z 211 stránek
Titul
1
2
3
4
Barlaam a Josafat v literatuře
5
6
7
8
9
10
11
12
13
Poznámka o českém překladu
14
15
Literatura
16
17
18
19
20
Edice
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
Poznámky textové
161
162
163
164
165
166
167
Poznámky kritické a exegetické
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
Citáty a poznámky věcné
186
187
188
189
190
Poznámky výkladové
191
192
193
194
195
196
Slovníček
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
Obsah
209
210
211
Název:
Barlaam a Josafat
Autor:
Šimek, František
Rok vydání:
1946
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
211
Počet stran předmluvy plus obsahu:
211
Obsah:
- 1: Titul
- 5: Barlaam a Josafat v literatuře
- 14: Poznámka o českém překladu
- 16: Literatura
- 21: Edice
- 161: Poznámky textové
- 168: Poznámky kritické a exegetické
- 186: Citáty a poznámky věcné
- 191: Poznámky výkladové
- 197: Slovníček
- 209: Obsah
Strana 165
ba tvrdím, že obě recense pocházejí od jednoho a téhož překladatele, pro-
tože v obou jsou některé stejné přídavky a změny, neopírající se o latinskou
předlohu. Obšírněji to vyložím v úvodě k vydání stručnější recense, jež
snad také vyjde v dohledné době.
České tisky
I. Nejstarší tisk český (označuji jej dále T) je z r. 1504 (je v univ. knih. sign.
54 G 87). Tištěn byl v osmerce v Plzni u Mikuláše Bakaláře“. Obsahuje
celkem 203 listů a 6 stran »Registrum na tyto kniehy«. Titul: Kniha nábož-
ná, jenž slove Barlaam, kterúžto onen veliký doktor Johannes Damascenus
přeložil z řeckého jazyka v latinský. Explicit (1. CCIII): Kniha nábožná a
právě křesťanská, jenž slove Barlaam. V Novém Plzni skrze Mikuláše Baka-
láře s pilností tlačena, a to léta Krista tisícieho CCCCCIIII°. Nalezl sem, že jsú
tyto knichy Jana Damascena. A jinde nalezám, že toliko přeložil z řecké řeči
v latinskú.
Nadpisy kapitol tu nejsou. Pro iniciálky je všude ponecháno místo, ale
vyplněny nejsou; měly býti zřejmě vypracovány barevně rubrikátorem.
Tisk tento náleží k obšírnější recensi a je téměř úplně shodný s rukopi-
sem O; už srovnání incipitu a explicitu tisku s incipitem uvedeného ruko-
pisu ukazuje na blízké příbuzenství, dále i to, že ani v O ani v Tnejsou nad-
pisy kapitol. Podrobným srovnáním lze zjistiti, že O i T souvisí spolu velmi
těsně, shoda obou textů je téměř úplná. Nejednou mají oba texty dokonce
text přesnější, shodující se více s latinskou předlohou, než oba starší ruko-
pisy B a K. Uvádíme aspoň jeden doklad pro své tvrzení:
V B 13a (a s malými změnami i K na analogickém místě) čteme: »A král,
slyšav tyto řeči jeho, smúti se v sobě, avšak nic nevece příkrého k němu
z toho. I vzpoměnu ten pán na onoho, ješto se bieše řekl, že jest lékař
řečí...“
VO a T čteme místo »z toho«: »A on jako múdrý (O: maudrý) člověk
tepruv vyznamena, že král těžce přijal jeho (T: tu) řeč (+od něho T) a že
jest tiem pokúšel (T: pokaušel) jeho. A vrátiv se do domu svého, poče
(+ teskliv a T) smuten býti mysle, co by král tiem (T: k němu z toho)
mienil.
V latinské předloze slova, jež jsou v B K vynechána, jsou reprodukována
takto: Ille autem, cum esset sapiens et subtilis ingenii, cognovit graviter
suscepisse regem verba sua et quod in dolo tentaverat eum. Reversus
autem ad domum suam, tribulabatur atque gravabatur haesitans, quali
modo deliniret regem et evaderet imminens sibi periculum.
Vynechání slov v B K porušuje značně smysl celého místa, protože se
5 Viz Koráb, str. 45; Tobolka, Knihopis... díl II. část II. na str. 13 pod č. 954.
Kromě univ. exempláře je jiný v Plzni v museu (Tobolka ib.).
165