104 28. února. 1543 právu vedení, zvodu i panování, kderéž jest učinil on Martin Divišovský na dědiny téhož někdy Adama Lva, v témž zvodu a panování jmenované, pravě, že on Martin Divišovský to právo ne- pořádně vede a jeho že užíti nemuož a nemá etc., jakž odpor plněji svědčí, a na to čteny sou dcky úmluv a postoupení.1 l. E5 Dále to k tomu mluvíc, poněvadž přísudek purgmistru a raddě Nového města Pražského svědčil jest a oni teprův po úmluvě sou jemu Martinovi práva svého postoupili, čehož sou podle zřízení zemského učiniti nemohli, nýbrž měli sou se prve zvésti,“ nad to pak, že toliko ti, kdeříž sou přísudky měli aneb práva vedli, podle vejpovědi JMť král. právo vésti sou měli a ne práva svého jiným postupovati, poněvadž se na to táž vajpověď JMti král. nevztahuje, že mu se vidí, že takové právo vedení spravedlivě zdviženo býti má, dav na to čísti touž vajpověď JMti král., zřízení zemské, jak a kdy kdo práva svého postupovati má, poroučejíc to Jich Mtem k spravedlivému uvážení. Proti tomu od Martina Divišovského jest mluveno, že toho se ničímž neukazuje, aby on jak nepořádně vésti právo měl, nýbrž ukázal též zřízení zemské, že jest takové právo pořádně k sobě přijal a pořádně také je vedl a poněvadž zřízení staré novým napraveno jest a ten puohon hlavní po novým zřízení jest se stal, vidí mu se, že již takové nové zřízení spravedlivě místo své proti starému míti má, ukázav na to nález od úřadu purkrabstvie Pražského o to učiněný, z kderéhož se nachází, že sou oni Pražané puoho- nem ten statek prve, nežli jest jim rukojmím postoupen, zastihli, a protož ten odpor zvláště tak zatmělý a nevysvětlený s puohonem spravedlivě zdvižen býti má, táhna se na nálezy k tomu podobné, poroučejíc to Jich Mtem k spravedlivému uvážení. Il. E6 Tu páni Jich Mť a vladyky z plného soudu zemského, slyšíc strany a jich obou straně přelíčení, deky úmluv a postoupení, vajpověď JMt král., nález od soudu pur- krabského a zřízení zemské, toho všeho s pilností pováživše etc., nalezli a Vilém z Val- štejna na Rychumburce, Jan mladší z Valštejna na Peruci z pánuov a Šebestyán Markvart z Hrádku na Nekmieři, purkrabie karlštejnský, z vladyk panský a vladycký potaz vynesli: poněvadž zřízení zemský nový to v sobě obsahuje, že po vyhlášení téhož zřízení zemského nového o suchých dnech letničních tehdáž minulých podle téhož zřízení všickni potomně se k sobě zachovati mají, a druhé zřízení zemský též nové to v sobě obsahuje, ktož by na kom při buď o dědictví neb summu obdržal, že tu při muož prodati neb dskami dáti, komuž se jemu zdáti bude, a ten maje sobě tak právo prodané neb dskami odevzdané, muož právo vésti a až na vrch dovésti, kterýžto odevzdání jemu Martinovi od purgmistra, raddy i vší obce Nového města Pražského za téhož nového zřízení odevzdáno jest, z těch příčin Jich M“ ten otpor i s puohonem zdvihati a jemu Martinovi Divišovskému za právo proti jemu Janovi Žateckému na místě jeho i na místě rukojmí za Adama Lva etc. dávati ráčí tak, že on Martin to právo podle odevzdání svého dobře jest vésti mohl a muože. Dal památný.2 a) čehož až zvésti doplněno nad zápisem touž rukou bledším inkoustem. — b) Jich Mti až stran doplněno nad zápisem jinou rukou tmavším inkoustem. — c) všeho až pováživše doplněno nad řádkou jinou rukou tmavším inkoustem. — d) Následující část až do konce je dopsána jinou rukou (nikoli tou, která doplňovala prvou část) a je opravována rukou, která psala prvou část zápisu. 1) Srov. zápis v rk. č. 332, l. 63 v archivu města Prahy, kde je zvod na zboží páně Lvovo asi z let 1540 až 1542; rozkaz, aby byl zveden Martin Divišovský z Prošovic, mající sobě právo dskami od purkmistra a rady Nového města Pražského zapsané a postoupené na dědiny Adama Lva, a to na zámek a města Blatnou, Rožmitál, Velhartice a jiné pro 1500 kop č. jistiny a 225 kop č. úroku a to podle zapsání Adama Lva listem pro dostineučinění přísudku před úřadem Pražského purkrabství. Srov. k tomu dále DZV 44, l. H 9—H 10: 24. ledna 1545 poručníci rukojmí za Adama Lva se přiznali k smlouvě, kterou uzavřeli 1. března 1544 s Pražany a jinými věřiteli Adama Lva. Dále DZV 85, l. D 16: 23. září 1547 postoupil Martin Divišovský všechno své právo ke zboží Lvovu králi Ferdinandovi. Viz též č. 283 a 395 v tomto kvaternu. —2) Viz nález tento též v rk. č. 183 v archivu Národního musea v Praze, l. 369 mezi nálezy soudu zem- ského na odpory v l. 1543 k suchým dnům postním.