Strana 28
28
českého národa. Do Prahy přicházeli i veřejní notáři, působící v Olomouci, Brně,
Vratislavi a Litomyšli, kde všude byli biskupské soudy a příležitost k písařské práci.
Veřejní notáři, ustanovení z císařské nebo papežské pravomoci, mohli sice kdekoliv
vykonávati úřad, ale církevní nařízení pro obvody diecésí chránila práci domácích
notářů a do jisté míry podporovala tuzemce. Skutečnost, že veřejní notáři z diecése
olomoucké, vratislavské a později i litomyšlské volně zhotovovali instrumenty v Praze
a jinde v Čechách a naopak zase veřejní notáři z české země zajížděli na Moravu a do
slezských knížetství, nutí nás k názoru, že veřejní notáři v zemích české koruny před-
stavovali jednotnou instituci, třebas jen faktickou a zvláštními právními předpisy
neupravenou. Její základ možno spatřovati v jednotném ustanovování veřejných notářů
pražským arcibiskupem a jeho vikářem od r. 1358. Soudím, že v Praze byla též vedena
matrika všech uznaných a ustanovených veřejných notářů.
Činnost veřejných notářů se ovšem neomezovala jen na biskupská sídla a na
působiště oficiálů. Veřejní notáři vykonávali úřad i ve venkovských městech, zastáva-
jíce v nich často místa městských písařů. Víme určitě, že se veřejní notáři alespoň
na čas zdržovali v Jindřichově Hradci,77) v Třeboni, v Českých Budějovicích,73)
v Krumlově,73) Domažlicích, Plzni,30) Plasech,31) Chomutově,82) Lounech, Žatci,83)
Ústí nad Labem, Žitavě, Kladsku, Hradci Králové, 4) Kutné Hoře,85) Nymburce
i v Staré Boleslavi.36) Na Moravě se veřejní notáři zdržovali nejen v Olomouci a
v Brně, kde bylo soustředěno církevní soudnictví, ale také v Mejlicích, Modřicích,
Kroměříži, Vyškově, Šternberku, Jihlavě, Třebíči a ve Znojmě, kromě řady menších
míst, kam zavítali asi jen na pozvání stran. Ve slezských oblastech možno za působiště
veřejných notářů míti kromě Vratislavě i města Nisu, Opolí, Hlohov, Lehnici
a Frankenstein.
Již Tadra se podrobně zabýval otázkou, zda v Praze byla určitá místa, kde bylo
možno vždy veřejné notáře nalézti. I když připustím, že při značném počtu veřejných
notářů neměly strany obtíž s hledáním vhodného autorisovaného písaře, nemohu úplně
7) Viz v seznamu notáře č. 76.
73) V jižních Čechách působil určitě Vojtěch Martinův z Vlčic (1386—1406), později
farář v Pištíně (viz seznam č. 300).
79)
Jan Petrův z Velké Vsi r. 1375 (viz seznam č. 219).
80)
Jan ze Sepekova r. 1400 (viz seznam č. 420).
81)
Mikuláš Petrův ze Žebráku 1368—1380 (viz seznam č. 185).
83)
Václav Janův z Roudnice r. 1399 (viz seznam č. 411).
21)
Jan Henlův ze Šitboře se zdržoval v západních Čechách v 90. letech 14. století, r. 1393
působil v Libořicích v soudním okrese podbořanském, pak v Lipenci a r. 1401 v Žatci (viz
seznam č. 362). V západních Čechách asi také působil Heřman Janův z Karlových Varů (viz
seznam č. 374), jenž byl náhodně 14. května 1395 na Prachaticku v místě nazývaném Puckerron,
dnes nezjistitelném.
84) Viz v seznamu notáře č. 394.
85) Viz v seznamu notáře č. 413.
86) Někteří veřejní notáři byli asi stále na cestách, jako na příklad Boreš Šimonův z Kbelu
(viz seznam č. 295), jenž byl r. 1385 v Praze, v listopadu 1388 v Ústí nad Labem, v únoru 1389
v Třeboni, pak opět v Praze a v květnu 1392 v Kladsku. Veřejní notáři, kterým bylo svěřeno
biskupským soudem, aby vyslechli svědky na místě, jako na př. Bartoš z Ledců (seznam č. 888),
cestovali ovšem ještě častěji.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130