96 23. února. 1543 straně touž rukou světlejším inkoustem vedle řádky. — d) Poněvadž až památný dopsáno dodatečně touž rukou tmavším inkoustem přes celou stránku. 1) 15. června 1542 odložil soud zemský tuto při až do pátku po Jeronýmu t. j. 6. října, poněvadž Bernart Barcha- nec po shoření desk ještě sobě svědkuov k té při znova zapsati nedal, viz DZV 41, l. J I1. —2) Zápis půhonu z nářku cti, kterým pohnal Mikuláš Miřkovský ze Stropčic Bernarta Barchance z Baršova k suchým dnům letničním 1539, je v DZM 1, l. Q 17. — 3) 6. března 1543 rozkázal zemský soud, aby smlouva mezi Bernartem Barchancem a Mikulášem Miřkovským při puohonu v desky zemské půhonné byla zapsána, DZSt. 42, l. B 16. Viz též pozn. 5) u tohoto čísla. — 4) Soud zemský rozkázal 26. února 1543 vydati výpis nálezu Bernartovi Barchancovi z Baršova, viz DZSt. 42, l. B 11. Obsah nálezu viz i v rk. 183, l. 428 v archivu Národního musea. — 5) Není na uvedeném místě t. j. v tomto kvaternu, nýbrž v DZM 1, l. Q 17. Stala se 4. března 1543 a do desk byla vložena na rozkaz soudu zemského 5. března t. r. Viz i pozn. 3). — 6) Slova uvedená v závorkách i i jsou mřežována. Táž slova a znamení � je však v DZM 1,Q 17, neboť konec smlouvy je tam dopsán na druhé straně při jiném zápise. Srov. pozn. 5). 249 f. D 26/Volf, Adam a Kryštof“1 bratři vlastní a nedílní Roupovští z Roupova p., že dědicství jich, v Hlohově tvrz, dvuor popl. s popl., ves celú a dvory km. s pl., v Vra- nově dvory km. s pl., což tu mají, v Kamenici dvuor popl. s popl., ves celú a dvory km. s pl., v Poděvousiech ves celú a dvory km. s pl., s dědinami, lukami, lesy, potoky, rybníky, řekami, kurmi, vajci, robotami, s mlýny a s kostelním podacím v Hlohově i se vší/ s panstvím, tak a v témž plném právě, jak jsú to po někdy otci svém sami měli a drželi/ v týchž mezech žádného práva, panství, ani které zvláštnosti [/] prodali Bohuslavovi Videršpergárovi z Videršperku a j. d. za puol druhého tisíce kopy gr. za tři sta a dvadceti pět kop gr. vše pr. č. zaplacených/ postoupili.2 Zpraviti mají právem zemským tím vším, čímž m. n. m. b., třetinú vejš. a) za K následuje mezera zšíři asi šesti písmen. 1) Jmenuje se 15. února 1543, viz DZM 132, l. B 1. — 2) 23. února 1543 zapisuje Bohuslav Vidršpergár 2371/2 kopy 15 gr. pr. těmto bratřím z Roupova na jmenovaných dědinách, viz DZV 83, l. E 27—E 27. 250 Mandalena z Nebílova, manželka Václava Žákavce z Žákavy, p. se zase p. k trhu a vkladu svému, kterýž jest prve před shořením desk nížepsanému Janovi mladšiemu z Lob- kovic učinila,1 jakž dole psáno stojí, že dědicství své, v Chotěbicích ves celú a dvory km. s pl., v Mladějově ves celú pustú a dvory km. pusté s pl., s dědinami, lukami, s potokem, s poddacím kostelním kostelíka sv. Štěpána, u týchž vsí .D 26 ležícího, i s těmi dědinami, lukami, k témuž poddacímu náležícími, i se vší/ s panstvím, to vše, což jest tu prve sama měla a držela, v témž plném právě a v týchž mezech a hranicích/ a také tak, jakož smlúva trhová, mezi nimi 1. etc. XL“ v sobotu' po buožím Těle [29. května 1540] učiněná,2 též prve ve dcky vložená, šíře ukazuje, žádného práva, panství ani které zvláštnosti/ zase ve doky zemské vložila a prodala Janovi mladšiemu z Lobkovic etc. ty časy na Mašťově a j. d. za puol vosma sta kop gr. pr. č. zaplacených/ postoupila. Zpraviti má ona prodávající napřed dědinami svými v Jivňanech, v Zálezlích, tím vším, což tu má a drží, a k tomu jinými dědi- nami svými, kteréž má neb míti bude. A vedle ní Václav Žákavec z Žákavy, manžel její, též dědinami svými v Lažanech a v Milčicích, tím vším, což tu dědičného“ má,3 a k tomu jinými dědinami svými, kteréž m. n. m. b.,4 a to před každým člověkem, ut in forma, třetinú vejš.5 a) V rukopise je psáno XLV, což je omyl písařův, nemožný v zápise z r. 1543. Správně podle zápisu v DZV 43, l. A 22 má býti XL. — b) V DZV 43, l. A 22 je datum smlouvy trhové v pondělí po slavném hodu Těla Buožieho (31. května 1540). — c) doplněno po straně jinou rukou bledším inkoustem. 1) Jan mladši z Lobkovic obeslal Mandalenu z Nebílova, aby mu obnovila vklad Chotěbic a Mladějova, a zároveň obeslal manžela jejího, aby mu v tom vkladu a trhu... tu zprávu dekami zase obnovil do čtyř neděl. Poněvadž Václav Zákavec nestál, obdržel proti němu Jan z Lobkovic za právo stanné, viz DZM 76, l. C 14. — Václav Žákavec dal Jiříkovi od bílých orlů, měštanu Nového města Pražského, plnou moc, aby mohl jeho jménem obnoviti věno jeho manželce a