4 11.—12. července. 1542 s týmž platem i se vší/s panstvím, to vše, což jest tu sám měl a držel a prve před shořením desk nížepsanému Albrechtovi ve dcky zemské kladl, tak v týchž /žádného/ zase ve dcky zemské vložil a prodal Albrechtovi Močidlanskému z Močidlan a j. d. za třidceti kop gr. pr. č. zaplacených/ postúpil. Zpraviti má právem zemským třetinú vajš.2 a) tak v originále. 1) 22. ledna 1543 klade si Albrecht Močidlanský z Močidlan své statky do register communitatis a mimo jiné též dvůr km. s pl., na kterém sedí Šimek, syn Krátkého. Viz DZV 250, l. C 4. — 2) Viz též pozn.2) k čís. 6 tohoto kvaternu. V STŘEDU PŘED SV. MARKETU [12. července]. 8 Jan Kropáček a Zygmund z Frayskutu, měšťané Starého města Pražského, jsouce vysláni od purgmistra a raddy téhož Starého města Pražského, seznali o kšaftu někdy Rehoře z Vodolic, měštěnína nadepsaného města Pražského, �.44 kderýž jest prve před shořením desk léta etc. XLI“ v úterý den sv. Petra stolování [22. února 1541] ve dckách zemských byl a tuto slovo od slova v někderých artykulích takto napsán stojí: Item vinice ty, kde- réž na Podviní leží, na kderýchžto jest platu deset kop gr. č. a někderý groš, jakž toho dcky šíře ukazují, tak je dávám se vší tou spravedlností, kderáž mi tu náleží a kderúž ve dckách mám, k záduší a k kostelu sv. Havla v Starém městě Pražském a z toho viničného platu aby dáváno bylo kaplanu pět kop gr. č. k oltáři Třem králuom na takový spuosob, aby se služba boží dála každou středu a každý pátek, a každé suché dni aby mše zpívány byly za mrtvé před tím ol- tářem, a každú neděli po suchých dnech za všecky dobrodince aby pána boha prošeno bylo zejména jmenujíce. Item žákuom každú sobotu aby dáváno bylo z téhož platu viničného pět grošuov bílých na maso, krom sobot postních nepočítajíc, a oni sou povinni ty písně před tím oltářem zpievati každú středu a každý pátek tak, jakž obyčej mají zpievati. �.A“Item dále z týchž peněz aby vydávali každého 1/2 léta na dříví faráři na pomoc XV gr. č. A že týž kšaft podle privilegií a obdarování nadepsaného Starého města Pražského jest řádně pošlý.1 a) opraveno ze XLIIO touž rukou. 1) Kšaft Rehoře z Vodolic z 9. července 1537 je zapsán v rk. č. 2142, l. R 19—R 20 v archivu města Prahy; odstavec výše uvedený shoduje se doslova se zápisem v městské knize, kde však za slovy faráři na pomoc XV gr. č. následuje ještě: Item zvláště k témuž záduší svatému Havlu z statku svého odkazuji patnádete kop gr. č. Srov. k tomu i zápisy, týkající se sporu o dědictví Řehoře z Vodolic, v rk. č. 324 v archivu města Prahy, l. 5' a 401'. 9 Mariannal z Chrastu p., že dědiny své věnné zástavné, Rozvadov tvrz, dvuor popl. s popl., s dědinami, lukami, lesy, potoky, rybníky, mlajnem i se vší/ s panstvím, to vše, což tu práva svého věnného, též také druhého práva věnného po někdy Markétě z Jablon“ měla a v týchž právích věnních dědiny nadepsané držela a prve před shořením desk nížepsanému Jiří- kovi ve deky zemské kladla, tak/ v týchž/ a také tak, jakž smlúva, mezi nimi učiněná a téhož léta a dne ve dcky zemské památné vložená,2 plněji svědčí, žádného/ zase ve dcky zemské vložila a prodala Jiříkovi .A5/ Kokořovcovi z Kokořova a j. d. za tři sta a puol třináctý kopy gr. vše pr. č. zaplacených/ postúpila. Zpraviti má tak, jakž nadepsaná smlúva o tom šíře vyměřuje a v sobě zavírá. a) ostatek odříznut. 1) Předchází začátek zrušeného zápisu Marianna z Chrastu p., že jest dlužna tři sta kop gr. a puol třináctý kopy gr. vše pr. č. Jiříkovi Kokořovskému z Kokořova a j. d., což však bylo přetrženo. — 2) Smlouva z 3. července 1539 byla znovu vložena v DZV 41, l. K 1'. 10 Jan Lapačka z Sukorad p., že dědictví své, louku se dnem a břehem ležící podle potoku, kderýž teče k dolejší Krči doluov, nade dvorem a nad rybníčky, nad touž dolejší