí dobu vzniku, arabské cifry počet listů a předsázek, nebo listů číslovaných a nečíslovaných; kde v knize nejsou listy číslovány, je v popise všude pověděno; stojí-li v popise při počtu listů „n“, značí, že listy mnou teprv nově byly číslovány; kde není poznamenáno nic, rozuměj, že v knize je číslování listů původní. Cifry spojené X značí rozměry formátů v mm, první výšku, druhé šířku. D. = desky, f = folium. Rubr. = v textu je výzdoba rumělkou. In. = inicialy obyčejné; ozdob- nější jsou zvlášť vytčeny. Stigm. = stigmatisace některých písmen *) Na př. uvádí Hirsching francouzský překlad Tita Livia od Petra Berceura, z r. 1361 na pergameně, sličně illuminovaný, ve skvostné vazbě z červe- ného aksamitu, dále erbovník na pergameně z r. 1396; po těchto knihách není památky. VI