Strana 26
26
a konečně r. 1337 klerik magdeburské diecése Johannes de Magna Salina."9) Nelze
poznati, zda v českém království působil Jan Rufinův, klerik pistojský, jenž jako
písař Jana Lucemburského psal 9. srpna 1340 u Pons de Bovinis (Bouvignies) králův
testament, později zrušený, či sloužil panovníkovi jen na cestě. Roku 1348 působil
v Brně klerik mohučské diecése Hermannus Cunradi de Westgussin.*0) K r. 1351
se zmiňuje Tadra o kleriku ostřihomské diecése, jenž se podepisoval Nicolaus
Chunczmanni de Donis. Zda v Čechách působil jako veřejný notář Guntherus
Chunradi Tokler de Bamberg, pozdější písař královské kanceláře, jenž ještě 13. čer-
vence 1355 zhotovil instrument v Sulzbachu v Horní Falci, 1) zůstává sporné.
Cizinec, snad Francouz, byl patrně také Guillielmus Bernardi Donadei,82) svědek
v instrumentu klerika clermontské diecése Petra Egidia de Bilionio ze 4. května 1356.
Oba tito veřejní notáři byli asi ve službách Bertranda de Messenier, biskupa v Apt.“3)
Ve Znojmě působil r. 1357 Němec Konrád Konrádův z Eisenbergu, klerik naumburské
diecése."4) Kde se zdržoval klerik míšeňské diecése Simon Nicolai de Gabelencz
(Gablenz), Tadrou k r. 1358 uváděný,5) nepodařilo se mi zjistiti. S průvodem
vyslance francouzského krále přišel r. 1372 do Prahy také Johannes Barbitonsoris
de Sanctis, clericus Belnacensis diocesis.36) Zvláštní postavení zaujímal veřejný notář
z papežské i císařské autority Jan z Gelnhausen, klerik mohučské diecése, jenž nejprve
působil v Praze jako registrátor kanceláře Karla IV. a pak odešel s kancléřem Janem
ze Středy do Olomouce, kde se zdržoval v biskupově okolí až do konce r. 1380.
Roku 1384 působil Jan z Gelnhausen v Brně jako městský písař a tu také asi sestavil
formulářovou sbírku „Collectarius perpetuarum formarum,“7) jinak „Collectarius
diversarum literarum ad usum Jodoci, marchionis Moravie.“3) Poslední bezpečnou
zmínku o notářské činnosti Jana z Gelnhausen máme k roku 1398.
V letech 1376—1382 působil v Praze jako veřejný a universitní notář klerik
brémské diecése Andreas de Hamburg. Jeho činnost se omezovala na universitní půdu,
stejně jako v letech 1377—1381 činnost klerika aquilejské diecése Šimona z Cejle.
Při vládnoucím postavení cizího živlu na pražské universitě až do r. 1409 ustanovení
cizozemců za universitní notáře nijak nepřekvapuje. Sepsání instrumentu o přísaze
věrnosti krále Václava IV. papeži Urbanu VI. bylo svěřeno v Praze meškajícímu
kleriku utrechtské diecése Gherardu de Encheren.39) Papežského nuncia, kardinála
Pilea doprovázel na cestě do Čech veřejný notář Alexander Bartolomei de Ceveta.
50) Viz v seznamu notáře č. 44.
t)
Viz v seznamu notáře č. 90.
Viz v seznamu notáře č. 118.
Viz v seznamu notáře č. 123.
Gams, Series episcoporum ecclesiae catholicae (Ratisponae 1873), str. 492.
66)
Viz v seznamu notáře č. 130.
85)
Viz v seznamu notáře č. 139.
-)
Pochybno, zda jde o Belley či o jiné místo. Viz seznam č. 195.
(1)
Vydal Hoffmann, Sammlung ungedruckter Nachrichten, II. (1737), str. 1—292,
nověji H. Kaiser, Collectarius perpetuarum formarum Johannis de Geylnhusen, Innsbruck 1900.
88)
Tadra, Summa cancellariae, Úvod XXI, rozlišuje dvě sbírky. Jinak H. Kaiser,
Der collectarius perpetuarum formarum des Johann von Gelnhausen, Strassburg 1898.
3) Angeren v Holandsku. Viz v seznamu notáře č. 242.
11)
62)
88)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130