4 XV. V. Schulz: domé, neřídil. A v velký pátek že jest v té obci za řád držáno za něho i před ním bylo, že se v ten hrob, v kterým pán Kristus mrtvý od Jo- zefa v tom těle, jenž jest z Panny Marie narozený a na nebesa vstou- pený, pochovávati nebude, než toliko se památka činí, jakž též i při oltářní svátosti těla a krve jeho svaté. Aniž summou, čeho by se písmy svatými a prorockými dovésti nemohlo, jsem toho nic neslyšel. A také tu zimu jsem, byvši málo doma, na poslouchání slova buožího jsem nebýval. A což tuto svědčím, to jest v pravdě tak, to beru k svému svě- domí a k své duši. A pro lepší toho jistotu toto mé svědomí zapečetil jsem svou přirozenou pečetí, jež jest dáno v pondělí po sv. Trojici letha oc LXII°. 2c. Svědomí ve prospěch Jana Škvrňovského jinak Kulhavého, faráře v Ronově, ze dne 26. května 1562: V té při, kteráž jest před Jeho Mtí císařskou pána pána nás všech nejmilostivějšího a raddami JMti císařské na hradě Pražském mezi knězem mistrem Havlem Vodňanským, proboštem kolleje Všech Svatých, i na místě jiných kněží, kteříž jsou se v supplikací JMti císařské podané podepsali, původy s jedné, a knězem Janem Škvrňovským jinak Claudem, farářem Ronovským, obžalovaným odporem z strany druhé, Václav Louka, měštěnín Chrudimský, přijavše to na tu přísahu, kterúž učinil jsa za staršího obecního v týmž městě Chrudimi volený, takto svědčil: Jakož jsem pohnán od kněze Jana Kulhavého, kaplana před rokem i prvé v Chru- dimi a nyní faráře Ronovského, abych jemu před JMtí císařskou svědomí vydal, a čeho tak na mně žádá, toho jest mi na ceduli při půhonu do- dáno. Kdež já pro uvarování pokuty v též ceduli sobě od něho na mně položené tak činím a svědomí jemu toto dávám. Nejprvé. Pokudž jest v obci Chrudimské byl a slovem Buožím učíc posluhoval, a když sem já ho koliv poslouchal, nikda sem toho neseznal, aby co proti Buohu otci a stvořiteli všech věcí, též proti Synu jeho milému a vykupiteli světa ani proti Duchu svatému a na zlehčení vší Trojice svaté učiti měl, nébrž že jest se srovnával s písmy prorockejmi, appoštolskejmi, kteráž písma zhusta na svejch kázání [sic] přivozoval tak, jakž sama v sobě znějí. Druhé. Vídal jsem a zvláště v nedělní dni, že jest mše svaté sloužíval tak, jakž jsem od jiných kněží vídával. Třetí. Vídal sem od něho zvlášť v svátky a nedělní dni i všední také, že jest tělem a krví Páně, kdož toho od něho potřeboval, posluhoval; ano také i já sám, když sem se k tomu kdy způsobiti mohl, z rukou jeho užíval sem večeře Páně, přijímajíc tělo a krev Krista Pána na památku smrti jeho nevinný a mýho i jiných všech od dábla vysvobození. Čtvrté. To sem také od něho vídal, že jest křtem svatejm lidem posluhoval, když toho potřebovali, tak jakož sem to od ji- ných kněží vídával. Páté. U Velikej pátek nyní minulej viděl sem, že jest šel s žáčky malejmi i velikejmi k hrobu a tu písničku, kteráž náleží, zspívali; i kázání u hrobu tak, jak sem to od jiných farářuov též vídá- val. Sestej. Nikda sem toho od něho neslyšel, aby mši modlářstvím vy-