Svědomí o kněžích podobojích z r. 1562 a pravidla r. 1587 jim daná. 5 kládati měl. Sedmé. Také sem to od něho neslejchal, aby předky naše, v pekle že by byli, bejti pravil. A tak summou nic sem od něho neslyšel, ješto by víře křesťanský na zlehčení bejti mělo; a podle svého zdání, kdybych tak podlí učení jeho živ byl, že bych duše svý nezavedl, ale že bych živ byl. A což tuto svědčím, v pravdě jest tak. Přijato toto svědomí v městě Chrudimi skrze mne Jiříka, písaře raddního mladšího k tomu přísežného, a pečetí téhož města spečetil sem je. Stalo se v outerej před slavnou památkou Těla Buožího letha Páně oc LXII°. — Od zapsání svědomí tohoto dáno II groše české a servovi [servusovi] I groš český. 3. Svědomí ve prospěch Štěpána, arciděkana v Hradci Králové, ze dne 21—29. května 1562: Já Petr Nejedlý starší z Vysoké známo činím tímto listem, kdež čten anebo čtúcí slyšán bude a zvláště tu, kdež náleží. Jakož sem po- hnán od ctihodného kněze Štěpána, pana arciděkana kraje Hradeckého, abych jemu svědomí dal proti knězi a panu mistru Havlovi Gelastovi Vodňanskému, proboštu kolleje Všech Svatých, i na místě jiných kněží v suplikací JMti císařské podané podepsaných oc; a čeho na mně žádá, toho jest mi sepsaného podal na ceduli řezaný. I toho jsem vědom a to v své paměti mám, že ctihodný kněz Štěpán, jakž jest podán od pana admini- stratora a pánův konsistoriánův k nám do Hradce za arciděkana, že jest v učení, kázání slova buožího, v sloužení mší svatých, v spívání nešporův, jitřníkův, pletů a v zachovávání ceremonií i jiných řádův církevních a kostelních, žádnejch bludův nekážíce ani neučíce, bez proměny tak držal a skutečně choval tak, jakž sou se jiní předešlí páni arciděkanové nále- žitě chovali; též při slavnostech vejročních a v každou neděli Páně na svých kázáních lid k tomu napomínal, aby se za vrchnosti duchovní i světskú Pánu Buohu modlili, zejména za JMt císařskou, pána pána nás všech nejmilostivějšího, a též za JMt krále Maximiliána, za JMti arci- knížata, pány naše, i za ten všecken rod, i za všecky raddy a ouředníky JMti i také za správce obce naší i za všecku obec, aby Pán Buoh vše- mohúcí v pokoji a v svornosti je chovati ráčil. Též také lid k modlení napomínal za mrtvé, kteří nás znamením víry svaté křesťanské obecné předešli, aby pán Buoh všemohúcí nám se s nimi před svou svatou Tro- jicí ráčil dáti šťastně se shledati. Což se pak dotýče toho kázání, které jest mistr Havel na den slavné památky Seslání milýho Ducha svatého na apoštoly svaté u nás v Hradci v velkém kostele učinil, to také v své paměti mám, že jest to mluvil, že kdyby v textu sv. Evangelium nebylo, že což jest matka církev svatá uložila, že sme povinni to držeti. Také se i v to dal, vykládaje verš písně, co by to bylo: pros za nás pane Kriste každý čas. Co tu činí, kteří tak pána Krista vzývají; že to na sebe pronášejí, že více bohův mají než jednoho živého pána Boha; a kdyby to tak mělo býti, že by to muselo býti, že by buoh k buohu se přimlouval; a tak že toho