39 písaře zmíněný již Jan Henlův ze Šitboře, jinak z Teplé, jenž byl zároveň učitelem na městské škole i veřejným notářem.16) Roku 1383 založil městskou knihu žateckou, a když se stal r. 1411 písařem v Praze na Novém městě, založil tu novou knihu „liber contractuum“. V Domažlicích byl 27. ledna 1404 městským písařem místní rodák, veřejný notář z císařské autority, Jiří Frovinův.17). V Nymburce působil podle Tadry1s) jako městský písař Jan Mikulášův z Mostu, veřejný notář z císařské auto- rity19) a správce místní školy (1411—1413). V Brně a Jihlavě byl městským písařem veřejný notář Jan z Gelnhausen,20) ve Vratislavi Henricus de Rychinbach,21) rovněž veřejný notář (1340). O některých písařích městských mohli bychom míti pochybnost, zda před při- jetím úřadu nezastávali veřejné notářství. Tak na příklad Martin Mikulášův z Gdánska jest zmíněn 15. srpna 1389 v Kutné Hoře jako „notarius scribaque iuratorum“.22) Protože však výpis z městské knihy, psané na velkém papírovém formátě a opatrované Martinem v jakési skříni, pořizoval veřejný notář Mikuláš Matějův z Brna,23) jest pravděpodobnost možnosti, že Martin byl veřejným notářem, velmi nepatrná. Veřejným notářům náleží ve vývoji městských listin a v počátcích městských knih v zemích české koruny čestná úloha, třebas se nemohli uplatniti tou měrou jako příslušníci jejich stavu v severní Italii. Jinak veřejní notáři měli jen zřídka příležitost zhotoviti pro městské obce instrument. Transumpt privilegia krále Jana Brnu a článku z městských práv, daných městu králem Václavem r. 1243, jejž dali brněnští měšťané a jejich písař poříditi veřejnými notáři Bohušem z Troubků, Petrem z Jevíčka a Ště- pánem z Bzence 8. června 1367 v Brně pod autoritou markraběte Jana, přivěsivšího pečet, jest v mnohém ohledu zajímavý a jest opravdu z nečetných výjimek, kterými se může honositi jen Morava. 3. Písaři a registrátoři královské kanceláře. Do králov- ských služeb se veřejní notáři dostávali poměrně často. V kanceláři Přemysla Ota- kara II. působil od konce r. 1273 až do královy smrti Jindřich Vlach z Isernie, jenž později založil knihu kontraktů pro město Prahu, jak již bylo zmíněno.24) Na počátku vlády Jana Lucemburského byl činný v královské kanceláři jako notář magister Thomas de Fractis, připomínaný r. 1320 jako veřejný notář z autority papežské i císařské.25) Dalším veřejným notářem ve službách Jana Lucemburského byl Jan Rufinův, klerik pistojské diecése,28) jenž vyhotovil ve Francii první králův testament z 9. září 1340. 16) 30) Tadra, Kanceláře, str. 168. Viz též přílohu C č. 362. 11) Tadra, Kanceláře, str. 170. Viz též přílohu C č. 471. 18) Kanceláře, str. 171. 20) Viz v seznamu notáře č. 551. Viz v seznamu notáře č. 218. 22) Viz v seznamu notáře č. 68. 22) Lib. erect. IV. 445. 23) Viz v seznamu notáře č. 322. 24) Joh. Voigt, Das urkundliche Formelbuch, str. 6 28) Viz v seznamu notáře č. 11. 28) Viz v seznamu notáře č. 57.