1543 6. března. 123 týmuž sirotku statek jeho umenšovati neměla, ale raději přivětšovati uručila. Kdež pak táž Mandalena slíbila jest předkem sama za sebe a vedle ní Jan Salava z Lípy, manžel její, a Bořek z Dohalic,“ všickni společně dědinami jich, kderéž mají neb míti budú. Pak-li by co témuž sirotku dědin a statku umenšeno bylo, tak etc./ uvázati v dědiny jí Mandaleny napřed a ru- kojmí jejich, kderéž mají neb míti budú, a ty bude moci držeti a jich užívati dotud, dokudž by jemu to, což by mu dědin a statku umenšeno bylo, zase dáno a navráceno nebylo i s náklady. a) vynecháno místo zšíři asi tří slov. 1) Předchází začátek zrušeného zápisu Mandalena z Ouj. 305 I.E22 Václav Přehořovský z Kvasejovic, měštěnín města Hradiště hory Tá- bor, p., že dědictví někdy Jana bratra svého, v Čabeli dvuor popl. pustý s popl., s dědina- mi, lukami i se vší/ s panstvím, to vše, což jest tu nadepsaný někdy Jan sám měl a držel a prve před shořením desk v prvních Václava z Chvojence E XIIII někdy Janovi Huspekovi ve dcky zemské kladl, tak/ v týchž/ žádného/ zase jakožto nápadník po nadepsaným Ja- novi bratru svým ve doky zemské vložil Jiříkovi Huspekovi z Měšic, synu a dědici nadepsaného někdy Jana Huspeky, a j. d. v summě dvadcíti devíti kop gr. pr. č. prve úplně zaplacených/ postúpil. Zpraviti má správú nadepsaného Jana bratra svého právem zemským, čímž m. n. m. b., třetinú vajš.1 1) Srov. č. 337 v tomto kvaternu. 306 Alžběta z Bohuňovic, dcera někdy Jakuba Saka odtudž z Bohuňovic, p., že dědictví své, v Vysočanech dvuor popl. pustý s popl., s dědinami, lukami, vinicemi, potokem, rybníčky i se vší/ s panstvím, to vše, což jest tu po otci svým nápadem �E23/sama měla a držela,“ tak/ v týchž/ žádného/ prodala purgmistru a raddě i vší obci Nového města Pražského nynějším i budúcím za puol druhého sta kop gr. pr. č. zaplacených/ po- stúpila. Zpraviti má právem zemským třetinú vajš.2 Vedle zápisu poznamenáno touž rukou bledším inkoustem Non terminatum, quia non solutum, což vše přetrženo. a) následuje a jakž jí to od Pirama Kapouna z, což přetrženo. 1) Viz DZM 226, l. E 18 a DZV 1, l. C 27—C 28'; totéž dědictví si klade 9. února 1542 do register communitatis, DZV 250, l. A 1". — 2) Srov. i rukopis č. 331, l. 142 v archivu města Prahy. 307 Jan a Zdeslav1 bratři Ojířové z Očedělic p., že dědictví někdy své, Radonice ves celú a dvory km. s pl., s dědinami, lukami i se vší/ s panstvím, to vše, což sú tu sami měli a drželi a prve před shořením desk někdy Václavovi Hrzaňovi z Harasova ve dcky zemské kladli, tak/ v týchž/ žádného/ zase ve doky zemské vložili a prodali Václavovi a Mikulášovi bratřím Hrzaňuom z Harasova, synuom a dědicuom nadepsaného někdy n. E 23kop gr. pr. č. prve zaplacených Václava, a jich d. za puol sedma sta kop gr. pětmezcítma postúpili. Zpraviti mají právem zemským třetinú vajš. a) následuje mezera zšíři asi tří písmen. 1) Viz č. 87 v tomto kvaternu. 308 Adam Litoborský z Chlumu svým i Haška, Jiříka a Viléma bratří svých vlastních let nemajících jménem p.,1 že dědictví někdy Jana Litoborského z Chlumu, otce svého, Ho- řice tvrz, městečko tudíž, domy, krčmy a dvory km. s pl., Libonice, Lhotku a Chvalinu vesnice celé a dvory km. s pl., s dědinami, lukami, lesy, potoky, rybníky, vrbinami, porostli- nami, mlajnem a s podacím kostelním,“ i se vší/ s panstvím, to vše, což jest tu nadepsaný někdy Jan otec jeho sám měl a držel a prve před shořením desk 1. etc. XXXVI v pátek po 16*