89 žích.“ A Spasitel dí v evangeliu svatého Lukáše ve 13. kap.: „Kdvž učiníte všecky věci, kteréž přikázány jsou vám, rcete: Služebníci ne- užiteční jsme.“ 3. máme se báti, nejsouce jisti budoucích dobrých věcí, budou-li nám dány, čili nic. Jakož dí písmo v ,Ekklesiastu“ v 9. kap.: „Všechny věci v budoucích časech zachovávány jsou v nejistotě.“ A protož sv. Pavel dí v I. epišt. ke Korintským, v 9. kap.: „A protož, kdo se domnívá, že stojí, hlediž, aby nepadl.“ To na ta slova ,A aj, anděl Páně stál vedle nich a jasnost boží osvítila je; i báli se bázní velikou.“ Ale anděl je těší, řka: „Nebojtež se.“ — Tu dí sv. Rehoř: „Zlý anděl zůstavuje člověka přestrašeného.“ Ale teď dobrý anděl posilňuje od něho přestrašených a dí: „Nebojtež se, jako Herodes král a jiní hříšníci, kteříž v Krista neměli věřiti, ale raději radujte se.“ A té radosti přidává příčinu, řka: „Nebo aj, zvěstuji vám radost velikou.“ A v pravé pravdě radost velikou, neb vysokost té radosti dosáhá až do nebe. A protož dí sv. Bernard: „Velikát jest dnešní slavnosti radost, dříve nebesa naplňuje, než zemi; hlubokost té radosti proniká peklo,“ t. až k svatým otcům, kteříž byli v temnostech pekel- ných, vedle proroctví Izaiáše v 9. kap.: „Bydlícím v krajině stínu smrti světlo zastkví se.“ Délka té radosti rozpíná se od počátku světa až do skonání. Neb staří otcové jako Abraham radovali se z narození Jezu Krista. Jakož sám dí v evangeliu svatého Jana v 8. kap.: Abraham veselil se, aby viděl den můj“, t. mého narození; „i viděl ho“, t. v temnostech pekel- ných skrze zjevení anděla božího, „a radoval se. Nynějšího času křesťané radují se již z narozeného Syna božího, řkouce: „Toť jest ten den, jejž učinil Hospodin. Otec nebeský. Ve- selme se a radujme se v něm. Aj, veliká jest dnešní slavnosti radost, jejíž šířka všemu světu ne- výslovnou radost přinesla, pro niž dobře dí anděl: „Aj, já zvěstují vám radost velikou, jež bude všemu světu. I vypravuje příčinu té radosti: „Neb narodil se nám“, t. andělům, i vám, t. lidem, všem spolu. Neb jím pád andělů a lidí má nahrazen býti. A dí znamenitě ,dnes“, neb jakkoli byla noc, přece že noc částka jest dne přirozeného, anebo že ta noc božskou jasností tak byla osvícena. jako nejjasnější den. Jakož bylo prorokováno v žalmu 138.: „Noc jako den světlá jest. Kterýž jest Kristus Pán, v městě Davidově“. Kristus řecky slove pomazaný, neb od starodávna v Starém Zákoně byli pomazáváni toliko králové a biskupové. A Kristus jest král a biskup. A protož dobře jest nazván pomazaný, ne pomazáním lidským, ale božským. Neb v člověčenství pro nás přijatém byl pomazán od Boha Otce, ba i od celé svaté Trojice plností milosti. Jakož psáno jest v žalmu 44.: „Pomazal tě, Bože. Bůh tvůj olejem veselí nad účastníky tvé.“ Protož dí sv. Jan v evangeliu v 3. kap.: že dán jest mu duch ne na míru M. Jana Husi Sebrané spisy. Díl IV.