118 favoris affectum. Venerabilis religiose devote noster. Dilecte devocioni vestre ad hoc, ut bona sub castro Maylicz, que a nobis et ecclesia nostra in feodum obtinetis, cuicunque seu quibuscunque vendere possitis, nostrum prebuimus et presentibus prebemus consensum pariter et assensum, iuribus tamen nostris et ecclesie nostre predicte manentibus semper salvis. Harum nostrarum testimonio literarum. Datum Prage, anno domini millesimo quadringentesimo decimo, die decima mensis marcii. Orig., Perg., das auf der Rückseite aufgedrückte Siegel abgefallen. — Brünn, Landesarchiv, Art. Olmützer Karthäuser lit. E. Nr. 9. 129. Der Convent des Klosters Welehrad erklart, dass er dem Stefan Chvalibor die Erbrichterei und zwei Lahne in dem öden Dorfe Waltersdorf, auch Neudorf genannt, behufs Aufbesserung erblich verschrieben habe. — Dt. Welehrad, 30. Marz 1410. My Jan z milosrdenstvie božieho opat, Mikeš převor, Petr podpřevoří, Petr klíčník i všeckerý konvent kláštera Velehradského vyznávámy tiemto listem všem, ktož jej uzří, uslyší aneboli čísti budú, že z dobrým rozmyslem našich pamětí a zvlášče znamenavše opuščení naší vsi, ješto slove Woltherzdorf aneboli Nová Ves, chtíc ji k užitkóm našeho kláštera přivésti, poctivému muži Stephanovi řečenému Chvalibor v dřéveřečenej Novej Vsi věčně i jeho erbóm i potomkóm kterýmžkolvěk dali smy i mocí tohto lista dávámy i zapisujem věčně rychtářství se dvěma lánoma svobodnýma, s jedním rybářem a s jedním podsedkem, na němžto móž šenkovati, a také všechny viny, což pod tři groše, jemu dávámy, a což nad tři groše, těch jemu práv třetinu dávámy, tak aby dřéveřečený Stephan aneboli jeho potomkové kteřížkolvěk pilni byli našeho dobrého a toho hleděli věrně a nám podobnú službú poslúžili, točus3) cinže a úroky vybírali a nám do kláštera přinášeli a zjednávali a také jiných našich věcí tu na dědině věrně obhlédali jako naši věrní služebníci. Toto přijímajíc, že když by kolvěk již jmenovaný Stephan aneboli jeho potomkové kdy to rychtářství s tiem svobodenstvím chtěli komu prodati, tehdy nám naj- prve mají dáti věděti a jestliže bychom my chtěli to kúpiti, jmají nám to prodati a my jim bez nátiska podobně mámy zaplatiti. Pakli bychom my toho nechtěli nebo nemohli u nich kúpiti, tehdy oni to mohú hodnému člověku prodati, dáti, vzdáti s tím se vším právem, jakož sami jmají a zastavici a tímto listem všichni svrchupsané věci osvobodíc a na tom jim od nás ani od našich budúcích nejmá překáženo býti. A ty všichny svrchu- psané věci a zápisy my dřéveřečený opat a konvent slibujem pod věrú a pode ctí zdržeti buohdá jako dobří. A tomu na svědomí opatovu a konventskú pečet přivěsili smy k tomuto listu. Jenž jest dán a psán v našem klášteře Velehradském, léta od narození syna božího po tisíc čtyrstech let a desátého, v tu neděli ješto zpívají Quasimodogeniti. Abschrift im Codex Welehradensis fol. 38. — Brünn, Landesarchiv, Art. Welehrad lit. G. III, 191. a) Orig.: toczus wohl für totiž.