6 XII. V. Schulz: uvedených již Register milostí dání a poručení JMCské v letech 1593—1616 sig. VII. 32, jenž zní takto: „Leta Páně 1603 v outerý po památce sv. Víta dědice českého [t. j. dne 17. června] urozený a statečný rytíř pan Jakub Menšík z Men- štejna na Velkém Vosově a Skřipli, JMCské radda, prokurator v krá- lovství českém, od JMCské za pana purkrabí hradu Pražského jest vy- hlášen a dosazen a v kancelláři JMCské české v přítomnosti JMtí nejvyš- ších pánův úředníkův a soudcův zemských níže psanou povinnost vykonal. Z čehož Pán Bůh rač pochválen býti. Amen. „Já — přísahám Pánu Bohu, všem božím svatým a nejjasnějšímu knížeti a pánu panu Rudolfovi II. římskému císaři jakožto králi českýmu JMti a nejvyzšímu purkrabí pražskému, kterej by koliv od JMCské jakožto krále českého zvolen a dosazen byl, všem pánům a vladykám království českého i vší obci téhož království chudému i bohatému, že v tomto ouřadu purkrabě hradu Pražského pravdu vésti, křivdu tupiti a všecku tejnost raddy zachovati chci a toho jinak učiniti nemám ani pro přízeň ani pro kterou jinou věc. Tak mi Bůh pomáhej i všickni světí. Když po zvolení Matyáše za krále českého všecky úřady zemské byly obnovovány, chtěl se pan Jakub Menšík vzdáti úřadu purkrab- ského pro sešlost věkem a churavost; ale povolil konečně výslovnému přání nového krále a zůstal, jak o tom svědčí následující zápis na listu F. 10 zmíněných již Register milostí dání a poručení JMCské v letech 1593—1616 sig. VII. 32: „Leta 1611 ve čtvrtek po památce sv. Víta [t. j. dne 16. června JMt pán pan Adam z Šternberka na Bechyni a Zelené Hoře v přítomnosti nejjasnějšího knížete a pána Matyáše II., z boží milosti uherského a če- ského krále, povinnost k nejvyššímu purkrabství pražskému JMKské obno- viti ráčil.“ „Na zejtří potom v pátek [17. června] pan purkrabě hradu Praž- ského pánům raddám oznámil, že jest se nadál podle nejedné žádosti své od JMti pana nejvyššího purkrabí pražského, že z povinnosti té pro sešlost věku a nedostatek zdraví svého propuštěn bude, však že toho na ten čas nijakž užiti nemohl, nébrž že mu i jisté oznámení od JMKské vzkázáno jest, protož že to Pánu Bohu poručiti musí a dále z poručení JMti nej- vyššího pana purkrabí pražského pánům raddám oznamuje, že JMt žádati ráčí, aby dáleji v povinnostech svých zůstávali, panu purkrabí lidských spravedlností pomohli fedrovati. JMt pán jim se zakazovati ráčí, pokudž by kterého z nich v čem fedrovati moci ráčil, že to ochotně rád učiniti ráčí a obnovením povinnosti že jich stížiti chtíti neráčí, než při předešlých povinnostech je zůstavovati, toliko aby se k nim přiznali. I přiznali se k povinnostem svým p. Jan Zikmund Knobloch z Knoblshofu, p. Albrecht Pfefrkorn z Ottapachu [sic] a na Jinovicích [sic], p. Václav Viduna Oby- tecký z Obytec a na Kydlinech, p. Přibík Jeníšek z Újezda, Pavel Weis