136 paměti urozená panie Katheřina, naše vlastnie tetka, zádušie učinila spitál před městem Sternbergem a k tomu s povolením muže svého pana Stephana z Sternberga dvanást hřiven groš. platu úročnieho odkázala, a my vidúcě, že to někakým během sešlo a neúplně vydáváno jest tato létha, majiec žádost a chtiecě, aby to zádušie nesešlo, než raději aby se dála vědšie božie chvála, i odkazujem těch dvanást hřiven groš. platu úročnieho na našich lidech ve vsi našie v Hnojicích a to potvrzujem těmito svými listy, aby odtovad těch dvanást hřiven groš. vždy vydáváno bylo na všaké létho tomu spitali. A to knězi kláštera našeho Sternberského přijieti mají takúto měrů, že vždy dvanást chudých mají chovati a ty jisté penieze obrátiti na jejich požitky k jejich potřebám s purkrabinu a měsckú radú a vědomím, aby lidé tiem vědšie k nim žádost měli. A tiem během má zřiezeno býti na žeňa) puoltřetí hřivny, otrokóm puoltřetí hřivny, na stavenie hřivnu, kovářovi puol hřivny, za suol a za pivo tři hřivny, na oděv chudým dvě hřivně a puol hřivny, jenž zóstává, na jiné potřeby. Pakli by čso viece ostalo, ješto by naloženo nebylo na svrchupsané potřeby, ale má to na spitálské dobré obráceno býti a vždy s purkrabinú a měsckú radú i vědomím. Pakli by kdy čso zadržáno bylo od našich lidí svrchupsaných protiv kněskej vuole a nevy- dáváno časem svým, tehdy jim dáváme plnú moc, na nich dobýti právem duchovním toho platu zadrženého až do konečného zaplacenie. A když bychom to jinam nebli naši erbové a budúcí převésti chtěli a jinde ten plat ukázati, jmá to od nás přijato býti. Tomu na potvrzenie a věčnú památku pečet naše vlastní naším dobrým svědomím jest přivěšena. A my Jindřich a Beneš bratřie vlastní z Kravař, synové jeho páně Petrovi, na svědomie pečeti našě přivěsili sme k tomuto listu a slibujem za nás, za našě erby i budúcí, to všecko svrchupsané, jenž otec náš zapsal, ctně zdržeti a toho nezrušiti ani v to sáhati mocí ani žádnú věcí. Jenž list jest dán na hradě na Sternberce, létha po narození syna božieho tisíc čtyři sta desátého, v neděli den svatej Margrethy. Orig., Perg., von den drei an Presseln angehängten Siegeln fehlt das erste. — Brünn, Landesarchiv, Art. Augustiner in Sternberg lit. O, n. 1. 146. Procek von Busau, zum drittenmale aus der Gefangenschaft des Markgrafen Jodok entlassen, verspricht in Mähren, Böhmen und Ungarn Frieden zu halten und gegen Niemanden feindselig aufzutreten. — Dt. Brünn, 14. Juli 1410. Já Proček z Bůzova vyznávám tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej čísti budú anebo uslyší čtúce, že sem dvakrát dřéve u vězení byl osvieceného kniežete a pána pana Jošta markrabie Bramburského a Moravského a tu jeho milost ke mně dobrotivè a milo- stivě učinila a byl mě z vězenie propustil a kázal propustiti a já jeho milosti děkoval jako svému pánu milostivému, ale toho sem potom nezachoval. Tu pak opět nynie třetie svú milost se mnú učiniti chce a činí a milostivě propúščie z toho vězenie, a já protiv tomu a) Orig.: zen