72 19. února. 1543 184 Zigmund a Jindřich bratři vlastní Romhápové z Suché“ [l.C24 p., že dědictví někdy Václava Romhápa, otce jich, Skopytce ves celú a dvory km. s pl., ves Chabrovice a dvory km. s pl., což tu otec jejich měl, s dědinami, lukami, lesy, potoky, rybníky, kurmi, ospy, po- rostlinami, pastvištěmi i se vší/ s panstvím, to vše, což jest tu někdy Václav Romháp z Suché, otec jich, sám měl a držell a prve před shořením desk leta etc. XXIX v sobotu po sv. Remigii [2. října 1529 ] nížepsanému Matějovi ve dcky zemské kladl, tak/ v týchž/ žádného/ zase jakožto synové a dědicové nadepsaného někdy Václava ve dcky zemské vložili a prodali Matějovi Kučerovi, měštěnínu města Hradiště hory Tábor, a j. d. za devět set kop gr. čtyrydceti pět kop gr. pr. č. prve zaplacených/ postúpili.2 Zpraviti mají právem zemským třetinú vajš. K kderémužto ve dcky kladení předešle Ferdinand etc. ráčil dáti své povolení. Posel na to od JMt král. byl jest Radslav Beřkovský etc., ty časy najvyžší písař královstvie Českého, z vladyk etc. a) následuje na Pacově, což však přetrženo. 1) Koupil to vše i jiné statky a město Pacov 18. srpna 1528 od Alžběty starší a Markéty sester z Pacova, dcer n. Pavla Malovce z Malovic, viz DZV 3, l. L 13.—L 15. — 2) Matěj Kučera zapisuje 19. února 1543 dluh 900 kop č. na týchž dědinách, což jest jemu tu od někdy Václava Robmhápa z Suché a potom od Zikmunda a Jindřicha, bratří Robmhá- puov z Suché, synuov již psaného Václava otce jich, ve dsky zemské vloženo, viz DZV 83, l. E 21—E 21. 185 .C2Beneš Dubenský z Chlumu p., že všecky dcery své, kderéž s Markétú z Dlúhé- vsi, manželkú svú, má neb míti bude, poručil jest mocně a tímto zápisem porúčí nadepsané Markétě, manželce své, tak, že jest ji učinil a ustanovil mocnú otcovskú poručnicí a obráncí nadepsaných dcer svých tak a na ten spuosob, že ona nadepsaná Markéta má již jmenované dcery své při sobě chovati a je opatrovati a to až do vdání jedné každý, a v tom času aby sy- nové a dědicové jeho jí Markétě na chování týchž dcer a sestr svých povinni byli každý rok vydávati po devíti kopách gr. pr. č., polovici při sv. Jiří a polovici při sv. Havle. Pak-li by jí kderé summy na kderý rok rokuov nadepsaných nedali a nepoložili tak a do toho času, jakž se svrchu píše, tak etc./ uvázati v dědiny jeho a d. j., totiž v“ Dubný v dvuor popl. s popl.,“ s dědinami, lukami, f.C25/kderéž k tomu dvoru,“ i se vší/ s panstvím, v to ve vše, což se tu jmenuje, kromě rybníkuo a lesuov, a ty bude moci držeti a jich užívati dotud, dokudž by jí kderákoli summa neb plat dána a vyplněna nebyla i s náklady. A když by kderá dána byla, má dědin, ač uváza[la]-li by se v kderé pro nedání kderéhokoli platu, zase postúpiti bez odpornosti." a) následuje Dubenec, což přetrženo. — b) následuje a v dvory km. s pl., c. t. m., což přetrženo. — c) opra- veno touž rukou z pův. lesy, což k tomu dvoru náleží. 1) Srov. zápis z 30. června 1549 v DZM 228, l. K 12. 186 Bohuslav Banský z Dřenic p., že všecko právo své, kderéž má v Němčicích na dvořích km. s pl., na kderýchž sedí Štěpán, Vašek a Jan Bubák, s dědinami, lukami, porostli- nami, s rybníky dvěma u Korec a jedním, Záhorským řečeným, palouky loučními i porostlými i se vší/ s panstvím.“ Item ve vsi Vohařích plat s poustek na zeti Stařinského bez panství. Toho všeho práva svého, kderéžkoli k nadepsaným dědinám měl, a jakž prve před shořením desk jest to někdy Janovi Švíkovi z Loukonos' ve dcky zemské kladl, tak/ v týchž/ žádného zase ve dcky zemské vložil a prodal Adamovi �. C25 Švíkovi z Lúkonos jakožto synu a dědici nadepsaného někdy Jana a j. d. za puol druhého sta kop gr. pr. č. prve zaplacených postúpil. Zpraviti má on prodávající do té summy toliko a vajše nic, však bez újmy vajplaty Zygmunda Korečka z Božec neb j. d., kderúž v též summě na nadepsaných dědinách a dědictví svým má.1