1543 9. června. 265 V SOBOTU DEN SV. PRIMA [9. června]. 637 [Jan Houska z Zahrádky p., že na dědictví svým, na Pošni na dvoru popl. s popl., na vsi celé tudíž a na dvořích km. s pl., na Zahrádce vsi celé a na dvořích km. s pl., s dědinami, lukami, lesy, potoky, rybníky, kurmi, stráněmi, porostlinami, s podacím kostelním v Pošni, mlajnem pod Zahrádkou i se vší/ přísluší, na tom na všem, c. t. m.,1 paní Lidmile z Nečtin, manželce své, čtyry sta kop gr. pr. č. věnoval/ ukázal/ postúpil. Zápis jest přetržen. 1) Kladl si totéž spolu s jiným dědictvím 8. května 1543 do register communitatis, DZV 250 l. D 6. 638 Páni Jich Mť a vladyky na plným soudu zemským z plnosti moci své a milosti zvláštní vajpovědí svoul poručenství dětí a statku někdy Václava Dlaska ze Vchynic dáti sú ráčili Anně z Vřesovic, manželce téhož někdy Václava, tak ſ.K 13 a na ten spuosob, aby ona Anna týmž sirotkuom podle nadepsané Jich Mtl vajpovědi, že jim statku prodávati ani umenšovati nemá, ale raději přivětšovati, uručila. Kdež pak slíbila napřed sama za to a vedle ní Jindřich Firšic z Nabdína na Zbraslavicích,2 Volf z Vřesovic na Doubravské Hoře, podkomoří králové Její M v královstvie Českém a hajtman hradu Pražského, a Jaroslav Sekerka z Sedčic na Toužetíně, frzuchar zemský, všickni společně dědinami jich, kderéž mají neb míti budú. Pak-li by jim co dědin a statku umenšeno bylo, tehdy oni přijdouc k letuom spravedlivým, s jedním komorníkem pražským budú se moci uvázati v dědiny její Anny a rukojmí jejích, kderéž mají neb míti budú, a ty budou moci držeti a jich užívati dotud, dokudž by jim to, což by jim dědin a statku umenšeno bylo, zase dáno a navráceno nebylo i s náklady. 1) 1. června 1543; Anna z Vřesovic žádala soud zemský, aby ji ustanovil poručnicí dětí a statku Václava Dlaska ze Vchynic, neboť nynější poručník Jiřík Dlask ze Vchynic chce statek pro dluhy prodati, viz DZV 43, l. E 19—E 19'. — 2) Za Jindřicha Firšice z Nabdína slíbil 9. června 1543 Jindřich Beřkovský ze Šebířova, a to tak, kdyby Firšic v ruko- jemství za Annu z Vřesovic utrpěl škodu, aby se mohl uvázati ve statek Beřkovského a na něm bráti, DZV 43, l. F 16'—F 17. 639 Il.K14/My Ferdinand, z boží milosti Římský král, po všecky časy rozmnožitel říše a Uherský, Český, Dalmatský, Charvatský etc. král, infant v Hyspanii, arcikníže Rakouské, markrabie Moravský, Lucemburské a Slezské kníže a Lužicský markrabie etc., oznamujem tímto listem všem, že jsme od opatrných purkmistra a konšeluo i vší obce města Loun, věr- ných našich milých, poníženě prošeni, abychom jim milostivé povolení naše dáti ráčili, aby platu svobodného pozemského a běžního až do padesáti kop gr. č. k témuž městu přikoupiti mohli. K jichžto pokorné prozsbě nakloněni jsúce z dobrým rozmyslem, naším jistým vědo- mím, mocí královskú v Čechách milostivé povolení naše jakožto král Český dáváme a toho jim dopouštíme, když by kolivěk z to býti mohli, aby k jižpsanému městu Lounu do padesáti kop gr. č. platu pozemského, svobodného a běžného přikúpili, a to bez překážek všelijakých. Protož přikazujem všem obyvateluom a poddaným našim ze všech stavuov království Českého nynějším i budúcím, věrným milým, abyšte častopsané Lounské nynější i budúcí při této milosti naší jměli, drželi a neporušitedlně zachovali a k tomu, kdyžkoli od nich se požádání stane, chcme tomu, aby jim to ve dsky zemské od úředníkuov vyžších i menších vloženo a zapsáno bylo bez zmatku a otpornosti. Tomu na svědomí pečeť naši královskú k tomuto listu přivěsiti jsme rozkázali. Dán na hradě Pražském ve čtvrtek ochtáb těla Božího léta Páně MVCXLIII° [31. května 1543] a královstvie našich, římského třinádctého a jiných sedmnáctého. Ferdinandus. Henricus burgravius Misnensis, supremus regni Boemie cancellarius. Zemské desky. 34