29 souhlasiti s pozdějším tvrzením Tadrovým,87) že by veřejní notáři měli pevná stano- viště na určitých místech Prahy, zejména na hojně navštěvovaných ulicích, náměstích a před chrámy, a tam že sepisovali protokoly o jednáních, před nimi předsevzatých. Soudím, že nesmíme zaměňovati veřejné notáře s obyčejnými písaři, kteří se živili v Praze ve 14. a 15. století psaním listů a písemností bez právního význámu. Je pravdě- podobné, že tito obyčejní písaři (scriptores cathedrati) měli na ulicích stoly s roz- loženým písařským náčiním, ale nemohu totéž tvrditi o veřejných notářích, kteří požívali obecné vážnosti a musili býti ke každému jednání zvláště dožádáni. Ostatně veřejní notáři byli dosti zámožní a zdržovali se většinou u biskupských soudů. Z instrumentů se podrobně dovídáme, kde soud zasedal, tak na příklad „in Mi- nori civitate Pragensi in curia archiepiscopali in consistorio, ubi iura redduntur“.88) V arcibiskupském dvoře na Malé straně bylo zřízeno mnoho instrumentů v různých místnostech, na příklad ve velkém sále, v sále malovaném (in sala depicta), u dřevě- ného stupně (iuxta gradum ligneum) a p. Mnoho instrumentů, pokud jsou vyhotoveny z oficiálovy autority, bylo zřízeno přímo v oficiálově obydli, zejména za Mikuláše Puchnika, „prope valvam in Ugiezd Minoris civitatis Pragensis monte sub Petrino“,so) „in domo sita in Ugezd fons balna Minoris civitatis Pragensis monte sub Petrino“.90) Jinak dosti mnoho instrumentů bylo pořízeno na pražském hradě, v ochozu katedrálního kostela, před velkým oltářem sv. Víta, v sakristii u kaple sv. Zikmunda,91) v děkan- ském domě,92) v sakristii královské kaple u Všech Svatých. Avšak žádné z těch míst nemůžeme pokládati za stanoviště veřejných notářů, protože jsou v těsné souvislosti s obsahem jednání, nebo mají k nim vztah osoby jednající. K stejnému závěru se dojde i u jiných míst v Praze, třebas se nezasvěceným zdá nápadným, že příliš často notáři sepisují protokoly v ochozu domů, tak na příklad při klášteře sv. Klimenta na Starém městě, při klášteře sv. Jakuba nebo na Vyšehradě. Musíme uvážiti, že domy byly tmavé a že jde o jednání, která se udála v letních měsících. Valná část zachovaných instrumentů uvádí jako místo právního jednání Vyšehrad u Prahy, na přiklad „in ecclesia Wissegradensi in loco capitulari“,93) „in medio sacrosancte ecclesie s. Petri Wissegradensis“,4) ale i to si snadno vysvětlíme z obsahu listiny a z posta- vení, jaké měli v církevním životě vyšehradští kanovníci. Podobný stav se shledá v Olomouci a ve Vratislavi, kde církevní sudiště bylo před větším portálem ka- tedrály.35) Také v Litomyšli vzniklo mnoho instrumentů před oficiálovým domem,96) a rovněž na hradě „in ecclesia cathedrali in capella S. Egidii confessoris seu in loco capitulari“. 97) 58) 88) 10) 91) 82) 93) 91) 28) 98) 87) Kulturní styky Čech s cizinou až do válek husitských, str. 216. Viz v seznamu č. 156, 1375 května 7; č. 272, 1386 května 26. Viz v seznamu při č. 308 r. 1386. Viz při č. 272 instrument z 19. srpna 1393. Viz v seznamu při č. 357 instrument z 10. listopadu 1397. Viz při č. 416 instrument z 25. května 1400. Viz instrument notáře č. 269. Viz instrument notáře č. 357 z 23. července 1399. Viz instrument notáře č. 19 ze 6. března 1338. Viz instrument notáře č. 119 z 10. července 1355. 7) Viz instrument notáře č. 365 z 19. srpna 1898.