82 20. února. 1543 jistú a moc plnú též Anně dávajíce, aby ona všecek statek svuoj, movitý i nemovitý, dědičný, manský aneb zápisný, kterýž má aneb míti bude, odkázati, dáti aneb poručiti mohla a moc měla, buď společně anebo rozdílně, za zdravého života nebo na smrtedlné posteli, ll. D 7komuž se jí kolivěk a kdykolivěk zdáti a líbiti bude, kromě duchovních osob a k tomu aby mohla a moc měla poručníky zdělati statku svého a dětí svých, kteříž se jí koli užitečni zdáti a viděti budou, však to zřídíc listem pod svú pečetí a tří neb čtyř pánuov aneb dobrých lidí urozených pečetmi na svědomí a to bez naší, budúcích našich králuov českých i jiných všech lidí všelijaké překáž- ky; kteréž dání, poručení a zřízení, též poručníkuov zdělání dětí neb statku svrchupsaného tolikéž má moci a pevnosti míti, jako by dekami zemskými zapsáno a utvrzeno bylo bez umen- šení, přikazujíce větším i menším úředníkuom desk zemských království Českého nynějším i bu- doucím, věrným naším milým, abyšte, kdyžkoli od častopsané Anny požádáni budete aneb od poručníkuov její, kšaft ten a zřízení, kteréž by vo statku svém na tento náš mocný list udělala, ve dcky zemské jej vložiti a vepsati rozkázali i s listem tímto, vůli v tom naši a rozkázání jisté znajíce a toho jináče nečiníce bez zmatku a všelijaké otpornosti. Tomu na svědomí pečet naši královskú k listu tomuto rozkázali sme přivěsiti. Dán na Budíně v neděli postní, jenž slove Invocavit, 1. b. MVCXIX [ 13. března 1519] a království našich uherského a českého třetího. /l. D SIVe jméno svaté a nerozdílné Trojice amen. Poněvadž všickni lidé z přirození poddáni sou smrti a každý člověk nic jistčího nemá nežli smrt a nic nejistějšího než hodinu smrti, protož já Anna z Hořešovic etc., rozumu a paměti zdravé užívaje, nechtě, aby po mé smrti, ač by mne milý pán Buoh s tohoto světa povolati ráčil, jací zmatkové, nesnáze neb ha- drunkové býti měli o statek muoj, po mně pozůstalý, udělala sem a tímto listem mocně činím rozkázání, zřízení a kšaft o statku svém podle plné mé vůle a maje toho moc mně danú listem pod majestátem najjasnějšího knížete a pána, pana Ludvíka Uherského, Českého, Dalmatské- ho, Charvatského etc. krále a markrabí Moravského, Lucemburského a Slezského knížete a Lužického markrabí etc., krále pána mého najmilostivějšího, abych mohla o statku svém zřediti, dáti, odkázati, nápadníky a poručníky statku svého zdělati, kohož by se mi zdálo a lí- bilo, buďžto za živnosti neboližto na smrtedlné posteli, a takové dání a odkázání i také poruční- kuov zdělání a zřízení o statku mém listovním tolik moci má a míti bude, jako by to dekami zemskými zřízeno a zapsáno bylo, jakož to všecko list mocný, od krále JMt mně daný, to vše v sobě šíře zavírá, svědčí a ukazuje etc. O statku mém, kteréhož mi milý pán Buch z své svaté štědré milosti popříti ráčil, tímto listem mocně toto činím zřízení, rozkázání a kšaft. Item statek muoj všecken dědičný, kteréhož sem v držení a v užívání po otci svém neboštíkovi i také po manželu mém, a jmenovitě Mělnic a Voplodce, pokudž ti gruntové sami v sobě šíře ukazují, se vším příslušenstvím a panstvím Il.D%i s platem i všecken jiný statek svuoj, který mám aneb míti budu, movitý i nemovitý, i všecko, k čemu spravedlivost mám buď listy neb zápisy aneb jakéžkolivěk nápady, ten odkazuji a mocně dávám po smrti své, avšak prve nic, urozenému vladyce panu Vilémovi Černínovi z Chudenic a na Těnovicích, manželu mému milému, do jeho živnosti a po smrti jeho odkazuji a mocně dávám synuom mým i jeho mužského pohlaví. A jestli- že by pán Buoh synuov mých jižpsaných kteréžhokolivěk smrti uchovati neráčil, tehdá aby ten statek z umrlého na živého spadl bez umenšení, však tak, jestliže by jich pán Buoh všech sy- nuov mých smrti neuchoval, tehda odkazuji a dávám ten statek po mně zůstalý Janovi z Merk- lína, synu svému, kteréhož sem s nebožtíkem panem Petrem z Merklína, někdy manželem mým milým, měla. Item také odkazuji a dávám třem dcerám svým, kteréž s týmž panem Vilémem Černínem mám, jedné každé z nich po stu kopách míšenských a, jestliže by které dcery mé pán Buoh smrti neuchoval do jejich došlých let, tehdá těch sto kop má připadnúti na syny mé;