III. Vrstevník Husův. Zprávu podává V. Flajšhans. (Předloženo dne 9. března 1903.) O Vánocích 1900 zabýval jsem se ponejprv podrobněji rukopisy veledůležité knihovny metropolitní kapitoly svatovítské v Praze.1). Byla to hlavně studia o době t. zv. české reformace, literární a ja- zyková, jež mne k těmto, mnohdy docela netknutým, bohatým zřídlům vedla; všímal jsem si však také českých textů vůbec (pokud nepře- sahovaly věk XVI.) a shledal jsem dosti důležité paběrky. Nenapadlo mne však, že by tyto paběrky byly vskutku nálezy nové; poznal jsem teprve později, že vskutku celá řada těchto textů jsou nova, noviter reperta. Napsal jsem proto roku následujícího stručnou zprávičku o sedmi největších a nejdůležitějších kodexích ka- pitulních do prosincového čísla Věstníku české Akademie (VČA, X., 596—598), doporučuje je „bedlivé pozornosti našich filologů“. Za nejdůležitější a největší jsem položil tři kodexy poslední: epistolarium, kommentář Apokalypse a výklad evangelia sv. Jana. Doufal jsem, že dojdou ocenění i studia, jakého zasluhují. Ale během roku ukládal se zase na ně klidně prach archivní — i na zmíněné tři nejdůležitější. Vzal jsem proto o Vánocích 1902 nejdůležitější z nich2) — kommentář Apokalypse — znovu do rukou a podávám — tuto malý důkaz, že kodex ten námahy vynaložené zasluhuje. I. Rukopis kapitulní, A XXXVII., dosud nepovšimnutý a nepo- psaný,3) obsahuje v staré vazbě celkem 39 foliových sexternů, až na poslední list posledního sexternu úplně popsaných zřetelným, velikým písmem. Na každém listu je po čtyřech sloupcích, sloupce mívají po Věstník Kr. Č. Spol. Náuk, tř. hist. 1903.