86 21. února. 1543 224 Il. D12 Kundrát Gdulinec z Ostromíře p., že všecky děti své i se všemi dědi- nami a statkem svým, kderýž m. n. m. b., i se všemi svrchky a nábytky, klenoty, ho- tovými penězi, listy, majestáty též, kderéž m. n. m. b., kdež by se koli, na čemkoli, po komkoli a jakkoli najíti a vyhledati aneb jakými by koli jmény jmenovány byly, nic ovšem nikdyž nevymieňujíc, jakž prve před shořením desk tak i nyní“ poručil jest mocně a tímto zápisem poroučí Johance z Barchova, manželce své, a Václavovi Sokolovi z Les- kovce tak, že jest je učinil a ustanovil mocné otcovské poručníky a obránce i nápadníky všech věcí svrchupsaných. S takovú výminkou, že ona Johanka v tom poručenství státi a trvati má až do stavu svého vdaním změnění. Než jakž by stav svůj vdaním změnila, tehdy ihned více poručnicí býti nemá, než on nadepsaný Václav býti má a zuostati pravý otcovský poruč- ník, nápadník i obránce všech věcí svrchupsaných. Juxta: MVCXLV v úterý po sv. Bonifáci [19. května 1545] Kundrát Gdu- linec z Vostromíře p., že Václava Sokola z Leskovce a Johanku z Barchova, manželku svú, které tímto poručenstvím za mocného otce poruční dětí a statku svého učinil a ustanovil, zase jest odvolal a tímto zápisem odvolává tak, že týž Václav a Jo- hanka podle tohoto poručenství dále a více žádným poručníkem mocným otcovským býti nemají a nejjsou časy budúcí a věčné.“ a) jakž prve až nyní připsáno po straně touž rukou bledším inkoustem. — b) následující část je dopsána touž rukou bledším inkoustem. — c) Odvolání poručenství týkalo se původně jen Václava Sokola z Leskovce; opravami pro- vedenými touž rukou jako juxta přidáno do textu i jméno Johanky z Barchova a celá juxta převedena na plurál. 225 fl.D 13/Páni Jich M a vladyky na plným soudu zemským z plnosti moci své a milosti zvláštní Adamovi, synu někdy Jana Švíka“ z Lúkonos, leta dáti a vyplniti sú ráčili na to toliko, aby díl statku, kderýž jest po otci jeho naň připadl,1 totiž v Levíně, což tu má, s dědinami, lukami, lesy, potoky, rybníčky i se vší/ s panstvím, též právo, kderéž má" na Němčicích a Vohařích, Vojtěchovi Mateřovskému z Mateřova ve dcky zem- ské klásti mohl,2 a když to vykoná, tehdy ihned více let míti nemá a mají mu minouti. A ta leta dána sou mu na správu Jana Švíka z Lúkonos, strajce téhož Adama, kderýž Jich Mtem správu dal, že jest v tom sirotčí dobré. Posel na to od Jich Mťí byl jest Adam z Šternberka na Zelené Hoře z pánuov. a) v orig. zde i dále Švika. — b) následuje k vajplatě, což však přetrženo. 1) Viz č. 186 tohoto kvaternu. — 2) Viz č. 231 tohoto kvaternu. 226 Il.D 13 Pánil Jich Mť a vladyky na plným soudu zemským z plnosti moci své a mi- losti zvláštní Volfovi Perglarovi z Perglasu poručenství dětí a statku někdy Vi- léma Kutnaura z Kutnova dáti sú ráčili tak a na ten spuosob, aby on Volf týmž sirotkuom statku, kderéhož jest se toliko puol páta sta kop gr. pr. č. na hotových penězích našlo, neumen- šoval, ale raději přivětšoval. Kdež pak slíbil jest za to sám a vedle něho Petr z Roupova na Bělé a Ondřej Trautnbergíř z Trautnberku všickni společně dědinami jich, kderéž mají neb míti budú. Pak-li by co týmž sirotkuom statku umenšeno bylo, tehdy oni přijdouc k letuom spravedlivým s jedním komorníkem pražským budú se moci uvázati v dědiny jeho Volfa na- před a rukojmí jeho, kderéž m. n. m. b., a ty budú moci držeti a jich užívati dotud, dokudž by jim to, což by jim statku umenšeno bylo, zase dáno a navráceno nebylo i s náklady. 1) Předchází začátek zrušeného zápisu Volf Perglar z Perglasu. 227 �. D I4 Jan Klenovský z Klenového a z Janovic svým i Jana mladšího bratra svého vlastního let nemajícího jménem p., že Vilémovi Klenovskému odtudž z Kle-