12 Jeho majetek. zůstal mu díl, který mu zajišťoval pevnou majetkovou basi. Jestliže při tomto dělení někdy kolem r. 1361 vzal si nejmladší z bratří Beneš původní rodový hrad Kavčí horu43) (kdysi mylně nazvanou r. 1297 horou Kosovou) s okolím městečka Léštna, dále Václav, řečený rodinným jménem Vaněk, novější hrad Dubou, podle něhož se nazýval celý rod, spolu s přilehlým podhradským městečkem Odrancem, nezůstal na Ondřeje nijak špatný díl. Lze vysloviti oprávněnou domněnku, že jmění pánů z Dubé vzrostlo na počátku století XIV., kdy se začalo na jejich panství hojně kutati, a třebas za sto let upadl tento hornický charakter jejich nemovitého majetku44) značnou měrou a po válkách husitských již nemnoho se asi tu dolovalo, přece hornictví bylo nejspíše základem jejich velikého majetku. Ondřejovi se dostal hrad Zlenice, nyní ve zřícenině známá obecně „Hláska“ nad soutokem Sázavy s potokem hrusickým, vybudovaný pevně na ostrohu, který tvořil dobré přirozené opevnění, dále okolí s řadou obcí, mezi nimi i dvorem poplužním Zlenicemi, nazvanými shodně s hradem, snad tehdy opevněným45) a s městečkem Lštěním, jež Ondřej držel spolu s bratrem Vaňkem. Kam až zasahovalo panství Ondřejovo, je nyní nemožno říci, ač jistě některé jeho obce a dvorce ležely až u Černého Kostelce, podobně jako nemůžeme stanoviti, pokud a až kam se rozprostíral nemovitý majetek pánů z Dubé s odřivousem. Je nepochybno, že Ondřej z Dubé se nám jeví povahově jako Středo- čech. Musíme tu však uvážiti, že ve své funkci dlouhá léta přebýval v Praze u dvora královského a tak si záhy osvojil mravy a zvyky městské a dvorské.46) Neboť, jak bylo výše vyloženo, Ondřej velmi záhy se dostal na úřad nej- vyššího sudího zemského, jestliže už hned v prvých letech správy Karlovy nevystupoval, protože je o ní dobře spraven,47) je možno připustiti, že dlel na dvoře králově hned od svého mládí. Ondřej tedy mohl vystupovati v úloze karatelské vůči Václavovi a byl k tomu také oprávněn i svým stářím. Rozdíl věkový, který sám si přiznává ve věnovacím přípise,48) byl mezi Ondřejem a Václavem velmi značný, neboť je nepochybno, ať i posuneme o něco vpřed rok narození 43) Srov. Sedláček na uv. m. str. 5. Při rodopisných údajích je možno vždy srovnati materiál, který také uveřejnil na uv. m. 44) Hornickým městečkem byl na př. Ondřejov. Viz Sedláček, Místopisný slovník (1908) str. 666. 45) Srov. k tomu Sedláček, Hrady a zámky, XV. (1927), str. 51. Dnes za- chovaly se jen názvy připomínající pány z Dubé nebo hrazení, v polních tratích jako „Dubsko“ a „Hradiště“ při Lštění. 46) Bylo by snad možno na podporu jeho středočeského rázu vésti důkaz míst- ními jmény použitými v jeho knize. Ale třebas je tomu vskutku tak, přece musíme uvážiti, že tu jde o jména t. zv. formulářová, jednoduše Ondřejem přejímaná, takže důkaz takovýto není zcela spolehlivý. O jménech místních srov. jmenný rejstřík. 47) Tak je tomu zejména, kdy je přesně informován o zrušení ordálů r. 1343, Srov. pozn. při čl. 10. 48) Čl. 1.: „se mnú starším člověkem“.