32 zastoupení bylo notářům placeno v přibližně stejné výši jako za práce písařské. Víme na příklad, že 6. dubna 1401 byl farář v Rosochách dlužen 52 grošů Dominikovi z Budějovic za služby prokurátora.121) Dosti dobře jsme zpraveni o honorování universitních notářů.122) Povinnosti a důchody těchto písařů, jejichž místo zastávali velmi často veřejní notáři, vypisovala universitní statuta velmi podrobně. Za službu dostávali ročně 1 kopu grošů, ale za soukromé listiny členům university byli honorováni zvláště podle sazby.123) Za instrument, v němž šlo o 20 zlatých, brali dva groše, do 60 zlatých 3 groše, do 100 zlatých 4 groše, za napsání testamentu 10 grošů. To byly ovšem sazby velmi nízké a jenom za písařskou práci. Notář byl povinen býti včas hotov, jinak mu byla uložena pokuta. Tadra spatřoval úpadek veřejných notářů ve skutečnosti, že přijímali před husitskými válkami i nižší služby, jsouce „cursores“ nebo „servitores universitatis“. Byli tak ostatně ve starší době označováni universitní pedelové, kteří jednak měli býti v případě nemoci podle statut zastupováni universitními notáři, jednak v husitských válkách, kdy úřad notáře pominul, vykonávali písařskou práci. Nemohli tedy býti ani „cursores“ nevzdělaní.124) Mnohem lépe se vedlo veřejným notářům, kteří dosáhli církevních obročí. Žili v blahobytu, najímajíce si pomocné písaře. Tito notáři měli vzhledem k církevnímu postavení práce nadbytek. V instrumentech, jimi podepsaných, čtou se obvykle do- ložky: „occupatus aliis arduis negociis per alium notarium scribi procuravi, multis arduis negociis prepeditus per alium notarium scribi procuravi...“ Mikuláš, řečený Sysel, jinak Voxa neb Puklice z Třeboně, zavázal se jako klerik přísahou 5. října 1402 k službě veřejnému notáři Dominikovi z Budějovic a slíbil, že bez zvláštního dovolení ze služeb nevystoupí. Dominík byl totiž oltářníkem u sv. Mikuláše na Starém městě, pak ve Staré Boleslavi a rovněž i v Českých Budějovicích měl mešní povinnosti. Zdá se však, že potřeboval spíše pomocníka pro písařské služby, o čemž ostatně svědčí pozdější ustanovení Mikuláše Sysla veřejným notářem. Také veřejný notář Václav Jakubův z Meziříčí měl soukromého písaře. V podpisu na instrumentu o rozhodnutí olomouckého biskupa Konráda, soudce a ochránce práv dominikánského řádu, v zále- žitosti řádových svobod 22. ledna 1411 výslovně praví: „per manus alterius privati notarii scribi et ingrossari procuravi“.125) Mezi dobře situované notáře náležel Jan Freclinův z Dubé, pozdější arcibiskup- ský protonotář, jehož většina instrumentů jest psána cizí rukou.126) I Jan z Dubé měl 11) Acta iud. IV. 108, č. 94. 122) Z. Winter, O životě na vysokých školách pražských knihy dvoje (Praha 1899), str. 35. 122) O povolených obnosech universitnímu notáři filosofickou fakultou viz Monumenta hist. univ. Car.-Ferd. Prag. Tomus I. (Pragae 1830) pag. 427, 433, 438. 236) Příklad podávají Monumenta univ. III. 29 k r. 1396: Nicolaus dictus Albus, notarius publicus de Svidna Prag. diocesis, in locum bidelli est assumptus et electus. 23) Viz při č. 489 v seznamu. 134) Na jednom místě v Libri erect. VI. 19 při schválení výpovědi rozhodčích z 3. ledna 1398 dokonce čteme: occupatus aliis arduis negociis dictam subscriptionem per alium scribi procuravi meque hic manu propria conscripsi. Text jest však stilisací podezřelý.