1542 30.—31. října. 29 pisujícímu, neb summa v tomto zápisu věnním jmenovaná jest jí téhož léta a dne na jiný dědiny převedena,1 a protož zápis vymazán. V. v. ú. Zápis jest přetržen; důvod toho se poznává z juxty. — Vedle zápisu poznamenáno touž rukou Měla prve. 1) Viz DZV 8, l. R 28'. 62 Václav Trubka a Jan Kropáč z Krymlova z větší raddy, oba měšťané Sta- rého města Pražského, jsouce vysláni od purgmistra a raddy téhož Starého města Pražského, seznali o kšaftu někdy Václava Sovy z Liboslavě, měštěnína téhož Starého mě- sta Pražského,1 v těch artykulích toliko, kdeříž tuto slovo od slova takto napsáni stojí: Item statek můj všecken buď na hotových penězích, na listech, na dluzích, na klenotích a tak na čemžkoli a kde by se cokoli a kde mohlo najíti, ješto by mně spravedlivě náležeti mělo, to všecko mocně dávám a poroučím po mé smrti a prve nic Johanně z Liboslavě,“ dceři své, a Pavlovi Severynovi z Kapí Hory,“ zeti svému a manželu jí Johanny dcery své. Item Janovi vnůku mému, ves Zeleneč aneb tisíc ll. B1 kop gr. bílých, to aby měli vuoli dáti rodičové jeho neb tu ves aneb ten tisíc kop gr. bílých.2 A že týž kšaft podle privilejí a obdarování téhož Starého města Pražského jest řádně pošlý. Po straně poznamenáno touž rukou Non solutum IIII ss. gr., cožvšak přetrženo a znovu připsáno jinou rukou Solutum. a) z Liboslavě dodáno vedle řádky jinou rukou. — b) z Kapí Hory připsáno vedle řádky jinou rukou. 1) Srov. opis kšaftu Václava Sovy z Liboslavě z 25. října 1542 v knize kšaftů Starého města Pražského v archivu města Prahy, rk. č. 2142 na l. U 13. — 2) Viz č. 302 tohoto kvaternu. 63 Jiřík mladší Dlask ze Vchynic p., že podle obdarování a dání najjasnějšího knížete a pána, pana Vladislava, Uherského, Českého etc. krále, slavné paměti, o odúmrtech a nápa- dích stavu panskému a rytířskému učiněného, poručenství dětí a statku někdy Václava Dlaska odtudž ze Vchynic, bratra svého, na se přijal jest a tímto zápisem přijímá a slíbil jest sám za sebe a vedle něho Volf Krajíř mladší z Krajku na Točníku, Kuneš“ Bohdanecký z Hodkova na Žlebích, Václav Žehušický z Nestajova na Žehuši- cích a Jan Myška ze Žlunic na Horosedlích, všickni společně dědinami jich, kderéž mají neb míti budú, že on Jiřík týmž sirotkuom statku umenšovati nemá, ale raději přivět- šovati. Pak-li by jim co statku umenšeno bylo, tak etc. přijdouc k letuom spravedlivým s jedním komorníkem pražským budú se moci uvázati �. B1v dědiny jeho Jiříka napřed a rukojmí jeho, kderéž mají neb míti budú, a ty budú moci držeti a jich užívati dotud, dokudž by jim to, což by jim statku umenšeno bylo, zase dáno a navráceno nebylo i s náklady. Stalo se toto přiznání na Petrovicích v pátek u vigiljí sv. Šimoniše Judy [27. října 1542] před Ja- nem starším z Hodějova, místosudím a Hynkem Krabicí z Vejtmile na Hořeticích, místopísa- řem královstvie Českého, jakožto s povolením a poručením Jana staršího z Lobkovic na Zbi- roze, najvyžšího sudího královstvie Českého, od úřadu desk zemských vyslanými. a) V originále následuje za slovem Točníku mezera čtyř písmen zšíři, slabika ku a opět mezera tří písmen. — b) v originále za Vác následuje mezera zšíři tří písmen. V OUTERÝ U VIGILJÍ VŠECH SV. [31. října]. 64 [[Hynek Krabice z Vajtmile, místopísař královstvie Českého, p., že všecky děti své i se všemi dědinami a statkem svým, kderýž m. n. m. b., i se všemi svrchky a nábytky, klenoty, hotovými penězi, listy, majestáty, tak, jako by na ně řádně dobré vuole zdělal, též, kderéž má neb míti bude, kdež by se ty koli, na čemkoli, po komkoli a jakkoli buď dekami neb jakkoli jinak najíti a vyhledati mohly, nikdyž ovšem nic nevymieňujíc, poručil jest I.B2)