Strana 1
KRÁL. ČESE VĚSTNÍK É SPOLEČNOSTI NÁUK. Třída filosoficko-historicko - jazykozpytná. 1894. IV. Paměti Rakovnické od r. 1425—1639. Vydává Josef Emler. (Předloženo dne 19. března 1894). R. 1839 vydal Dobromír Matěj Štembera, tenkráte hojič městský a kriminální, později doktor lékařství v Rakovníce, spisek zvaný „Místopis král. krajského města Rakovníka“, který sepsán byl od dra Durasa jazykem německým a od Štembery na jazyk český potom byl přeložen a tiskem uveřejněn. Ke spisku tomuto připojil překladatel a zároveň s ním drobnějším písmem vydal historické sepsání s názvem „Richtářové města Rakovníka od léta 1425“, které, jak praví, „v ji- stém nepatrném domku pohozeno práchnivělo“ a dle všeho kolem r. 1640 v té spůsobě, jak se nám zachovalo, psáno bylo. Nabyv koupí řečeného rukopisu umínil jsem si tiskem opět je vydati jednak z té příčiny, že obsah jeho jest dosti zajímavý, ale vydání Štembe- rova již nesnadno jest nějak se domoci, a jednak proto, abych přátele takových domácích historií, jichž nemnoho se nám zachovalo, na ně upozornil a tak snad k uveřejnění některých jiných podnět dal. Pověděv úmysl svůj p. prof. Wintrovi upozorněn jsem byl od něho na jiný rukopisek, v kterém se mimo jiné o stejné látce jedná. Srovnav pak oba rukopisy mezi sebou, přesvědčil jsem se ihned, že to jsou práce ze zdroje stejného se prýštící, místy se doplňující, někdy i vzájemně se poopravující. I ustanovil jsem se proto na tom, paměti rakovnické na základě rukopisů obou vydati. Rukopis někdy Štemberův, nyní náš, jejž poznamenati chceme písmenem a, jest vlastně jen zbytek rukopisu někdy dosti silného (dosud zachovalý při tom zbytku hřbet vazby jest přes 4 centimetry tlustý), ze kterého jsou napřed i na konci listy odstříhnuty aneb uříznuty, dosud pak zbylých ještě listů aneb kusů jich jest 56 a všecky jsou popsány. Dle obsahu možno si těchto 56 listů rozděliti 1 Třida fil.-hist. 1894.

Strana 2
2 IV. Josef Emler: na tři oddělení, ze kterých první a poslední čítá po listech devíti, a prostřední listů 38. Oddělení první má ze svých 9 listů pět ještě přivázaných a 4 jsou utrženy. Pro porušenost listů oddělení tohoto jest nesnadno obsah jejich řádně vytknouti, a proto poznamenáváme jen, že na čtyrech stranách jsou zápisky o svědectví, k jehož dání pohnán byl Simeon Arnošt Slanský, měštěnín rakovnický, v lednu r. 1633 a v únoru r. 1634, když podezříván byl Adam Henrych z Tejřova, že držel při vpádu saském s nepřítelem, a na 9 stranách že jest skládání mající nápis „Nová piketní hra“ 1). Jest to dramatizovaná politická satira o vynikajících osobnostech z druhé polovice čtvrtého desítiletí věku sedmnáctého. Jako mluvící osoby předvádějí se tu na př. král špa- nělský, král z Frankrejchu, kardinal Rychatyka (Richelieu?), princ z Condé, kníže z Safoji, duca de Parma a celá řada jiných. K hi- storickým účelům nemá toto skládání nijaké ceny. Na 38 listech druhého oddělení, které má nápis „Rychtářové města Rakovníka od léta 1425“, jsou naše „Paměti“ napsány, a to ve třech sloupcích, z nichž v prvním jsou položena jména rakovni- ckých rychtářů od r. 1425 do r. 1637, jak po sobě ročně následovali, v druhém čísla řady let, a ve třetím pamětihodné události, které se za příslušného léta sběhly. Na 9 listech oddělení třetího jsou všelijaké drobné přípisky la- tinské i české, někdy takřka bez obsahu, jakoby se jen bylo pero zkoušelo, píše-li dobře, jindy přinášející zprávy soukromé, o narození, úmrtí a p. osob jinak neznámých, kteréžto přípisy místy vlhkostí staly se nečitelnými a obsahem svým nejsou důležity. Tolik o rukopisu prvním. Rukopis druhý, jejž znamenati chceme písmenem b, jest dosti malá osmerka o 194 listech. Na prvních 26 z nich jest sepsání mající název „Vrtkavé štěstí“2), po čemž jdou 4 listy prázdné (27—30), a po nich na 14 listech (31—44) jiné sepsání s názvem „Historie příkladné“.3) Oba tyto kusy jakož i následující 1) Celý nápis tohoto kusu jest: „Nová piketní hra, kterouž se rozdílné osoby jich fortunu v ní hledati pokusily, též jak nerovné a nejednostejné mnohem (sic) štěstí favorisitovalo, z jichžto vlastního daného se judicium se porozumí“ 2) „Vrtkavé štěstí“ jest spisek Václava Dobřenského r. 1583 vydaný, který r. 1824 od Václ. Rad. Štěpána znovu uveřejněn byl (viz Jungmannova Hist. lit. české IV, 673); srovnává se s vydáním Štěpánovým v prvním oddělení (str. 1-42) až na několik přídavků, o něž rukopis rakovnický jest rozšířen (o Troji, Římu, Michlburku atd.) 3) „Historie příkladné“ jsou vzaty z Václava Dobřenského spisku „Pramen vody živé“ vyšlého v Praze 1581 a z připojeného k němu traktátu „Koruna šle-

Strana 3
Paměti Rakovnické od r. 1425—1639. 3 s nápisem „Fundatio civitatis Rakownik", jenž jde od listu 45-58, jsou psány rukou asi z konce první polovice věku XVII. Potom po- loženy jsou na první straně listu 59 dvě zprávy týkající se léta 1680,1) a na druhé stránce téhož listu rovněž i na listech 60—66 jsou pří- pisy za doby naší učiněné. List 67. jest opět prázdný, a na listu 68 jest zpráva s názvem „Kraj rakovnický pokud a jak daleko se vzta- huje“2) psaná touže rukou z konce první polovice XVII. století jako „Vrtkavé štěstí“ a „Historie příkladné“ a jako to, co položeno na listech 45—58 pod názvem „Fundatio civitatis Rakownik“. Na listech 69. a 70. jsou zprávy věcí soukromých se týkající z let 1645—1648, na listu 73 poznámka o počtu měst, městeček a zámků v Čechách,3) a konečně na listech 74—78. seznam rychtářů rakovnických od r. 1425 až do r. 1633 s nadpisem „Pořádná successí rychtářů v městě Rakovníce od léta Páně 1425“. Zprávy o počtu měst, městeček atd. jakož i seznam rychtářů jsou psány opět rukou z konce asi první polovice věku XVII., rukou v tomto rukopisu chetné a krásné ctnostné panny ctnosti“. Mravoučné výklady a rozjímání, mezi nimiž ony historie se uvádějí, jsou v rukopisu rakovn. vynechány. 1) Tyto zprávy jsou: Toho léta (1680) dne 17. Februari vyšel oheň od p. Jana Trávnička domu ve dvě hodiny na noc, tak že od toho velká škoda pošla; obilí, sena, slámy, pět domů, paní Mizerový dobytek shořelo, tak se počítá škody 7564 zlatý. Toho roku 10. Martii, druhou neděli postní svátky bubny a trouby v chrámu Páně zapověděny a sedlákům, nádenníkům maso dovoleno až do smrtedlný ne- děle jísti. 2) Tato zpráva zní: Na půlnoci od města Rakovníka až u vrch, který slove Džbán; na pravo až pod ves řečenou Dřevničov; na levo tím hřebenem dolův mimo pustý hrad Pravdu na silnici od Žatče ke vsi Kounovu, odtud dolův oudo- lím až do vsi Černoci. Na západ od vsi Černoci tím pahrbkem až pod ves Ležky, kde mezník krajský ukazuje; odtud přes vrch do řeky, která běží od m. Žlutice a m. Chýš pod zámek Rabštejn; odtud pod klášter řečený Plasy a ves Nebřezinou, odtud [ke] Kacerovu až pod ves Hrobčice do řeky Mizy. Na poledne řeka Miza dolův tekouce pod zámek Libštejn, pod zámek Krašov, pod Zvíkovec, zámek Tejřov až k mezníku nad zámkem Nyžnburkem z druhé strané řeky Mizy. Na východ od vsi Dřevničova potok tekoucí dolův tak dolinou až pod vrch řečený Háj černý, odtud křívinou do řeky Mízy, kdež stará skála jakožto mezník nad zámkem Nyžnburkem ukazuje. 3) Tato poznámka jest, jak následuje: Ve dskách zemských zapsáno jest měst, městeček, zámků, tvrzí a vesnic, kteří pod korunu Českou přináležejí: Měst a městeček 730, zámkův a hradův 130, tvrzí a vsí 4777. Hospodářův used- lých 3,471.200. Kdyby k tomu přišlo, aby na vojnu desátýho člověka vybrali, učinilo by sumy lidí 347.120.

Strana 4
4 IV. Josef Emler: asi původní. Vše ostatní až do konce rukopisu jest připsáno rukou věku našeho neb zůstalo prázdno. Tyto nové přípisky jdoucí až do r. 1873 pocházejí, jak tužkou na konci rukopisu jest připsáno, od knihovníka Hovorky, měšťana rakovnického. Z obou rukopisů tuto popsaných zajímají nás ovšem jen ty kusy, které jsou částmi „Pamětí“ od nás vydávaných. Jest to v rukopisu a druhé jeho oddělení s nápisem „Rychtářové města Rakovníka od léta 1425,“ a v rukopise b to, co položeno pod nápisem „Fundatio civitatis Rakownik“ na listech 45—58, a seznam pouhých jmen rychtářů rakovnických od r. 1425—1633. Tyto dva kusy rukopisu b zastupují v celku dohromady totéž, co v rukopisu a položeno jest pod názvem „Rychtářové města Rakovníka od 1. 1425“. Nesmí se však mysleti, že v obou rukopisech totéž docela stejně se nalézá. Jména' rychtářů dosti se při příslušných letech v obou rukopisech srovnávají; odchýlky jsou nepatrné a pocházejí nejvíce od nestejného čtení opisovačů předlohy nebo snad i rozličných předloh. V histori- ckých zprávách k jednotlivým létům položených jsou však některé rozdíly. Předně nejsou v obou rukopisech přijaté do nich zprávy o událostech sběhlých zároveň a ve stejné spůsobě; nýbrž k někte- rému roku jest položena jistá zpráva v rukopisu jednom, ale schází v rukopisu druhém, nebo jest položena v jednom rukopisu obšírněji a v druhém kratčeji s vynecháním vedlejších okolností příhod, které v rukopisu prvním se vyskytují, nebo i obráceně. V celku se může říci, že v rukopisu b méně jest zpráv než v rukopisu a, což vše při vydání našem zvláště jest poznamenáno. Avšak ze všeho jde jistě na jevo, že nemožno pokládati rukopis a za opis rukopisu b neb za výpis z něho a také ne obráceně, nýbrž že „Paměti rakovnické“ v rukopisech dosud zachovalých se nalézající zpořízeny jsou na zá- kladě pramene nebo snad pramenů společných, tedy že jsou rozličné recense pozdější s vynecháním nebo přeměněním nějakých starších „Pamětí“ původních. V rukopisu a jdou zprávy v chronologickém postupu let až ke konci, totiž k r. 1639. Při mnohých létech není ovšem žádná zpráva položena, zvláště při letech starších. Jinak to však jest při ruko- pisu b. Tu postupují až do r. 1596 zápisky také chronologicky, ale potom vráceno se k r. 1557 a podávají se jaksi dodatečně zprávy z let 1557, 1563, 1566, 1567, 1568, 1569, 1579, 1597, 1602, 1603 a 1604—1609, z nichž prvních šest více méně úplně také v ruko- pisu a přichází, a nalézaly by se tam bezpochyby i zprávy k násle-

Strana 5
Paměti Rakovnické od r. 1425—1639. 5 dujícím letům, kdyby v rukopisu tom při létě 1597 nebyly asi dva listy vyříznuty. Kdo spisovateli našich „Pamětí“ byli, není známo, tolik však možno říci, že to byly osoby zasedající buď mezi rakovnickými kon- šely anebo tamní písaři městští, krátce osoby, které měly přístup k úředním spisům a o jednáních úředních měly vědomosti, a to vě- domosti podrobné. Bylo jich zajisté několik po sobě, ale o žádném neumíme po- věděti, odkud a pokud svá zapsání činil a kdo byl. S jakousi pravdě- podobností rozeznati se dají aspoň tři neb čtyři. Jak se nám zdá, žil nejstarší v posledních létech panování krále Ferdinanda I. Paměti naše založil asi r. 1560 a pak v nich dále pokračoval až asi do r. 1575. Jest to viděti z toho, že zápisy, jež nebyly do našich „Pa- mětí“ učiněny dle památek hmotných a písemných, jsou od té doby hojnější, a že některé z těchto zápisků současné sepsání dosti zřejmě na jevo dávají. Tak u př. při r. 1562 ve zprávě „Jan tovaryš řez- nický v noci před Moutvičkou zabit, ale nevědí od koho“, kde pří- tomný čas nenechává žádné pochybnosti o tom, že se zapsání té zprávy do „Pamětí“ stalo současně. Od tohoto pisatele stalo se snad také sestavení zpráv týkajících se dob dřívějších za Ferdinanda I. anebo i do časů před něj pada- jících, a to buď na základě pramenů písemných anebo i památek hmotných, které měl po ruce a byly mu jinak přístupny. Mámeť v „Pamětech“ našich zprávy vzaté zajisté z privilegií a jiných listů královských dosud zachovaných; zprávy o rozličných koupích majetku městského se týkajících vzaty byly jistě buď ze smluv samých obci vydaných při uzavření neb z jiných písemností u městského úřadu chovaných, u př. knih městských, svědomí a p. Hned zápisek první položený k r. 1426 jmenuje jako pramen, odkud zpráva vzata byla, první knihu gruntovní (Libro I° de fundis), a tutéž knihu připomíná zpráva o koupi lesa při Kornhauzském rybníce na r. 1505. Zápisu v knihách dlouhých druhých gruntovních na mlýn dolejší dovolává se zpráva při letech 1497 a 1498 položená. O pracích a podnicích, v době starší od obce konaných a v našich pamětech poznamenaných dověděl se sestavovatel těch pamětí bezpochyby z register účetních, a taktéž asi o vyvedení některých památek stavitelských neb jiných věcí uměleckých, a možno že i dle letopočtů, jimiž snad opatřeny byly. Asi do dob Ferdinanda I. jsou naše „Paměti“ rakovnické co do- počtu skrovnější, od času tohoto panovníka jest jich však více. Od polovice XVI. věku začínají býti zprávy o událostech skoro ku kaž-

Strana 6
6 IV. Josef Emler: dému roku připsány, a asi od r. 1560 obyčejně i s vytknutím datum v roce samém, což se zároveň pokládati může za znamení toho, že se zápisky dály současně anebo skoro současně s průběhem zazname- naných událostí. V letech 1576—1581 jest však v zápisech druhdy pilně konaných jakási mezera, která snad vznikla tím, že dosavadní písař jich buď zemřel anebo v práci své z příčiny jiné ustal. Od r. 1581 pokračováno v zápiscích „Pamětí“ zase dosti obšírně a zá- pisky se děly dle vší pravděpodobnosti současně až do r. 1597. Bohu- žel máme od tohoto roku v obou rukopisech dosud zachovalých již jen jakési trosky „Pamětí rakovnických“. K r. 1597 nejsou v ruko- pisu a zprávy ani dokončeny, potom jest v rukopisu tom jeden list vyříznut, a což pak následuje, týká se již let 1611—1622 a napsáno jest na třech listech, obšírněji pro rok 1611, stručně na léta 1612 1613, 1615, 1618 a 1620, a zpráv na 1. 1614, 1616 a 1619 není Četnější jsou zprávy na r. 1621. Při roce 1622 jsou dva listy docela uříznuty, a třetího, na němž jest již zpráv az r. 1634, více než polo- vice schází; zbývající čtyry listy „Pamětí“ vyplňují poznamenání tý- kající se let 1634—1639 a táhnou se nejvíce k ubytování vojska v Rakovníce. Zapsané zprávy při letech 1634—1639 děly se sou- časně s událostmi a od osoby, která při nich sama účastenství mívala a tehdejšími ubytováními rozličné strasti trpěti musila. Není pravdě nepodobno, že to byl Simeon Arnošt Slanský, měštěnín města Rakov- níka, jehož se týkají také dva zápisky na počátku rukopisu o svě- dectví, jež tento měšťan vydal v záležitosti Adama Jindřicha Tejřov- ského z Ensidle, kteréžto zápisky byly by se bezpochyby do rukopisu nedostaly, kdyby se Slánským v nějaké užší souvislosti nebyly. Také se podobá, že pisatelem jedné části „Pamětí“ byl Jan Zahrádka, radní rakovnický, v letech asi 1585—1600. V rukopisu b jsou po r. 1597 zprávy jen ještě k létům 1602, 1603, 1604, 1607—1609, a sice k 1. 1602 a 1608 docela stručné, k létům pak ostatním tu jmenovaným obšírnější. Dle jakých pomůcek sestavena byla řada rychtářů jmenovaných, úředníků to vážností ne zvláště vynikajících, kterážto řada přes 210 let od roku k roku jde, neumíme pověděti, tolik však možno říci, že jest celkem dosti spolehlivá. Pan prof. dr. Winter, jemuž při této příležitosti za četné pokyny o Rakovníku nám poskytnuté vřelé díky vzdáváme, sestavil si před některým časem dle městských knih rakovnických jména některých rychtářů tamních od r. 1522 až 1629 a propůjčil nám laskavě ta data k použití. I můžeme říci, že se sestavení jeho s řadou rychtářů v „Pamětech“ našich položenou

Strana 7
Paměti Rakovnické od r. 1425—1639. dosti srovnávají. Jen některá jména jsou v jednotlivých řadách o jeden neb dva roky přeložena aneb tu a tam poněkud jinak psána, což se také i různému čtení jmen přičísti může. Při vydání „Pamětí rakovnických“ vzali jsme za základ rukopis a a různá čtení rukopisu b nebo někdy i ruk. a položili jsme pod čáru, kde jsme umístili i nezbytné výklady k porozumění textu náležející. Fundatio civítatis Rakownik. Regna Thari soboles Abraham quot viderat annos, Astra Lepus quot habet, quot Minor astra Canis, Congere tot, lector, trieterides atque tot annos, Orbe quot in supero lumina summa micant. Nominis a rubro quod habet primordia Cancro Agnosces longa, quam scire (?) usus erat. Anno 1319. Rakovník za město vystaveno od krále Vácslava, syna Ottagarova; potvrzeno od krále Jana z Lucemburgu.1) 1427. 1432. Rychtářové města Rakovníka od léta 1425. 1425. Jan Pabek. — 1426. Jan Syrovka.2) — Jan Betlemský koupil mlejn proti svatému Jiljí jménem Jilhánkovic za 23 kop míš. Libro I° de fundis. Václav Zvíkovský. — Jan Sedláček. — 1428. Jan Léva. — 1429. Mikulášek. — 1430. Václav Nosal. — 1431. Ondrášek.3) Jan Léva4) po druhé. — Léta 1432 voda osvobozena na ryb- níček sladovnický, tak že každou sobotu od nešporův na něj mlynář pouštěti má a v neděli celý den. Lib. I. de fundatione molend. titulo Joanne molendinatore. Huš Havel. — Veliká drahota byla; mandel žita platil 5 kop; 1433. z povodně pošla.5) 1434. Havel Švec. — 1435. Petr Hostan. — 1436. Havel Kažkoně. — 1437. Jan Jeníšek. — 1438. Valentin. — 1439. Petr Hostan. Jan Pohan. 1440. Erhart Haniš6). — 1441. Mikuláš Cedron- — — 1442. Jan Sláma. 1443. Pavlík řezník. — Téhož?) léta byla louže v městě Rakovníce, kde koně brodívali, proti domu Matěje Knotka, kteráž byla kolím vopáčena, někdy v ní konopě močívali. 1) Zprávy té nemá a. — Srovnej Reg. diplom. nec non epist. Boh. et Mor. III, č. 514, str. 210. 2) Syrovatka b. 3) Vondráček b. 4) Líva b. 5) Zprávy té nemá a. 6) Hanuš má b. 7) Rukp. b podává zprávu tu trochu stručněji.

Strana 8
8 IV. Josef Emler: 1444. Jan Jeníšek. — 1445. Martin Hlavačovský. — 1446. Karlíček. Jan Tuleha. — Toho1) roku Rakovník z gruntu vyhořel. — 1447. Ecclesia2) Raconensis aedificari coepit fer. III. s. Sigismundi sub Joanne Tulecha iudice et Joanne Podmoksky, magistro ci- vium. Joannes vero Lužanský de Lužna primus pro fundatione templi 6 sexagenas gross. prag. dono dedit. Lib. I de funda- tione 3. Kříž Nesuchynský. — 1449. Jan Zvíkovský. — 1450. Mikuláš Cedron3) po druhé. — 1451. Václav. Kněžoveský. — 1452. Matěj Focz. — 1453. Václav Kolešovský. Jiří Starosta. — Téhož léta král Ladislav dal městu Ra- kovníku majestát, aby v středu po 4 neděli po veliké noci jarmark držeti mohli, a ten aby vosum dní trval; též aby moc měli sobě sami rychtáře voliti oni i budoucí jich. Dán [v] Praze 7. Juni, actum ut supra. Kříž Nesuchynský. — 1456. Bartoš4) soukenník. Václav kovář. Téhož léta privilegium na dvůr Chadourovský dáno od krále Ladislava nějakému panu Janovi Lužanskému z Lužné, který byl v tom dvoře, a to takový, aby všelijaká dříví syrová, suchá k potřebě dvoru svého i domu, který v Ra- kovníce má, k stavení, k palivu a k jiným věcem v lesích královských sekati, voziti, nositi, řezati, tahati moc měl bez všelijaké překážky jednoho každého. Dán [v] Praze 25. Octobris anno 57. 1458. Bárta soukenník po druhé. 1459. Jan Hlavačovský. — 1460. Tomáš Krmie.5) 1461. Jiří z Podhradčí. — Ze vsi Lišan a vsi Volešné platové z dědin dávali se knězi rakovnickému toho času Janovi Krá- sovi léta 1461. Matj Foc po druhé. Tomáš Krmě. — Svědomí dáti musily tři osoby, rodičové ra- kovničtí při právě Nového města Pražského, že sou Rakovničtí nikdy žádných desátkův nedávali, kteréž pod pečetí pánův Pražanův zůstává. Datum feria 4 post Urbani anno 1461. [27. kv.]. 1448. 1454. 1455. 1457. 1462. 1463. 1) Po roce 1447 až do r. 1466 nemá b kromě jmen rychtářů žádných zpráv. 2) Této zprávy nemá a. — Kostel rakovnický byl vypálen r. 1422 při vpádu držitelů křivoklatských proti rakovnickým Husitům. 3) Čerdon b. 4) Bárta b. 5) Krnie b a tak při roce 1463.

Strana 9
Paměti Rakovnické od r. 1425—1639. 1464 a 1465. Jan Tulecha. 1466. Matěj Foc po třetí. — Král Jiří dal městu Rakovníku potok tekoucí od Hanny až k místu řečenému Huti se vším příslu- šenstvím, lukami1) a jinejmi věcmi k dědičnému užívání a vlád- nutí 6. Decembris 1466. Václav Lineš. — 1468 a 1469. Izaiáš Hanuš. — 1470. Petr krejčí. Václav Hrádecký. — Král2) Vladislav pomohl a plnou moc dal městu Rakovníku listem svým, aby se zdmi hradili a věžmi a branami pevnili na spůsob měst jiných hražených v krá- lovstvi Českém, a těch všech svobod a práv, milostí aby uží- vali a v nich se radovati mohli. Jeho datum v Praze 17. De- cembris 1471. Jan Vepřek. — Anno 1472 král Vladislav dal jarmark městu Rakovníku ten tejden před svatým Bartolomějem, a ten aby držán byl za 8 dní pořád; jehož jest datum v Lounech in vigilia Jakobi apostoli [24. července]. Týž dal clo v branách městských: z vozu formanského 1 halíř, sedlského 1 denár, z kar 1 halíř bráti se má; od lidí pak Hrádeckých nic; datum v Lounech téhož dne. Machek Hlaváčkovic. — 1474. Jan Zvíkovský. Jan Bejval. — Svědomí dal [v] Praze pan Jan Precha z Kúnové (?), kterýž byl hejtmanem na Hrádku za krále Jiřího, že jest urovnal pány Rakovnický o platy s knězem Janem Krásou. O túž věc dáno svědomí od pánů Berounských, při kterémž jest pečeť města Berouna přivěšená. Datum feria 4. post Pascha anno 1475 [29. bř.]. Václav Luňáček.3) — 1477. Jakub Pinta. — 1478—1479. Jakub bečvář. — 1480. Havel soukenník. — 1481. Matouš Korn- hauz. 1483. Matěj Braš. — Král Vladislav dal majestát městu Ra- kovníku na erb, v kterémž mají míti raka červeného vzhůru klepety zdviženého v bílém poli, nad ním korunu královskou, nad ní oblouk spojující se s dvěma věžemi a zeď nad branou otevřenou. Též tím majestátem dal a dává jarmark svatomar- tinský; též zeleným [vloskem svobodu pečetiti dal. Datum v Pra- ze 12. Februarii anno 1483. 1467. 1471. 1472. 1473. 1475. 1476. 1482— 1) Ruk. b má lukami a dědinami 6. Dec. 1466. 2) Všecky zprávy kromě jmen rychtářů od roku tohoto až do r. 1483 nejsou v rukopisu b. 3) Huňáček b.

Strana 10
10 IV. Josef Emler: 1488. 1489. 1490. 1491. 1494. 1495. 1496. 1497- Item toho roku 1) rybník Velký dělán za purgkmistrství Petra Psiny. Havel soukenník. — 1485. Jakub Bečvář. — 1486. Bartoš Sed- láčkovic. — 1487. Petr Psina. Martin Tichava. — Téhož léta král Ladislav (sic místo Vla- dislav) osvobodil město Rakovník listem svým, tak že na časy budoucí a věčné šatův ložních na Hrádeck půjčovati nemají. Jehož datum v Praze v pátek před svatým Vavřincem [8. srpna]. Benedikt řezník. Jiřík Těžký. — Toho roku mlejn soukenický na Trávníce řečený koupen za 100 kop míš. se dvěma chalupami při témž mlýně ležícími. Prokop Dornikl. — 1492. Jan Stéblo. — 1493. Rehoř švec. Mašek Tvaroch. — Kněžský dědiny, které náležejí kněžím, rakovnickým sousedům roznajímány. Actum ut supra. Martin Tichava. — Zvony2) veliký a podle velikého3) koupeny od Jiříka mlynáře, měštěnína rakovnického, za 730 kop míš., na kterých*) napsáno stojí: Georgius molendinator, ciuis Ra- konensis, propriis impensis curavit. A přivezeny byly5) z Prahy při svatém Jakubě; od fůry dáno 20 kop míš. Petr Nesnázko. — Archa velká6), která v kůru velkého 7) ko- stela stojí, koupena za 150 kop míš. Téhož 8) roku mlynáři přísežní byli v Rakovníce a tehdáž jeden mlejn zhynul v Rakovníce proti svatému Jiljí, který Jilhánkovic sloul, kdež posavád „Na mlejništi“ vedle louky Žatecké říkají. 1498. Prokop tesař. — V knihách dlouhejch druhejch grun- tovních zápis na mlejn dolejší Wolfa mlynáře, co má platiti faráři našemu: předně každý rok 2 kopy grošů čes. — na svatého Havla 1 kopu gr. čes. a na svatého Jiří 1 kopu gr. čes.; a k tomu naň připadlo XXV jiter, při témž mlejně III a na Hanný III, k Hostokrjem XVIII jiter (sic). Z těch ze všech má platiti plat do Rakovníka. 1484. 1) Tuto zprávu má zase b, odtud pak nic až do r. 1495. 2) Zvon velký b. 3) velkýho b. 4) kterýchž b. 5) nemá b. Míní se tu pověstný rakovnický zvon „Žebrák“, na nějž učinil báseň nebožtík MDr. Štembera. 6) veliká b. 7) velikého b. 8) Odtud až do r. 1504 nemá b zpráv nižádných kromě jmen rychtářů.

Strana 11
Paměti Rakovnické od r. 1425—1639. 11 1499. Jelínek švec.1) 1500. Bartoloměj Čistecký. — Král Vladislav dovolil listem svým městu Rakovníku, aby pečetiti mohli [vloskem červeným. Jehož datum v Budíni v neděli před Přenešením sv. Václava m. če- ského. [1. března]. 1501. Prokop Dornykl.2) 2. — Toho roku páni Žatečtí piva stará do jich města voziti zapověděli. Jan Tučnej. — Král Vladislav dal majestát na clo z hovad, z železa, z krámských věcí, kteréž koupili purgkmistr a radda města Rakovníka od pana Albrechta Jindřicha z Kolovrat a na Krakovci za 300 kop gr. čes., a k tomu clo v Mutějovi- cích. Dán v Praze v pátek po svatém Jiří [29. dubna]. Léta 1502, feria 3. post Corporis Christi [31 kv.] koupena jest cesta, kterouž se jede k Senomatům od dědiny, kteráž má býti 4 záhonův šíř. 1503. Jiří sklenář. 1504. Jan Lynšovic. — Kazatedlnice v velikém kostele stavena a dělána s tímto nápisem povrchu: Exiit, qui seminavit semen suum; a pospodu jest napsáno: Bos, lepus in risu, quod est mirabile visu, fecit opus in Roma cum virginibus 3) duodena. Descriptum e suggestu 4). Blažej pivovarník. — Léta 1505 les při Kornauským rybníce koupen od pana Kornhauza; libro I. de fundo. — 1507 a 1508 Martin Kostka. — 1509. Martin Jan Oves. Slívka. — 1510. Jan Větiško. — Vít Rakous. — 1511. Ma- touš Tauš. Jakub bečvář 2. — Zvon Kotel slíván v Praze v středu den sv. Jiljí5) [1. září], a týž zvon jsouce rozražený l. 1598 v so- botu před sv. Trojicí [16. května] s věže puštěn a v pondělí po sv. Trojici vážen. Vážil 15 ctn. a 30 liber. Slíván od Matouše Flemíka konváře a bratra jeho Kašpara v outerý po sv. Me- dardu [9. června] v hodinu 16. Převážen zase v středu po sv. Vítu [17. června]; vážil 17 ctn. 4 kameny 151/2 libry. Vytažen na věž a zavěšen v outerý po sv. Petru a Pavlu apoštolích Páně [30. června]; vše 1. 1598. 1513. Václav Hrách. — 1514. Havel Moutvička. 1502. 1505. 1506. 1512. 1) Tohoto rychtáře nemá a. 2) Dronykl a. 3) virginis má a. 1) Odtud až do r. 1512 není v b žádných zpráv. 5) Ruk. a má nesprávně Jiří, a co potom následuje až po slova l. 1598 na konci tohoto odstavce nemá rukp. a.

Strana 12
IV. Josef Emler: 12 1515. Bohuslav Trnka. — Král Vladislav dal městu Rakovníku skálu v Hlaváčově vedle rybníka Velkého,1) aby v ní svobodu měli kámen na opravu města oni i jich budoucí lámati, a to listem svým potvrdil, jehož datum (ve) Vídni den sv. Jakuba apoštola Páně [25. července]. 1516. Filip Krčil 2). — Téhož léta Zákostelská brána stávěna.3) Toho 4) roku rybník Bártů koupen za 120 kop míš. s lesy i s lukami a má jiter 21/2 . . . . (dále nečitelno). Jan Klatovský. — Fara stavena toho roku, též brána Pražská cihlou přikrývána. Dáno od (toho) 21 kop míš. Havel Frejka. — Vysoká brána stavena,5) a ta zjednána byla z gruntu zvejší 55 loket s šnekem a kusem zdi sub officio Petri Psina; 500 kop míš. dáno od toho díla. 1519 a 1520. Vít Velkej. — Oheň 6) položen v Zákostelí od nějakého Špačka, kteréž skůro všecko vyhořelo. Jan Nepilo. — Léta 1521 Špaček palič upálen den svatého Jakuba [25. července]. Jan Ronusek. — 1523. Vavřinec Holenej. Václav kolář. — Hráz u Prdatky, který nyní Kavan sluje, dělána. Šebestian Želecký. — 1526. Jan Střelec. — 1527. Jakub Pi- katý. Ondřej Liška. — Ten zabit od pana Frajtoka") na rohu Mo- 1528. ravcovic domu při Zákostelí. 1529. Jan Vrbík. — 1530. Jan Beran. Jan Nábožný. — Veliký rybník se strhl. Pan3) Mikuláš Sviták 1531. z Landštejna na místě Šebestiana lazebníka prodal pánům a vší obci lázeň s tím se vším příslušenstvím, což od staro- dávna k ní příslušelo, za 95 kop míš.; závdavku 35 kop, po 15 kopách platcení. 1517. 1518. 1521. 1522. 1524. 1525. 1) Od slova Velkého až po slova: apoštola Páně na konci tohoto odstavce nemá r. b. 2) Ruk. b má: Filip Krčil a Mikuláš Jehňátko. 3) Ta brána stojí dosud na pražské cestě u samého děkanství. Jest gotická s vysokou střechou o čtyrech štíhlých věžičkách v rozích. 4) Toho roku — má jiter 21/2 nemá b. 5) Zprávu tu podává ruk. b slovy trochu poproměněnými. Brána tato stojí při lounské silnici, jest gotická a pěknou její ozdobou jsou relifní krancle. 6) Tuto zprávu má a při roku 1522. — 7) Ruk. b má: Frejtoka na rohu domu Moravce. — 8) Pan Mikuláš — 15 kopách platcení nemá b.

Strana 13
Paměti Rakovnické od r. 1425—1639. 13 1532. Váňa mlynář. 1533. Martin Vřetýnko. — Nový rybník dělán. 1534. Jiří Čapek. Mlejn1) u. Čisté vybit. Item král Ferdinand římský všeckna privilegia, vejsady, svo- body a obdarování, kteréž od předkův, českých králův, sobě město Rakovník objednalo, potvrditi ráčil jako od krále La- dislava, krále Jiřího a krále Vladislava. Actum v outerý po svaté Trojici [2. června]. Šimon Srdečný. Jakub Štěrba. — Byla nesnáz a nevole s panem Albrechtem Šlikem hrabětem z Pazaunu a panem purgkmistrem a konšely, staršími obecními i vší obcí: 1. o povinnosť; 2. o ouřadu sá- zení; 3. přísaha aby jemu nebyla činěna, jediné králi Ferdi- nando. Jan Bradáček. — Veliká povodeň toho roku byla, tak že na rynk topila; v sklepích piva špuntovali. Tehdáž zbořila proti lázni zdi a tudy otevřevši sobě do města topila. Stála2) až proti domu Jeremiášovskému. Matouš pekař. 1538. Jan Tauš. — Biřic3) mu utekl, protože mu vězně pustil. 1539. 1540. Matěj Lišanský. — Solní peníze pobrány Janovi Houžkovi, toho času ouředníku nad solí, od Jana Řezáče, kteréž v domě Mikuláše Křivoustého v chlívě pod okny schoval. Tu zase sou nalezeny; on pak oběšen za tu krádež. Ondřej Kord. 1541. 1542. Jan Hubka. — Nový4) mlejn pod horou, kteráž Hanna slove, dělán. 1543. Vavřinec Mutějovský. — Toho roku feria 2. feste (sic) Pente- costes [14. května] mlejn Danjelovský koupen od pana purgk- mistra a vší obce za 2200 kop. Závdavku5) 300 kop, platcení po 200 kopách. 1544. Kříž soukeník. 1545. Vít Zeman. — Oheň u Mazánků. 1546. Staněk Skytalský. — Dlažení [sic] města nejprv se začalo, a 5) byl tehdáž písařem Jan Tauš. 1535. 1536. 1537. 2) 3) 4) Zpráv při tomto a při roku 1536 položených nemá b. Stála pr. d. Jerem. nemá b. Zpráv při letech 1539 a 1540 kromě jmen rychtářů nemá b. Tato zpráva položena v b k roku 1543. ) Závdavku — 200 kop č. nemá b. 6) a byl — Tauš nemá b.

Strana 14
14 IV. Josef Emler: 1547. Bernart sladovník. — Bouřka1) v Praze, když král Ferdinand města zloupil. Toho roku hrom udeřil na Vysokou bránu. Toho2) roku přitáhli Němci do Čech s dlouhými rapíry, do- byli Prahy černidlem a papíry. 1548. Jan Malinovský. 1549. Martin Repa. — Šnek při kostele velkým staven. List 3) krále Ferdinanda, jak by se posudné od Rakovnických bráti mělo; učiněno k Hanušovi Nosticovi, vejběrčímu psaní [sic] v kraji Rakovnickém: Slovutný věrný naš milý! Jakož sme sobě předešlého léta 1547 před odjezdem naším z hradu Praž- ského, aby od Rakovnických posudné tím vším spůsobem, jakž některá města zapsavší se nám je dávají, bráti poručiti ráčili: i jsouce nyní hodnověrné zprávy, že sou se oni Rakovničtí v tom pozdvižení dobře a poddaně chovali, protož poroučeti ráčíme, aby po dnešní den od dotčených Rakovnických toho posudného jináč nebral, než jak sněmovní snešení o týž po- sudné a instrukcí od nás vydané ukazuje, jináč nečiníc. Dán na hradě našem Pražském v neděli smrtedlnou [7. dubna] léta 1549, v království našich římského 9. a jiných 23. Říha Chmel. — Diviš 4) Rubín nařčen byl od Jiřího Škorničky, že by registra purgkmistrská ukrásti měl; pro kteréžto re- gistra veliké zbouření bylo v městě. Vavřinec Sušil. Jan Tichej. — Jan Straba dal oběsiti dva pro jeden strych žita. Štěpán švec. — Rybník v předměstí Svatojilském rozdán na losy k stavení stodol a chalupí, kteréhož ještě hráz při Divůč- kovic chalupí proti 5) bráně se spatřuje. 1554. Pavel Cernej. — Toho 6) roku biřic sťat. 1555. Jan Tichava. 1556. Jíra pekař. — Jan Hanzlovic. — V 3) pátek po svatém Mar- tinu [13. list.] král Ferdinand dal jest ungelt z šejnku vína z každého sudu po 20 groších městu Rakovníku, a to na vy- chování kněží a žáků. — Téhož roku byla rozepře mezi sou- keníky a obcí o záměří vod, které sou toho roku vyhledány. 1557. Jan Krckej. — Simeon 8) služebník9) pánův, rodič milířský, 1) Bouřka — zloupil nemá b. 2) Toho roku — papíry nemá b. 3) List krále — a jiných 23 na koonci téhož odstavce nemá b. 4) Zprávy té nemá b. 5) proti bráně nemá b. 6) Toho r. biř. Sťat nemá b. 7) V pátek — vyhle- dány nemá b. 8) Simon a. 9) sl. p. purgmistra, pánův, rodič oc. 1550. 1551. 1552. 1553.

Strana 15
Paměti Rakovnické od r. 1425—1639. 15 pro neupřímnosť, kteréž se dopustil proti pánům, že jim 1500 kop ukradl, sťat jest proti domu Jana Berana. Toho 1) roku purgkmistr a konšelé a všecka obec městysu Nového Strašecího bránili a brániti chtěli té silnice, která jde od Rynholce a Rudy k Rakovníku, chtějíce ji sobě na Strašecí uvésti. Ale nebozí nemajíce všech potřeb na hotově, nabrali se co vyšehradský rychtář. Ty pak zákopy, které dosti hlu- boké a vysoké za mostky, [kde] na Slatině slove, zdělali, na svůj groš zase je zaházet a zarovnati, aby tudy volně k Rudě jezditi mohli, museli z poručení krále Ferdinanda. 1558. Jan Lišanský. — Douša, syn Jana Houšky, v domě otce svého na sladovně se oběsil. 1559. Diviš Rubín 2). 1560. Jan Vřetýnko. — V středu po památce mistra Jana Husi [10. července] hrom zabil Janovi Zajikavýmu, když na vůz nakládal obilí v Vuřvinách, dva koně; sám pak napoly umrlý domů koňmi Jana Krchýho přivezen. — Toho roku 3) škola sta- věti se počala za primaství pana Jiříka Malýho. Ciprian Nesnázko. — V sobotu před Hromnicemi [1. února krámy masný okolo hodin 7. a 8. zotvírány a z pokladnic řezníkům peníze pobrány. V sobotu po svaté Kateřině [29. list.] stará rychtářka lu- ženská, která před 3 lety od muže svého zabita byla, nalezena v otepi] slámy pod krovem ještě nespráchnivělá. Jan Cvrček. — V outerý4) po památce mistra Jana Husi [7. července] JMC. pán, pan Ferdinand s arciknížaty Ferdi- nandem, Karlem,5) syny svými, ráčil přijeti do Rakovníka okolo hodin 23, a to branou Lubenskou; nebo ráčil na lovu býti- Toho roku častí lovové při zámku Křivoklátu času podzim- ního bývali od arciknížete Ferdinanda; nebo Rakovničtí vždycky přítomni býti musili, a to s velikou svou škodou. Toho roku 8 vozův k dovezení někderých věcí císaře Fer- dinanda do Framfurtu dáti Rakovničtí musili. V outerý po svatém Ondřeji [1. pros.] Jan tovaryš řeznický v noci před Moutvičkovic zabit, ale nevědí od koho. Pochován u sv. Jiljí. 1561. 1562. 3) Zprávu tu má b kratčeji a položenou v dodatku za r. 1596. 2) V a není. 3) Toho roku — Malýho nemá b a co předchází, jest trochu poproměněno 4) Zprávy té nemá b. 5) Ruk. má králem.

Strana 16
16 IV. Josef Emler: 1563. Jan Smardoch. — V pondělí1) po neděli Laetare [22. břez. krejčí mistři i jiní všickni téhož řemesla krejčířského maje základ s Janem Červenkou a Václavem Bolehlavem kolářem o kauf piva starého rakovnického a 3 věrtele piva bílého a půl džbera ryb, sekali buky dva před arciknížetem na lesích, kdo dříve svůj podetne. Kterýžto sekajíce základ krejčí vyhráli, nebo jich mnoho bylo. To se dálo při přítomnosli arciknížete Ferdinanda, který nyní v Tirolu jest. Toho roku ve čtvrtek po Rozeslání apoštolův [22. července po 22. hodině vyšel oheň v Zakostelí proti faře od Martina Mlaska2) pekaře. Téhož léta po památce Všech svatých [1. list.] urozený pan Matyáš Ovčárský ze Všehrd od nějakého Němce Prošhonza z Lišan zabit v svém dvoře Kokrdovským, a manželka jeho, kteráž tehdáž těhotna byla, od téhož lotra probodena, a tu oba dva manželé mrtvi nalezeni a potom poctivě v Volešný pochováni. Tomáš bečvář měštěnín nejprvé postavil v Rakov- níce štít. 3) Mikuláš Pláteník. — Rathous 4) klenut za primaství pana Ji- řího Malýho. Jan Capek. — V outerý5) den svatého Augustina [28. srp.] Havel Krčil a Václav Střípek jeli na vojnu s panem Radslavem Vchynským ze Vchynic toho času na Petrovicích do Uher, když Turek Segthu dobyl. Aleš Mazánek. — V středu 6) po Obrácení svatého Pavla [30. led.) stala se zápověď od arciknížete Ferdinanda, aby žádný do lesa nejezdil ani dobytky hnal pod propadením koní i dobytka. To se pro to dálo, že sou se Rakovničtí nechtěli arciknížeti v pod- danosť dáti.7) Nejvíceji v tom brodil pan Lacek [z] Štemberka 3) Zelenohorský. Potom 2) ho taky vzal; nedal za něj nic. V outerý den svaté Agaty panny [5. ún.] pan Jan Písecký z Rakovníka a Jiřík Novodomský z Ounhoště jeli jsou souce 1564. 1565. 1566. 1) Zprávu tu má ruk. b položenou po r. 1596 jako by dodatečně a poslední věty nemá. 2) Masata má b. — 3) Slov Tomáš — štít nemá ruk. a. Rathous vnitř klenut má b a slova za primaství Jana Jiřího Malýho scházejí tu. 5) Zprávy tě nemá b. 6) Zprávu tu má b položenou dodatečně po r. 1596. 7) Místo v poddanosť dáti má b poddati. s) Sternperk b. 9) Potom — nic nemá b.

Strana 17
Paměti Rakovnické od r. 1425—1639. 17 vysláni každý od své obce do Aušpurku za císařem Ferdi- nandem o zachování privilegí a svobod 1) města, tehdáž bíd- ného a nyní mizerného Rakovníka]. V outerý po Obrácení svatého Pavla [29. led.], v třetí ho- dinu na noc přinešeno psaní k ouřadu od pánův soudcův zemských, kterýmž poroučeti ráčí, aby hned nejprvnější sobotu [2. ún.] některé osoby na hradě Pražském před pány a JMti postavili a příčinu, proč by poslušenství a poddanosti arci- knížeti Ferdinandovi slíbiti nechtěli, přednesli a oznámili, a mají-li jaká privilegia, který by zástěrou míti chtěli, sebou přivezli a v komoře položili. Toho roku 15. Maii v noci na čtvrtek hrom zapálil stodolu Strabovic za Vysokou branou mezi 3 a 4 hodinou na noc. Martin Kára. — Ve2) čtvrtek po neděli Invocavit [20. ún. vyšel oheň nešťastně a nenadále, kterýž oukladně položen by v městě Rakovníce na 3 místech po 18 hodině. První u Anny Střípkovic z strany sladovny, a od téhož ohně čtyry sladovny vyhořely, první Střípkový, druhá Matěje Lišanského s třetí Pavla Danielovic, čtvrtá u Jana Hrušky. Druhej oheň za branou Vysokou, a tu pět sladoven shořelo; třetí voheň z mar- štale Diviše Rubina; od toho mnoho domův sousedských shořelo. Toho roku hned všeckny pavlače při domích pan purgmistr, páni kázali svrcti, aby skrze ně většího nebezpečenství městu nenastávalo. V středu3) po neděli smrtedlné [19. bř.] Mikuláš jirchář, Jan Nikodým, Brůža zámečník z poručení a rozkazu arciknížete Ferdinanda postaviti se musili na Hrádku Křivoklátu a hned druhého dne do vězení dáni, a to proto, že sou zvěřinu a kůže od Holoviska, který v Berouně sťat, přijímali. Pokuty pak, chtějíce vězení prázdni býti, položiti museli: první 100 kop, druhý 50 kop míš. Vedle nich pak puštěni jsou též dva z vě- zení, mečíř a uzdář, [si]ce s jistou pokutou. První dal 150 kop, druhý 50 kop míš. Och, což jest to velmi drahá a velmi perná zvěřina byla! Ve 4) čtvrtek po svatém Prokopu Jan Rejček, Jan Cvrček 1) od slova toho — do konce (t. j. po slova 3. a 4. hod; na noc) nemá b 2) Tu zprávu podává b stručněji. 3) Zprávy této až po slova „perná zvěřina“ nemá b. 4) Zprávu tu má b položenou teprv dodatkem po r. 1596, ale ovšem s r. 1567 a slov: do Rakous nemá b. Třída fil-hist. 1894. 1567. 2

Strana 18
18 IV. Josef Emler: 1568. 1569. a Jiřík Šmid vysláni jsou s plnou mocí za císařem na Vídeň do Rakous za příčinou obhájení svobod města Rakovníka. Toho 1) roku v čtvrtek po svatém Prokopu [10. července tažení bylo veliké do Uher proti Turku od stavu rytířského a panského, kterýž se toho času JMti v tom volně zakázali. A tehdyž musili lidé po ulicech, ryncích, domích, když se na kostele zazvonilo, klekati a pánu Bohu se za ně modliti, aby jim vítězství dáti ráčil. Oni pak majíce se s nepřáteli potej- kati, dali se [v] zbytečné žraní a pití, tak že mnozí na pěším, majíce prve 3, 4 koně, domů se vracovati museli. Až potud za Alše Mazánka. Zikmund Laudrbáč.2) — V pondělí masopustní [1. břez.] v noci na outerej mezi třetí a čtvrtou hodinou sklep 3) radní v rat- houze, kdež pan purgkmistr, páni své tejné věci schovávají, vyloupán od Joachyma Frejky, toho času písaře mladčího, a z něho peníze, kteréž dal pan Jiří Čelechovec (?) Davidovi Krinytovi k schování, 150 kop míš. pobral. Toho roku byl veliký mor. Téhož 4) léta pan purgkmistr, páni starší obecní na místě vší obce koupili sou dvůr Kokrdovský od urozeného pana Jana Slacha mladčího z Hřivic a paní Kateřiny z Kvítkova, manželky jeho, za 930 kop míš. se všemi dědinami, lukami, lesy, po- rostlinami, chmelnicemi, rybníky, se všemi svršky, nábytky, s obilím, co ho v stodole i sutého, s dobytky všemi, s koňmi čtrmi, slepicemi, s hospodářstvím, s dřívím varovým, jakž sám v držení byl od starodávna, v těch mezech a právech. Vít Zelenka. — Ouředníci5) mlejnští Jan Valata a Tomášek Bečvář rozkázali vzíti ječmene ozimního na dědinu, která slove Lubnice, 8 strychův. Ten téměř všecek vyhynul, na tom pak poli našlo se a nažato žita 115 mandelův. — Téhož léta na též dědině našlo se mnoho vozův řípy vyrostlé, která od šafáře ani dotčených ouředníkův sita nebyla. 1570. Jakub řezník. 1) Zprávy: Toho roku — vracovati museli nemá b. 2) Laudebář b. 3) Ruk. b má: sklep na rathouze radní, nyní se jmenuje deposit, od Jo- achyma Frejky písaře vyloupán; pobral 150 kop. míš. 4) Zprávu tu má b teprv po r. 1596 dodatečně a zkrácenou. 5) Zprávy při tomto roce položené nemá ruk. a; ruk. b má ji položenou teprv po r. 1596,jako by dodatečně.

Strana 19
Paměti Rakovnické od r. 1425—1639. 19 1571. Každej švec. — U vigiljí Matěje apoštola [23. ún.] Ondřej mladej Tobiášek jsa žádostivý peněz, dal se v kostele zavříti a v noci šnek obecní, který pan purgkmistr, páni tu při ko- stele mají a v něm peníze, majestáty a jiné věci chovají, lou- pati počal, ale pro pevnosť dveří trojích železných tam se do- byti nemohl. Pro ten zlej skutek jsa jat v outerý maso- pustní [27. ún.] sťat jest. Toho 1) roku 22. Julii den svaté Maří Magdaleny ve vsi Ne- suchyni hrom udeřil2) v bílém dni do kostela a monstrancí, kteráž v arše zavřena byla, rozrazil, tak že ani celého kusu nezůstalo. Jan Jeník. — Cejchové 3) koly záměrní, jak se má vysoko voda držeti v struhách soukenických, od přísežných mistrů řemesla mlynářského z Prahy k tomu dožádaných zcejchovány. Téhož léta 9. Maii narodilo se v Rakovníce dví děvčátek srostlých. 1573. Havel Krčil.4) — Regina 5) Rejčkovic z rozkázání pánův ohle- dána a těhotna spatřína jest. Item Regina Mackova 6) porodila jedním porodem dví pa- cholátek rameny k sobě srostlých v domu Mikuláše Křivo- ustého. Léta téhož masný krámy stavěny 7). 1574. Václav Pinkas. — Trygl 8) odpověděl Rakovnickým, Jesenickým a Kozlanským, že je vypáliti chce. Ten potom některého času v Lipště jat a na Pohořelci v Praze sťat. Toho roku za primatorství Jana Rejčka šibenice kamená, kdež prve dřevěná byla, stavena jest2). 1572. 1) Tu zprávu má b položenou dodatečně po r. 1596. 2) Místo udeřil — nezůstalo má b udeřil do kostela a monstranci v arše zavřenou na kusy rozbil. 3) Cejchové — zcejchovány nemá b. 4) nemá a. 5) Ruk. b má zprávu tuto: Regina Macáka řezníka manželka v městě Rakovníce v domu Mikuláše Křivoustého porodila dví pacholátek ra- meny k sobě srostlých. 5) Zprávy té nemá b. 6) Ruk. b má: Reg. Macáka řezníka manželka. Té zprávy nemá a. 8) Trygl — sťat nemá b a co následuje má b poproměněno. 9) Beckovský (Poselkyně I., str. 292) má kromě zpráv jiných se zprávami našich rokopisů se shodujících i zprávu tuto následovně doplněnou: „Syn pak jeho (t. j. Rejčka) dopustiv se těžké a velké scestnosti, měl na ní první viseti, ale byl vyprošen.

Strana 20
20 IV. Josef Emler. 1575. Téhož roku původem téhož pana primasa kůš a váha v Zá- kostelí u louže pro zlé ženy, že se rády vadily, udělán a za- věšen. Item Jakub1) Adámek jsouc v šatlavě, že manželku svou sotva zanechavši ji živou umlátil, zasteskšî sobě, že na něj veliká hrůza v šatlavě šla, rychtáře prosil, aby do dolejší světnice byl puštěn; toho užiti nemohl; v témž sklepě na kládě, visíc břichem k zemi, na dosti skrovným roztrženým šatu se oběsil. Potom druhého dne na předměstí Pražském jest upálen. Toho roku 2) na den Božího těla [10. června] zastřelen Je- ronym starší Senomatský na břehu, kdež ještě kámen stojí proti Grillovům. Matouš Kučera. — Kostel velkej 3) vnitř i zevnitř bílen. — Item krov na bráně Vysoký pokrýván skřidlou a dvě mako- vice pozlacený na ni dány od Urbana4) Zerbeka z Perna. Dáno mu od ní 50 kop míšenských, 2 strychy žita, 1 strych hrachu. Za primaství p. Matěje Štěrby. Item den památný Pryšky panny [18. ledna] všeckny5) do- mnělé aneb obtížné děvečky povolány byly na rathouz a okolo hodin 14 ohledávány. Příčina byla tato, že nemluvňátko v za- hradě Mečířově nalezeno bylo. Item svržen krov starý z brány Svatojilské.6) Téhož") dne [sic založili zdi okolo krchova svaté Trojice, a nejprv byl na něm pochován učedlník Kašpara zámečníka, kterýž před tím málo koliks dní oznámil, ukázavši nohou: Tuhle 8) já lehnu. A kde jest ukázal, tu také na tom místě pochován.9) — Item svržen krov dřevěný starý z brány Lubenské.10) Item 11) den památný svaté panny Zuzany [11. srp.] v stodole Mikuláše Křivoustého veliká se nepravosť stala. Bratr té ho- spodyně dceru [Maryanka (?) podruha ještě 9 let nemající poškvrnil násilně. Za to potom sťat jest. Toho roku dlažení zavříno proti Košťálovi řezníku. 1) Ruk. a má Jakub Adámek v sklípku rathouzním na kládě se oběsil. 2) Téhož léta 10 mají (sic). 3) Kostel sv. Bartoloměje b. 4) Urbana — Perna nemá b. 5) Všeckny — bylo nemá b. 6) Ruk. b dokládá 16 Martii. Tato brána Svatojilská stála při Karlovarské silnici, a byla stržena teprv za naší paměti. 7) Téhož léta 30. Maii založili b. 8) Tu já lehnu v tom místě b. 9) pochován ve čtvrtek po sv. Trojici 1582. 10) Rukopis b má tutéž zprávu kratčeji. 11) Item den památný — sťat jest nemá b.

Strana 21
Paměti Rakovnické od r. 1425—1639. 21 1576. 1580. 1583. 1584. Item kus zdi nový při bráně Vysoký dělán. Item 1) přidělali světnice v šatlavě pro vězně. Item cimbál nový a zvonec na věži Vysoké zavěšen. Item dvě brány, Svatojilská a Lubenská, zvejšeny zdmi a nové krovy na ně dány cihelný a vybíleny 2). Téhož3) léta 1575 Anna, manželka Jana Vančury hrnčíře, v noci na sobotu nanesši sobě do komory, kde pivo měla, uhlí milířského, nebo se mrazu obávala a tam líhala, tím dýmem jest jsouce těhotna sama třetí s pacholátkem malým dvou let stáří udušena. Sám pak jsouci od čeládky probuzen vyskočil pryč a tak sobě život zachoval. Byl by i on zahynul. Jan Slatinskej. — 1577. Martin Divůček. — 1578. Václav Straka švec. 1579. Bartoš švec4.) — Setnice při škole velká stavena za primaství pana Jana Píseckého. Lucie Košařka z Městečka pro mord svého muže pod křížem sťata.5) Jan Vřetýnko. — 1581. Martin Žlutický. 1582. Jan Valata. — Pan 6) starší z Perštejna umřel v sobotu po svatém Diviši [13. října]. Item 7) tři jonáky sťali; jeden pro vraždu a dva že pokradli starý Střípkový peníze, a s nimi, kteráž byla původ, jednu ženu vymrskali. Item toho roku byl veliký mor, tak že jich mladých a starých umřelo je přes 61/2 sta. Martin Bezprstý. — Dne 8) 31. měsíce listopadu vyjednal se od pana Václava Hochauzara Jan Zahrádko. Jan Vomáčka. — Anna3) Střípková, zlé paměti, děťátko své vlastní, který bůhví s kým jest uhonila, zabila a je do truhly schovala, sama se pak otrávila a v tom scepeněla. To pak dě- ťátko, když jí některé šaty k pohřbu náležející v týž truhle 1) V b přeloženo za druhou zprávu. 2) V b zvejšeny a krovy cihelný udělány. Brána Lubenská stávala na cestě k nynějšímu nádraží. 3) Ruk. b nemá té zprávy. 4) Švorc b. 5) Zprávy té nemá a. 6) Zprávy té nemá b. 7) Zprávu tu má b takto: V sobotu po sv. Diviši tři jonáky sťali a jednu ženu vymrskali. 8). Dne — Zahrádka nemá b. ) Zprávu tu podává ruk. b trochu jinými slovy a místo slov: který bůh ví s kým uhonila má: „To uhonila s Mikulášem Sedlčanským.“

Strana 22
22 IV. Josef Emler: 1585. hledali, to děťátko nalezli a je mezi poctivé jiné pochovali. Touž pak Annu Střípkovou u sv. Jiljí 1). Téhož léta podle nového kalendáře před svatým Jiří pán Bůh ráčil k sobě povolati a z tohoto světa pojíti otce mého milého. Pochován v neděli před týmž svátkem, podle starého kalendáře v neděli květnou [12. dubna] a v Kněžovsi odpočívá. Item vejjezd byl od pana fořštmistra pana Petra Portnara z Kuglhofu a s jinými strany ukázání míst v lesích Hrá- deckých, pokud by se dobytkové naši na pastvu honiti měli I ukázáno od rybníka Bachora až k jivovému kři, od jivového kře až k mostku druhému, kterýž slove v Hlinínkový seči při Požářích s tím doložením od ouředníka Bukovského, že sou jich Rakovničtí vždyckny až do Požárův užívali, a pod důl, který jde od té Hlinikové (sic) seči až k mlejnu Hromátkovi skému.2) Přitom toho času bylo od něho zanecháno. Potom se jináč stalo a jest jich mnoho ujato. Petr Šocovička (?).3) — Jan Kotlík. — Kateřinu 4) pozůstalou vdovu po Václavovi Rubínkovi za manželku po svatém Martinu jsem sobě pojal. Dvacátého sedmého dne měsíce února smlouva o statek Střípkovský; díl ho na obec přišlo. Sněm byl vydán, aby žádný čeládky a podruhů, který listu fedrovního nemají, nepřechovával. Nad pilou rybník po louce zase obnovilli] a jej rybami na- sadili.5) Mnoho let bez vody byl.6) Grunt 7) založili kostela svaté Trojice prvního dne měsíce července. Den svatého Prokopa [4. července] velmi veliká a nebezpečná voda byla. 1) Slov u sv. Jilí nemá a. 2) Městský kvatern č. 125 uváděje tutéž věc praví o těchto hranicích, jak následuje: Tu sou ukázána místa od rybníčka Bachora až k Jivovému kři, odtud k mostu druhému, kterýž slove Hlimínkovy seči při Požářích s tím dolo- žením, že sou Rakovničtí pastev vždy až do Požárů užívali, a pod důl, který od té seči až k mlýnu Hromádkovskému [jde]. (Dle sdělení p. prof. dra Zikmunda Wintra.) Ruk. b dokládá umřel, nedobyl. 4) Kateřinu — nepřechovával nemá b. 5) osadili b. 6) Ruk. b tu dokládá: jemuž Kocour jméno dali. 7) Ruk. b má: Grunt sv. Trojice založili 1. Junii. Gotický kostelíček sv. Trojice jest založen jakožto hřbitovní a stojí na předměstí.

Strana 23
Paměti Rakovnické od r. 1425—1639. 23 1586. Erhart Klika. — Pacholek 1) jeden, který [v] mlejně panským sloužíval, pro krádež a cizoložstvo sťat a podle něho žena vy- mrskána, protože s ním obcovala, maje svého prve manžela. — Týž pacholek na Zelenku pravil a na tom i umřel, že je týž Zelenka jeho k krádeži navozoval a od něho věci kradené při- jímal. Den vzkříšení Krysta Pána [6. dubna] o jitřní David Kry- nith z Hlaváčova, písař radní, umřel. Martin Červenka, jeden radní v Berouně, z okna vypadl a hlavu srazil 12. Maii. Makovice na svatou Trojici vtažena. 23. dne 2) srpna čtyry vyvedli na popravu: jednoho sťali, že měl prve ženu a jinou vzal, a ji vymrskali; item starého 2. (druhého?) vymrskali, že ženu svou prodal za sto grošův ji- nému, ji pak též vymrskali. 15. dne měsíce září smlouva se stala s Janem Valatou, že některý pány nařkl, že by falšovali kšafty, i za to 2 neděle seděl. Osoby byly tyto: Jan Grilus [sic], Havel Krčil, Matěj Sušil, Jan Vřetýnko a Martin Divůček. Ondřej Tichava. — U 3) Jana Pšanskýho se zapálilo v světnici za kamny hned ráno od loučí; pán Bůh dal, že se lidi sběhli a ten oheň přetrhli. 18. dne2) měsíce prasince pan Jan Písecký primas, pan Jan Grillus byli vysláni k JMC, aby město Rakovník k třetímu stavu připojiti ráčil, což potom s dobrou novinou, že se tak od JMti stalo, přijeli. Item Jiříkovi Jilkovi na poli mandel hrom zapálil. Makovici 5) novou na velký kostel vtáhli a ji postavili. Item kostel svaté Trojice dokonán, a první 6) kázání v něm učinil kněz Mikuláš Crispus Pragensis, tehdáž děkan v Ra- kovníce. 1588. Daniel malíř. — Ve?) čtvrtek den svatého Štefana Matěje Straky ševce děťátko, když slívati piva šli, v světnici je za- 1587. 2) 6) 1) Pacholek — 12. Maji nemá b. 23. dne srpna — Divůček na konci následujícího odstavce nemá b. Zprávu tu podává b stručněji. 18. dne m. — zapálil v 3. odstavci nemá b. Makovice na velký kostel vytažena b. a první — v Rakovníce nemá b. 7) Ve čtvrtek — umřelo nemá b.

Strana 24
24 IV. Josef Emler: nechavši s svíčkou rozžatou, ono přilezši k té svíčce ji vzalo a ní na sobě košilku zapálilo, tak že od toho zapálení velikou bolest mělo, až od toho i umřelo. Majestát 1) od JMCské, že se město Rakovník k třetímu stavu připojuje, v plné obci vyhlášen léta 1588. Téhož 2) léta zvon vedle velikého zvonu zavěšený u svaté Trojice se přelíval, což se pěkně podařil. Ve čtvrtek mezi 9. a 10. hodinou k svátku svatého Jiljí zavěšen jest; váží 30 centnýřův. Téhož léta pan Václav Kavan z Čejkov se oženil. 1589. Adam Dohora. — Den3) památný Tří králův [6. ledna] pan of- rychtýř pan Václav Běšín po daném majestátu nejprve raddu obnoviti ráčil. Item mlejn slove Viktorovský koupen od pánův k obci za 11/2 tisíce; tři 4) sta závdavku, placení po 60 kopách míšen- ských. Jan Jelínek, Faltin, Kerbicar a fišmejstři potloukli a posekali pět Němcův u rybníka Kornauskýho, když jej lovili, protože jim pokoje nedali a příčinu k tomu dávali. Den Božího Vstoupení [11. května] strhl se velmi veliký příval a krupobití, tak že velikou škodu na chmelnicích, za- hradách a dědinách učinil. Item na zámku byl jeden pro zvěř z sucha stažen, tak že mnozí naši sousedi dáti pokutu musili pro přijímání jí: Wolfl mlynář s zetěm 60 kop míš., Mikuláš jirchtář 40 kop míšen- ských, Hanzl kolář 20 kop míšenských, Martin švec 15, Jan Mikeš 5 kop míšenských. Item 5) prvního dne měsíce září, to jest den svatého Jiljí, zvon vedle velikého zavěšený a u svaté Trojice přelitý. Item 6) nevole vznikla mezi pány staršími a pány pro jed- noho pana staršího, že byl dán do šatlavy. Supplikací prošla před pana podkomořího od pánův starších. Potom to bylo spokojeno skrze pana hofrychtýře. 1) Místo majestát — 1588 má b: Rakovník město k třetímu stavu při- pojeno. Téhož léta — oženil nemá b. 3) Totéž v b s vynecháním některých slov. 4) Od slov tři sta závdavku — Jan Mikeš 5 kop míš. nemá b. Srovnej výše. ) nemá b odtud — biskup pražský umřel nemá b. 2)

Strana 25
Paměti Rakovnické od r. 1425—1639. 25 1590. Item světnička pro sousedy, kteří pro dluhy u vězení zůstá- vají, obrána za radní světnici. Ve čtvrtek na pátek po čtvrté hodině na noc po provodní neděli narodila se N. Z. dcera, kteráž měla křtěna býti po 11. hodině. I když bába šla pro kmotru s ní k Evě Šmardošce, tu vejdouc do jejího domu s jinými kmotrami, na dítě po- hlídly, vida, že mdlý jest, je mezi sebou Magdalenou pokřtili. Než z domu vyšly, v pánu Bohu usnula. Šebastian Balásek. — Dvacátého sedmého dne měsíce listo- padu mistr Petr Kodicillus z akademie umřel.1) Biskup pražský (t. Martin Medek z Mohelnice, 8. října 1590) umřel. Archa u svaté Trojice udělána; od malování dáno 50 kop míšenských. Item2) Jan Sargan dostal se do vězení pro peníze stracený hraběte jednoho, který se stratily od jednoho jeho dvořenína z vozu na předměstí, pro kteréž peníze jeden šejnkýř Honz- loffler z domnění byl vzat a s ním ku právu o to bylo při- stoupeno a k hrdlu sáhnuto. V tom se od téhož Jana Šargana (sic) propuklo, že jest peníze za komínem našel v své chalupí a myši že tu díru(?) udělaly, kde ty peníze byly. I nechtěli páni tomu věřiti. Poručili, aby jeden radní pán vyměnil nětco těch peněz, jak sou starý. Našlo se, že byly toho léta bity. Vzat byl do vězení. Přiznal se, že jest je našel. Nětco zase navrátil, ostatek prodajíc grunty i chalup, navrátiti musil. Item Němec jeden sťat, že jednoho zabil na předměstí Praž- ském proti chalupí Simeona Rejčka. 29. dne měsíce dubna syn pana Jana z Lobkovic vlastní svou paní matku zabil v Praze. Item Jiříka Jílka dcerka do škopku3) vřelý vody upadla druhého4) dne umřela. Item svisle v ulici Lubenský, Svatojilský i Lišanský uře- zány jsou pro nebezpečenství ohňův. Item zemětřesení bylo po 5) 6. a 7. hodině velmi hrozné a veliké. 1) Jiné zprávy kladou den úmrtí mistra Petra Kodicilla správněji ke dnu 26. října. 2) Item Jan Sargan — zabil v Praze nemá b. 3) škopu b. 4) druhé hodiny b. Ruk. b dokládá tu: za primatorství Jana staršího z Grillova. 5) po 6. a 7. hod. — veliké nemá b.

Strana 26
26 IV. Josef Emler: 1591. 1592. Téhož 1) roku den Božího těla [21. června] vyšel veliký oheň u Matěje mladého Straky v marštali: chlívy i marštale sho- řely i díl Pšanskýmu. Jiskry daleko lítaly; ale že bylo lidu mnoho v svátek, rychle to přetrhli. A k tomu ticho bylo. Pán Bůh zachovati ráčil. A neví se, jakým spůsobem to se stalo. Ondřej Pekař.2) — Chasy3) vandrovní a sedlský drahně se zbí- ralo; pány, z rytířstva, mlejny a dvory vybíjeli. Item 4) v sobotu na neděli, to jest na Nové léto mlejn novej v noci vybili, mlynáře, mlynářku a jednoho sedláka, kterýž při- vezl obilí k semlení, svázali, co v něm bylo, pobrali; potom hned na Nové léto zjímáni a třetí den oběšeni. Bylo jich 9; dva utekli, 7 jich zjímáno. To vše z Prahy přišlo. Festa5) Del pVbes CeLebrabat VenCesLal Hortensi VaCLaVs nasCItVr InDe tVVs. Jízda byla do Šimfeldu (t. j. Schönfeld) pro Honzu Lefflera mordýře z poručení radd JMCské, že se to u nás naň vyhle- dalo. Potom se z toho vytáhl a vylhal a obec tuto k velké outratě přivedl. Item z Plzně psaní přinešeno, že toho lotra, kterého jsme jim vydali, měl zde dům pod Vysokou branou zapáliti, stodolu za městem a že měl vzíti slámy pšeničný, prach a čtyry uhly, a to rozfoukati mínil. Pan Jan Malinovský 9. Februarii umřel; Václav Písecký se ženil 17. Novembris. Den svatého Víta [15. června] mordýře z Kornhauzu kleštmi trhali, dřeli, do kola vpletli. Spáchal sám 35 mordů. — Item brzo po něm druhýho tovaryše dostali, jej na hák zavěsili, potom dřeli, za živa na špalku sedě pekli a spálili. Přiznal se k 65 mordům a byl kulhavý. Čtyři soldati šli k Kněževsi; dva se našli zabití v chvoji za purgkmistrství N. B. Tobiáš Žlutický. — 19.6) dne měsíce ledna dva Němci sťati, z Trutnova obyvatelé, protože se pečeť při nich falešná, která se vztahovala na město Lichtnburk, [nalezla], podivně pravíc, že peníze jeden ztratil od sedláka jednoho. Při něm se našla tak, že chtíce se sedláci s[v láčeti, uhlídali při jednom tom Němci, 3) 5) 1) Téhož roku — to se stalo nemá b. 2) Pekařovic b. chasy — vybíjeli nemá b. 4) Tu zprávu podává b kratčeji. Festa Del — purgkmistrství N. B. nemá b. 6) 19. dne m. ledna — jeho mladosti na druhé straně nemá b.

Strana 27
Paměti Rakovnické od r. 1425—1639. 27 že mu košile z kalihot vykoukala a u ní [?] uzel byl. Kázali mu ji uřezati. Když byla uřezána, našla se ta pečeť v tom uzlu. A hned bylo posláno pro pana rychtáře a jemu ji slo- žili, jak tu pečeť tak i listy, kterýž psány byly, že jsou po- sláni od jednoho města jménem Lichtenburk, že jest vyhořelo, aby pomoc činili na kostel, školu a rathous. A ten list byl spečetěn tou pečetí i registra. Na trápení se přiznali, že jí sami dali vyrýti a že jest jiných, jmenujíc je, víc k tomu po- dobných z jich tovarystva. — Item. Toužimký vejpovědí zdejší, na kterýž přestal, jest [z] Českého království vypovědín pod ztracením hrdla, protože jest pana Jana Vřetýnka z Ná- silí na poctivosti nařkl, též že mu odpověděl, že se mu po- msti ti] pro ptáka chce, kdy by] bylo po kolika letech, a že mu dá malou kuličku. Měl pro takovou věc na hrdle ztrestán býti jako odpovědník; ale ušetřilo právo jeho mladosti. Item v outerej 1) velikonoční [31. března] po 17. hodině v městys Senomatech voheň od jednoho jich souseda vyšel, od kteréhožto vyjítí všeckno městečko s rathouzem, s pivovarem na prach shořelo, tak že k ničemuž přijíti nemohli. Obilí k se- menům přichystané i jiné v slamách aneb na sejpkách též po- spálil, tak že za množství tisíc se škody stalo. Pán Bůh rač jejich potěšení býti. A to se stalo tak, že týž soused rozdělal sobě oheň doma a radlici sobě k orání ostřil. Potom ji tu v domě na zem horkou povrhl mezi slámu a odtud odešel. V tom se ta sláma od té radlice zňala a zapálila, tak že se od ní zle stalo. Vosum domů toliko zůstalo a fara s kostelem, a to dosti podivně. Item město Sušice všeckno od ohně v zkázu přišlo. U rad- ního písaře se zapálilo, kterýž potom i [s] dcerkou uhořel. SkazIL BVh obeC SVŠICkV skrz oheň zVřIvl všeCkv v zVřivostI hnlevV svého ČervenCe dne Devátého. Item málo po několika dnech v městě Domažlicích též přes 60 domů vyhořelo. Item v neděli 13. po svaté Trojici, to jest ten den před sv. Bartolomèjem [23. srpna], Ondřej rychtář Lubenský jsa z města 1) Ruk. b má jen zprávu: V outerý velik. po 17. hod. město Senomaty všecko vyhořelo, a ostatní zprávy až do konce tohoto roku scházejí.

Strana 28
28 IV. Josef Emler: 1593, dovolením pana purgkmistra puštěn, na ponocný na předměstí Lubenským sáhl a s nimi ňákou půtku s pacholky třmi učinil, tak že jednoho ponocnýho byli by brzo zaškrtili; ale jiní sou- sedi slyšíce to, na retuňk přiběhli. Mezi něž vyšel i Petr Lu- dačka, s voštipečkem brániti chtějíc. Jemu týž rychtář čtyry prsty na ruce utal. To bylo mezi 2. a 3. hodinou na noc. Item druhého dne, to jest den svatého Bartoloměje, [24. srpna], forman jeden, ňákej Jan, málo nětco jsa napilý, domů šel do dvoru pana Martina Divůčka na předměstí Svatojilský, z (s)cho- dů upadl a hlavu srazil. Item v sobotu 1) den svatého Jiljí [1. září] Němce jednoho, který ukradl koně za Dobrou a potom s ním pod zámkem polapen a od pana hejtmana sem dodán, též že z mladosti drobné věci, kabáty, škorně, řetězy etc. kradl, oběšen jest. Benedikt Sekera. — Item v sobotu po svatém Mikuláši [11. pros.) rychtáře městského Benedikta Sekyru jeden kočí jsa [ve] vě- zení v šatlavě, jménem Jakub, z rozkazu pánů měl dán býti na pouto, protože nětco pánu na Senci přečinil, nožem obě nohy mu zbodl i bok a se sprotivil. Též i biřice tímž nožem v hlavu pobodl. Rychtáře na kočím voze domů dovézti museli. Třetího pak dne za své přečinění po rynku koněm smejkán, potom u šibenice kolem hnáty mu zpřeráženy a s tím kolem potomně nahoru vyzdvižen. Item v outerý den památný mistra Jana Husi a mistra Je- ronyma [6. července] jednoho mlynáře, který byl před tím ně který léto v mlejně pana Václava Hochauzara, že mu jej odňal, potom mu odpověděl a pod tou odpovědí mu zámek i ves vy- pálil Pšovlky, což i na trápení se, že to tak jest, vyznal. Za to téhož dne u šibenice upálen jest. Item pan Jan Písecký a pan Jan Zahrádko z měst Praž- ských přijeli a od JMCské relatcí, aby město Rakovník do dvaceti tisíc císařských statkův sobě svobodně koupiti mohli, přinesli a to objednali. Item toutéž jízdou jest přinešeno a dovolení JMCské se stalo, aby páni Rakovničtí tu svobodu měli, kdykoliv odkázaný záduší Hříškovský prodati a na to místo blíž u města sobě koupiti. V 2) středu po svaté Markytě [14. července] voda velmi 1) Sv. Jiljí bylo r. 1592 v úterý. 2) Zprávu tuto podává ruk. b jen skrá- ceně a vše, co při tomto roku předchází a po zprávě té následuje není v ruk. b.

Strana 29
Paměti Rakovnické od r. 1425—1639. 29 1594. hrubá okolo města byla; nebo tři dni a tři noci ustavičně pršelo. A tou vodou na předměstí Lubenském u Gryllova velmi velikou ku podivu topol bez větru porazila. Pán Bůh ráčil dáti, že na větčím díle sena sklidili, tak že malá škoda se na lukách (kromě strží) stala. Den svatého Víta [15. června] Turkův křesťany u jednoho kláštera, jichž bylo 16 tisíc poraženo, a našich bylo 5000. Z nich okolo 300 set padlo. Pán Bůh buď pochválen. Druhého dne měsíce srpna jeden šafář z zámku k outrpnýmu právu podán. Potom se na trápení přiznal, že jest obilí z mlatu přijímal a zapisovati o dva o tři strychy [méně?] dával, pe- něz na žence víc brával, obilí kradený prodával. Potom byvše na zámku v noci v kládě za nohy se dobyl a na pověžnýho zavolal. A když pověžný dvéře otevřel, knytlem jej udeřil a z věže utekl, tak že se potom skryl. Jsa zase jat na trápení se při- znal, že z zámku se spustiti chtěl; že se pak krádeře dopustil a zámek JMCské zlézti mínil; jest sťat. Václav Slach. — Jednoho1) z Křivoklátu podali ku právu, předně že byl vypovědín z gruntův JMCské pod hrdlem a se zase navrátil; druhé že [s] cizí manželkou pryč ušel a s ní obcoval; třetí jsa zase u vězení na poutech po zámku chodě pouta s noh srazil, u fortny zámky srazil, zámek JMCské zlezl a pryč ušel. Za to jest mu vazu ukráceno a prdele nastaveno. Item v pátek po slavném hodu Vzkříšení pána Krysta [15. dubna] pana Jiřího z Lopkovic z hradu Pražského na zámek Ličkov, který prvně jeho byl, do vězení dali; pěchoty při něm Pražanův bylo s dlouhejmi ručnicemi třicet a jízdných 40; item několik vozův špíže. A dvě dcery jej vyprovázely. Též co se v jeho domě našlo na Hradčanech, totiž patnácte tisíc, ty jemu JMCská dáti poručiti i s klínoty ráčil. Item za purgkmistrvství pana Jana staršího z Grylova v pon- dělí po sv. Trojici [6. čna.] v domu p. Jana Kapra byl nějaký chodec, kterýž po městě chodě žebral, čině se němým. Poru- čeno bylo panu rychtáři toho času panu Václavovi Slachovi, 1) Ruk. b má při létě 1594 jen tuto úhrnnou zprávu: Mnoho paličův a zhoubcův České země při městě Rakovníce utraceno: některé na kola, rožně dali, jiné pekli, jiné k sloupům, že okolo nich běhali, přivázali; jiné dřeli, na hrani- cích spálili; jiní sami v šatlavě se trávili. A ti všickni z žebrákův byli, pro kteréž utraceno do 700 kop míš. Jiných zpráv nemá rukopis ten při r. 1594

Strana 30
30 IV. Josef Emler: 1595. aby vzat byl do vězení. Potomně, když byl vzat do palečnic, mluviti se naučil. K němu do téhož vězení přicházela kuběna jeho, pravíce se býti obtížna. Ta sobě na břicho položila pytlík krupice. Však z poručení pánův, když byla od biřicky pře- hledána, našla se při ní faleš a podvod. Za ním se dostal do vězení nějaký krejčí. Ten také žebral a pravil se míti padoucí nemoc. Po nemnohém dni krejčí byl zmučen, vyznal se na trápení, že jest v Rakovníce u Matiáše Černotského s jiným chodcem nějakým Hobrpaurem před lety 4 voheň položil a že sou město Rakovník všecko vypáliti mínili. Po něm pak týž němý tak i žena jeho zmučeni byli a k témuž se přiznali, že mínili veliké škody ohněm v České zemi škoditi. Potomně týž Hobrpauer z Loun přivezen též spolu s jinými; za své zlé skutky, kteréž činil a činiti mínil, zlou odměnu vzal. Ten pak krejčí v sobotu po památce Narození Panny Marie [10. září upečen a olejem špikován byl. Mezi nimiž též i židé byli. Nebo jeden jsa velice zmučen u vězení cepeněl. A tak jich v malém čase okolo 18 hroznými smrtmi dle jich zasloužení z světa sešlo. Téhož léta stav panský, rytířský, města i sedláci z země České jsouc proti Turku odesláni, aby mu se pro škodu ne- nabytou odpíralo, leže u Prešpurgku a maje se dáti přes šiff- pruk za vodu, zutíkali a domů se navrátili; ale mnohá města setrvaly, tak že se jim, poněvadž předních stavův nebylo, od hejtmanův poděkování stalo, a potom propuštěni byli. Rakov- ničtí všickni dostáli 1) až do poděkování. Václav Obrman.2) — Židi3) dva zmučeni a dva nezmučeni; ti, na který léta 1594 zločinci vyznali, ano i někteří smrtí svou stvrdili, jiní v tom cepeněli, že peníze na pálení dávali jim, aby Českou zem vypálili, vyručeni od pražských židův s povolením JMCské pod deset tisíc, že nevinu svou dovésti chtí, když jim termin od práva uložen bude. Potom ti židé objednali sobě při JMCské, že mají v Praze na rathouze Sta- roměstském svou nevinu odvozovati. Za téhož pana rychtáře v pondělí den památky panny sv. Doroty, to jest po neděli masopustní [6. února], Václav Obešlo 1) Má se bezpochyby čísti zůstali. 2) Ruk. b má Ubrman. 3) Ruk. b má při roce 1595 jen zprávu: Voda jarní, která z sněhův pošla, veliké škody nadělala.

Strana 31
Paměti Rakovnické od r. 1425—1639. 31 Jičínský, soused zdejší, v ulici Svatojilský po 4. hodině na noc Jana Zahrádku sekyrou v čelo nedaleko od židovin škodně beze vší příčiny, toliko že k němu promluveno bylo „berdo“ (t. j. wer da) uhodil. Ale pán Bůh zachoval uvazujícího s pilností lékaře, že zase zdraví nabyl, tak že témuž Václavovi od Jana Zahrádky vina odpuštěna; a více k žádosti pánův přátel se stalo. 27. dne března den svatého Leonarda pan Jiří Šlovský mlá- deneček od Jiřího Rabicara na veselí pana Adama Nostice zabitý potom v pondělí post Laetare [25. března] na Volešný po- chován. Post Letare voda jarní velmi veliká u města Rakovníka na potoce z sněhův pošlá za několik dní byla, tak že ji staří při městě jarní vodu tak velikou nikdy neviděli; nebo na řekách, mostech škodu nenabytou učinila. V středu po neděli Judica [15. března] páni bratří kůru latinského i českého na místě předních osob, volených starších bratří, jsouc v Praze na sněmu, pan Jan Grillus z Grillova, pan Jan Kapr z Kaprštejna, pan Jan Zahrádko z Louštině koupili dědinu za Vysokou branou, slove Čelechovská, k bra- trskýmu kůru od pana purgkmistra, pánův, tolikéž pánův star- ších obecních za summu 150 kop českých na ten spůsob, jestli kdy by měla na prodej býti, tehdy páni aby před jinými k ní právo měli, a za tu summu jí zase bratrstvo, jak prve prodána byla, pustilo. Týž pan Jan Zahrádka spolu s panem Ondřejem Pekařovic uvolili se dobrovolně obadva tu dědinu od ouhoru až do ouhoru opatrovati a pořádný počet z toho činiti a pro lásku bratrskou. Jan Zahrádka též dobrovolně se zakázal v stodole svý, kterou za Vysokou branou má, pokud v tý práci napřed zvolený bude, všeckno obilí v jeho stodole dáti skládati a od takového obilí v jeho stodole složeného od bratřiny nic ne- brati. V pátek den slavnosti 1) téhož léta hrabě z Hardeku, který zrádce všeho křesťanstva byl a veliký punkt s Turkem měl, mnoho lidu křesťanského zavedl, o hrdla nebohé připravil i také Rábu pevnosti pod zraddou Turku podstoupil, konec svůj vzal Nejprve dva prsty, kterými pánu Bohu a JMCské přísahu 1) Tak v rukopisu; má se snad čísti „Svátosti“, což by bylo dne 7. dubna.

Strana 32
32 IV. Josef Emler: 1596. 1597. učinil, jsou mu uťaty, potom za živobytí týlem jazyk vytažen a naposledy čtyrmi koňmi roztržen. Téhož dne pan Jan Horský, měštěnín Starého města Praž- ského, kanclíř Novoměstský v právích velmi muž sběhlý a mnohým lidem v radách prospěšný, umřel. Druhého dne po- ctivě pochován. Jakub Rakovnický. — Toho roku 1) v půl létě sněm na hradě Pražském držán byl, a to za příčinou Turka nepřítele. V pondělí po neděli postní Reminiscere Danielovi Staňkovic, Šimonovi Švachovi a Janovi Zahrádkovi od JMCské majestát darování, aby se psal z Louštiné. (t. j. z Louštíně). Item Jan Šejnoha sťat; to proto, že jest toho oumyslu byl třem násilí učiniti a pokaždý že jest byl odehnán; a také krá deže se dopustil, též města Lúna prázen býti měl pod hrdlem a tomu dosti neučinil. Téhož léta od Trčky a Valounův Temešvár Turku v Uhřích vzat hrdinsky. Téhož léta páni radní a páni starší obecní povolili, aby se bratrská dědina ovcemi obecními vystávala, jakož se i tak stalo, že na zimu jest vyhnojena, však na ten spůsob, že páni bratří mají zase všechnu slámu dávati vymlácenou k obci, plivy a droby. Téhož léta čtvrteční hodiny na rathous spůsobeny za purgk- mistrvství pana Jana Píseckýho z Třebska. Téhož léta páni bratří obojího kůru dali koupiti aksamitu a jiných potřeb na příkrov. Téhož léta přijal sem na takový příkrov aksimitový 19 kop míšenských. I vzavši ty peníze schoval sem je do sklepu. Po některým dni ležíc týž peníze na truhlici v šátku, někdo žertem, když sem byl na dvoře, nechavši dveří otevřených, takový pe- níze opravdu vzal. A tak sem potom ten aksamit sám zapla- titi svými penězi musel. Havel Moutvička. — V neděli před svatým Havlem [12. říj.] zamordován na Vysoký bráně Mikuláš ponocnej na loži, majíce nožem krk podřezaný od Vávry, druhého ponocného, a ženy jeho. Potomně i od nich z též brány dolů svržen. Neprodleně týž Vávra s ženou svou vzat jest do vězení. Na zejtří Havel 1) Při roce tomto má ruk. b jen zprávu: V outerý po neděli Laetare k obci Rakovnické koupeny Všetaty za 9000 kop. míš., kterou však ruk. a klade k roku 1597 podrobněji.

Strana 33
Paměti Rakovnické od r. 1425—1639. 33 Moutvička, totiž v outerý (sic) den sv. Havla [16. říj.], ouřad rychtářský přijal a téhož Vávru i ženu jeho z poručení pana purgmistra, pánův mistru popravnímu vzíti a k spo- vědi vésti rozkázal, k čemuž se oba dva přiznali. Potomně za též jejich zlé přečinění on ptáctvu nebeskému za pokrm na kolo dán, ona pak vazu ukráceného a prdele nastavené má. Item z Podzámčí z Křivoklátu podali sem starou ženu pro kouzla, kteráž potomně byla vypovědína z gruntův JMCské pod hrdlem. Ale že se zase navrátila opět podruhé, byla po- dána ku právu. Tak se jí nalezlo od práva, že měla tran- dirandi(?). Item Havel Moutvička, toho času rychtář, pro mnohé své proti pp. pánům přečinění dán byl do světničky šatlavní za 2 neděle k potrestání, a do toho času Jiříkovi bakalaři se ouřad rychtářský poručen (sic). V středu den svatého Vincencii [22. led.] v Kněžovsi dva dvory, Adam Elar a Jan Mutlík, vyhořely. Item v neděli den památný Hromnic [2. ún.] velká světnice na Hrádku Křivoklátu shořela, ano i podivně se pokoje císařský z předu i z zadu zapalovaly. Též na věži nad branou krov shořel, a kdyby nebylo Rakovnických, kteříž časně na pomoc přispěli, byla by se velká škoda stala. Item v outerý po neděli Laetare [18. břez.] pan Jan Písecký z Třebska pan Daniel Staňkovic z Louštině a pan Jan Zahrádko z pánův radních, item pan Jan Grillus z Grillova, Jan Jelínek z počtu pánův starších obecních byli sme na Všetatech a kou- pili jsme je, k tomu Chlum, dvůr [v] Pustovětech se vším pří- slušenstvím za summu 9000 kop míšenských. Item v středu po neděli Květné [2. dub.] svrchupsaní páni byli na Všetatech při postupování některých svrchkův . . . . (Schází buď čásť rukopisu a anebo nebyly pojaty na čásť 1. 1597 až do r. 1611 žádné zápisky. Mezery kus vyplňujeme z rukopisu b a klademe ji do těchto závorek.) 1597. Havel Moutvička — Jan starší Gryllus z Gryllova jsoucí s svou manželkou v stavu manželském přes 50 let po druhé dal svatební sňatek strojiti 14. Februarii. Téhož léta v čtvrtek po sv. Medardu na pátek v noci spad veliký příval, kterýž veliké škody podělal. Téhož léta 7. Julii vejš psaný Jan Grillus umřel náhlou smrtí. Třída fil.-hist. 1894. 3

Strana 34
34 IV. Josef Emler: Téhož léta 13. Julii postavena jest před masnými krámy kašna dřevená. Téhož léta 15. Julii umřela vejš psanýho Jana Grillusa manželka Anna. 1598. Havel Toužil a Bartoloměj Kusý. 1599. Jan Jelínek od p. hofrychtýře volen; byl do sv. Jiří. 1600. Matěj Houska. 1601. Martin Židovic. 1602. Jan Malinovský z Hlavačova. — Staveny jsou zdi okolo ko- stela sv. Bartoloměje. 1603. Jakub Příbramský. Léta 1603, 28 Magii v Strašecím vyhořelo do 40 domů. Téhož léta 10. Junii v Rakovníce do kostela sv. Bartolo- měje udeřil hrom, v kapli vedle samých veřejí díru naskrze až do sklepu prorazil a epitaphium Davida Crinita na díle opálil a srazil, zeď kostelní na trý prorazil, jedno nad kaplou, druhé v kůru proti velkému oltáři po též straně, na třetí u malého oltáře, kříž proti velkému oltáři po levé straně na vrchu s kusem okna vyrazil, v střeše nad kostelem 2 díry udělal, žlábek kamenný mezi věží a krovem na kusy pře- mlátil etc. Téhož léta 16. Junii ve vsi Hvozdni hrom zabil sedláka. Item 25. Junii hrom srazil v Chrášťanech vížku s kovárny se zvoncem, jejž pro oheň užívali. Téhož léta 12. Julii spadl znamenitý příval s krupobitím, tak že místem krup do člunku bylo; to pak jen místy, nejvíce na polomílí, a k Volešný vobilí a chmele potlouklo. Item 3. Augusti nedaleko Hokova hrom zapálil v poli man- delů 12, a kdyby byli sedláci nehasili, byly by na témž poli všecky shořely. Item v středu po proměnění Pána Krysta [13. Aug.] spadl veliký příval a v Kněževsi veliké škody zdělal. Item 21. Augusti znamenité horko a parno bylo, odkudž veliké hřímání povstalo. Potom krupobití s velikým přívalem a s větrem spadlo v hodinu 22, a to trvalo až k prſvjní hodině na noc; kroupy veliké špičaté a hranaté pršely jako husí vejce, menší a větší, kteréžto střechy sprorážely, skla vytloukly, ptactvo po polích pobily, jablka, hrušky, stromoví na zahradách, chmele s tyčí srážely1) etc. Týž příval učinil velikou povodeň, panu 1) Rkp. má: Sráželo.

Strana 35
Paměti Rakovnické od r. 1425—1639. 35 Havlovi Hrobčickýmu nad Senomaty rybník strhla, louky k Senomatům všecky potopila, na předměstí Lubenském ve dvořích, stodolách, zahradách, chmelnicech nenabyté škody zdělala; item Velký rybník strhala a na mlejních ku podivu veliké škody zdělala; kteréhožto tak velikého přívalu žádný z lidí pamětník se nenachází. Item dicto anno v pondělí po sv. Ottylii, [15. pros.] veliká povodeň okolo Žatce a Lúna [byla], ale škody nevelké učinila. Léta 1604 v pátek po pamáce (sic!) sv. Pavla k víře obrá- cení [30. led.] okolo hodiny 3. na noc byl veliký vítr. Ten vítr srazil Jakubovi Alšovi z štítu 2 makovice, kteréž Bartolomě- jovi Kučerovi na krově 2 latě s šáry šindelů prorazily a hnízdo čapí, s nímž se do 30 vrabců zabilo. Téhož léta 21. Aprilis zjednána hráz u Novýho rybníka, kterouž povodeň minulého roku protrhla a vymlela. K tomu hráz u rybníka Kavanu má se opraviti, řečiště pod splavem Nového rybníka a strouhu, kterou voda na mlejn jde, spraviti, novou strouhu od stavidel do řečiště udělati z sumy 170 kop míšenských, 2 strychů žita, 2 strychů ječmene, 1 strychu hrachu, dva sejry po 40 gr., 2 žejdlíky másla, 2 věrtele piva bílého řídkého piva po bílým, co si čeleď bude moci vypiti. Dělal ji Matěj rybnikář ze Slanýho. Téhož léta 7. Magi v Třebenicích vyhořelo do 40 domů. Item v pondělí po pamáce (!) Na nebe vzetí Panny Marie okolo Rakovníka spadl veliký příval, ale ten žádné škody ne- udělal, jen k Senomatům louky drobet podkalil, před nímž na tři neděle nepršelo. Léta 1607 v outerý po pamáce [sic!] Rozeslání apoštolů [17. čce.] pan Václav Hochouzar pobral žito na dědině pod pustým dvorem Laurencovi mandlíři pláten. Téhož léta v pondělí po sv. Maří Magdaleně [23. čce.] obec Ra- kovnická najavše ženců do půl páty kopy dali sežíti všecko obilí, žito, ječmen a pšenici Šimonovi Vitíkovi, mlynáři mlejna Klem- pišovského, z dědin pod plat k obci náležejících proto, že jest pan Václav Hochauzar na podzim pobral drahně obci a sou- sedům některým sena a votavy, a tak tudy mu se pomstili. Kteréžto obilí všecko do snídaní sežali a pryč na grunty zdejší odvezli. Téhož [léta] v středu den sv. Jakuba, apoštola Páně, [25. čce.) pan Václav Hochauzar dal prokopati jez Rakovnický ležící 2*

Strana 36
36 IV. Josef Emler: 1605. 1609. 1611. pode mlejnem Klempišovským. Proti kterémuž množství lidu takměř do 500 jak domácího tak přespolního vytáhlo, jeho jímati chtělo, ale on se vykejkloval a takové prokopávání na týmž jezem, s hanbou lidem podaným svým, zase zanechati musil. Item v čtvrtek po sv. Jakubu [26. čce.] hrom zabil jednoho se- dláka se dvoumi kravami, když proti mračnům na nějakou píšťalku pískal. To se stalo v Modřovicích. Matiáš Cernetský. — 1606. Jiřík Kantorovic. — 1607. Štefan Radda. — 1608. Simeon Ondřejovic. — Krov a vížka plechová na rathouze postavena. Jiřík Žákovic. — 21. Julii veliká povodeň při Rakovníce byla a škod znamenitých nadělala. Panu Václavovi Hochhauzarovi 2 rybníky protrhala, panu Havlovi Hrobčickýmu též dva, při jednom mlejn dokonce pryč odnesla, v Senomatech spilku při pivovaře pobořila, z ní kádě, sudy a jiné potřebné věci k va- ření piva s sebou pobrala. Item ve čtvrtek po sv. Martě 30. Julii znova zase jiná po- vodeň netoliko při městě ale i od Lišan byla. V pondělí po Stětí sv. Jana [31. srp.] opět velká povodeň při městě Rakovníce byla a znamenitých škod nadělala. Téhož léta (1610?) varhany přivezeny z Prahy a v témž kostele postaveny nad kaplou. Léta 1611 za téhož rychtáře arcikníže Leopold sebravši mnoho lidu — některý tisíc — vojenského pasovského do království Českého, chtějíce králem českým býti, vtrhl. Nejprv do Budějovic, odtud na Tábor, po- tomně do Berouna; tak až do Menšího města Pražského v pondělí masopustní [14. ún.] se dostal. A ve všech nade- psaných místech, městečkách i ve vsech nenabytou škodu s týmž lidem zdělal. Potomně král Matiáš uherský s velikým počtem lidu do Prahy přitáhl a ten lid pasovský rozehnal. A tak od pánův stavův království Českého za krále volen a v pondělí svatodušní [23. kv.] téhož léta korunován jest. Mikuláš Kába1). V témž čase obávajíce se páni, aby týž lid pasovský k nám do Rakovníka jako do jiných měst se ne- vloudil, dali zasypati tři brány, Pražskou, Vysokou a Luben- skou; okolo města šraňky a zákopy zdělány, tak že nikudyž 1) Tohoto rychtáře má ruk. b při r. 1610; při roku 1611 jest v ruk. tom: Mistr Jan Trmantlík (recte Thermantyk).

Strana 37
Paměti Rakovnické od r. 1425—1639. 37 1611. do města krom Svatojilskou branou choditi a jezditi se [ne] mohlo. A v též bráně každý den též i v noci 20 sousedův vartovávalo. Správcím lidu domátcího rakovnického a jiných válečných nástrojův byl pan Hertvík Myška ze Žlunic, někdy hejtman Hrádku Křivoklátu, a měl od obce platu na měsíc po 60 kopách míš. Item za téhož rychtáře pan Havel Truneček dal oběsiti dva, že mu některé větci od šatstva v domu jeho pobrali; ale však na díle se jich zase doptal. Item ve čtvrtek po sv. Vavřinci [11. srp.] Mikulášovi, nej- staršímu synu zůstalému po nebožtíku Matějovi Cendelínovi mlynáři, kolo paleční ruku pravou zmačkalo, tak že mu ji uře- zati musili až pod ramena. Item. Krystofa Ernesta manželka byvši těžkou nemocí od pána Boha několik nedělí postavena, potomně zase povstala z té nemoci, jako by na mysli stržena byla, v outerý po Na- nebevzetí panny Marie [16. srpna] v témž domě jeho se oběsila. Na zejtří po hodině na noc od mistra popravního u šibenice jí hlava sťata a potom zahrabána jest. Item téhož roku, když se várky ječné dokonávaly, Ondřej Čejka, pivovárník toho času v pivováře Zákostelském, do pánve do piva mladého upadl a se opařil, tak že od téhož opaření umřel. 1612 a 1613.1) Jan Faber. — V pátek po svatém Bartoloměji vy- hlášen v plné obci . . . . Item začali toho roku várky ječné vařiti v outerej po po- svícení rakovnickém. Item téhož léta v pátek den památný Mlaďátek [28. pros.] byl veliký vítr, zdělal mnohé škody v lesích, na stavení; též srazil kus stavení Ondřejovi Klozaurovi krejčímu. V tom se natrefil syn Jeremiáše Tichavy; na něj to upadlo, až ho na místě mrt- vého ležeti nechalo. Matěj Čížek. 1614. Jan Jakeš z Vladořic. — Wolf Brem za jeho rychtářství z vě- 1615. zení ušel, tak že zkrze to do třích set utratil. 1616. Diviš Jirchářovic. — 1617. Adam Erazim. 1618. Samuel Březovec. — Oženil sem se v městě Rakovníce; vzal sem sobě vdovu pozůstalou po dobré paměti panu Janovi Jakšovi z Vladořic. 1) Ruk. b má při roku 1613 rychtáře Jana Trubače.

Strana 38
38 IV. Josef Emler: 1621. 1619. Daniel Albín. 1620. Jan Kyšnar1). — Armady dvoje jak JMCské tak i Fridrichova falckraběte při Rejnu, který chtěl králem českým býti, ležely obojí 14 dní. Adam Paur2). — Petr Most na verbunku v městě Rakovníce ležel; byl tři neděle. 26. Januarii pan Alexandr Crotcz (snad se míní Cratz, Kraz plukovník) se 270 koňmi, byl 3 dni. Item přitáhlo toho dne 2 praporce pěchoty. Zůstali tu obojí 6 dní; začátek bolesti bylo. Téhož léta 28. Januarii přitáhlo 7 karnet od Zkurova(?) (t. j. Skuhrov) a na ráno 5 kompanií; 29. Januarii 500 koní. Obojích bylo 13 karnet. Z těch někteří zůstávali tu 2 (?) notci a někteří jednu noc. Bylo s nimi posvícení. Národ byl fran- cúzký a vlaský. 1. Februarii přitáhly tři praporce pěchoty; zůstávaly tři noci. 3. Februarii opět tři praporce přitáhly; zůstaly jednu noc. Ty náležely pánu z Vatmbrka (t. j. z Wartenberka). Mimo to přitáhly s pakaží 2 praporce. Ty zůstávaly v městě 5 nedělí. Byla komedie. 24. Februarii 1 praporec knechtů; zůstal 2 notci. 11. Martii pan hejtman Exx(?) s 1 praporcem; ten zůstával 6 dní. 17. Martii ti otáhli asi 3 hodiny, jiní přitáhli s kusy, 200 koní a praporec pěchoty. Item téhož dne Munzur (snad sko- molenina monsieur) Tilli (t. j. Tilly) s 1 karnetou a množ- stvím lidu a vozy ladovanými, při nich koní bylo 300; zůstali všichni v městě; byl řád. 15. Martii přijel pan Hadeloenges (sic) s 1 karnetou; zůstal přes noc. 23. Martii 1 karneta rejtharstva a 50 mušketýrův při pe- nězích; ti zůstali pány 3 noci. 1. Maii pan Haugvic rytmistr s jednou karnetou po druhé při penězích přijel; zůstal jednu noc. 3. Maii dva regimentové nejvyžšího Šmída a Paura (bezpo- chyby Bauer), bylo jich 13 praporců; zůstali do 3. dne. 1) Ruk. b má přípisek: Nedobyl 1/4 léta pro svou nešvarnost. 2) Ruk. b dodává: pekař.

Strana 39
Paměti Rakovnické od r. 1425—1639. 39 28. Maii provázeli doktora z Lokte; bylo 50 mušketýrů; ti zůstali přes noc. 4. Junii vezli nástroje válečné knížete Bavorského; to neví se, jak mnoho jich bylo; přes noc zůstali. 12. Junii přijely 2 karnety Charvatův; zůstaly 8 dní a pa- gáže jejich po nich 4 neděle. 30. Augusti Otta z Witengkhoffu (sic) na mustrunku zůstá- val v městě 7 nedělí a 5 dní. 1622. Jeronym Klatovský.1) — 18. Martii 2 karnety nejvyššího pána z Valdštejna; jedna zůstala 2 neděle a druhá 3 neděle. 10. Aprilis šest karnet nejvyššího de Couche zůstávaly v městě 4 neděle a 2 dny; tu byla hra .... (scházejí 2 listy úplně; z hořejší polovice třetího zbyl útržek se jmény rychtářů). 1630. Jan Rousek.... 1631 a 1632 Andreas Rusín.2) 1633. Jakub Sejter.... 1634. Benedikt Fryzil. — Hrabě Vilím ze Wchynic jel z Drážďan JMti knížetcí z Mechelburku (t. j. Valdštýnovi, knížeti z Mecklenburka) v komissí do Plzně v 50 koních; od Plzně jeli do Egru. Tam jak kníže, tak Vchynský, Trčka, Illo a Naymon (Neumann) jsou pobiti od hejtmana (?) Butlera s jeho pomocníky osmi. 15. Jannuarii jeden fendrych dostal se ke mně od Anny Jakšový; byl hovádko. 18. Januarii marširovalo 5 kompanií nejvyššího Consago (Gonzago) okolo města; jeli do Rakous na kvartiry ... . . . . 30. Maii přitáhla do města pakáže nejvyššího Gallaše (Gallas); čert na ďábla přitáhl; byl ke mně dán nejvyšší bochmistr zůstali do 6. Junii. 17. Junii přitáhlo do města 4 praporce pěchoty; měl sem v kvartyru fendrycha; na ráno táhli k Rokycanům. 27. Augusti město Rakovník vyšturmováno; nevíce3) nic, čí sou byli soldati; toho času leželi kurfiřti na Bílý Hoře; vzali v městě koní 80, jednoho obyvatele jménem Jirkle Malýho u šibenice zastřelili a jednomu pohunku hlavu rozvrátili a mnoho jiných věcí pobrali, jako v kostele dobyli se do šneku, vzali samotných kalichů 20, i nětco od peněz pobrali. 1) Ruk. b dodává tu dvě létě. 2) b má Andreas Rusin z Letic. 3) Má se snad čísti: neví se nic, čí sou byli.

Strana 40
40 IV. Josef Emler: 1635. 1636. 1637. 9. Septembris přijelo do města 2 kompanie rejthartstva na salvu guardii od regimentu Vilicomského (sic); ložirovali ke mně 8 koní rytmistrových a 5 pacholků. Dával sem jim každý den 1 strych ovsa, jídlo, pití do krku; naposledy asi 2 neděle po 6 říských musel sem dávati. Zůstávali u nás do 9. Octobris. Táhli potom k Slanýmu. 30. Septembris táhlo mimo město Rakovník 4 regimenty pě- choty: 3 táhly po vesnicích a jeden zůstal na Lubenském předměstí. Item jeden regiment rejtarstva. Ti mně vzali 37 mandlů ovsa z mý stodoly. 20. Octobris zase ty dvě kompanie přitáhly k nám. Dával sem témuž rytmistru na jeho koně po 5 stryších ovsa, a k tomu mi dali lejtanata samo 6. Mušel sem mu dávati na tejden po- 6 říských. Zůstával u mne až do 11. Novembris. Držel sem kunu za vocas. Jiří Phaeníx. — Přitáhli k nám 2 praporci pěchoty od regi- mentu Morvolskýho (správně: Mohr von Wald, Mohrwald). Zůstávali u nás 17 nedělí. Musel sem každý tejden nejvyššímu wochmistru dávati po 8 zl. 30 kr., za maso 1 zl. 28 kr., kočím jeho servicie 1 zl. 30 kr., a tak mi se dostalo dávati na tejden 11 zl. 28 kr. a každý tejden 3 čtvrce (?) ovsa, což mi se v těch nedělích dostalo hotových peněz dáti 190 zl. 48 kr. a 12 strychů 3 čtvrtce ovsa. Naposledy mi dvoje pokoje vy- tloukli, vzali mi k tomu více než za 50 říských. Nebylo horších šelem, co sme zde po ta léta mívali soldatů, jako ti zrádci byli. Jiří Faenyx byl druhý rok. — 27. Julii přitáhl k nám regi- ment Pizingerův 10 kompanií. Zůstával v městě štob a jeden praporec, ostatek po vesnicích; na ráno mušel pryč. 28. Julii na ráno táhl skrze město regiment 5 kompanií ky- rysarův Šinviklův (sic); dopadli pana Adama Moutvičku, musel okazovati cestu jim. Šimon Silvestr Radnický. — Přitáhl k nám regiment slove Kecovský (Götz) 7 kompanií; zůstala v městě 1 kompanie a štob, 3 kompanie do Kněževsi, 2 kompanie do Nesuchyně, 1 kumpanie do Krušovic. Na ráno táhli po svejch. 18. Novembris. JMCské rychtář pan Bartoloměj Samson umřel 1) a na třetí den pochován. Leží u svatého Bartoloměje 1) Nad tím touž rukou připsáno: je omyl; umřel v létu 1636. To jde do

Strana 41
Paměti Rakovnické od r. 1425—1639. 41 1638. v kůru literatským vedle nebožtíka pana Václava Kavana z Čejkov. Léta 1637, 17. Februarii pan Pavel Phaenix měl veselí [s] pozůstalou vdovou po nebožtíku Simonovi Gillisovi. 21. Maii pan hofrychtýř ráčil přijeti a na ráno raddu obno- viti jest ráčil; od nás jel do Rokycan. 15. Junii šli sme na lov sousedi, když JMCská Ferdinand III. toho jména honil za zámkem Křivoklátem. Bylo nás 68 osob a 20 koní. Zůstávali sme tam až do 19. Junii. Zabil JMCská s bratrem svým Leopoldem 63 kusy rohatý zvěři. Item opět 23. Juni vysláni byli sousedi na lov k černý zvěři 120 osob a koní 24, až do 27. Juni zůstávali. 15. Septembris Dorota Urbánkova umřela. 18. Septembris Alžběta Žlutická umřela. 19. Septembris Anna Přibylova umřela. 25. Septembris u Krystofa Hermona bečváře zapálilo se v setnici skrze konopě. 28. Octobris dělán počet pana prymasa toho času Adama Mout- vičky v místě radním u přítomnosti obojí raddy jak z várek obecních, z důchodův tak i z jinšího rozličnýho; příjmů bylo 3044 kop 15 grošů míš., proti tomu vydání 3225 kop 3 groše míšenské. Téhož léta 4. Novembris byla zde poprava. Utráceli jednoho ovčáka, poddanýho pána z Kolovrat, který majíce svou man- želku s jinou cizoložil, která měla též svého muže se 3 dětmi. Jí též jedno uplácal. Když se narodilo, je od ní [ve] fěrtuše vzal. Nejprve témuž děťátku pravou ruku nařezal a z ní týž zrádce jest krev cical, potom mu hlavičku rozrazil aneb roz- vrátil, naposledy do rybníka vhodil. A to děťátko 9 dní v témž rybníce ostávalo. Za to měl svou odměnu, že jej kolem lámal a s kolem nahoru vyzdvihl. A ona též nejprve byla sťata, poto- mně v hrobě kůlem probita byla; od jednoho pána poddaní byli. 16. Novembris Mariana Velvarská umřela. — 9. Januari maršírovali skrze Rakovník soldati od oltarie (artillerie) z Pumru (Pomořany) do říše. Bylo jich s nejvyšším lajtenontem i s vozy asi 50 koní; dán jim profiant do Kožlan. 2., 3. a 4. Februarii hrozní větrové ve dne i v . . . . . (schází list). jisté míry i ze seřadění událostí, které v celku v pořádku časovém po sobě za- znamenány jsou.

Strana 42
42 IV. Josef Emler: Vznešenej jeden astrologus z města Senia z Vlaského rodu pošlý s nepříjemnou a neveselou novinou do Benátek se pře- plavil, a co se léta přítomného 1638 23. dne Julii, kdež právě slunce na lva vstoupí, díti bude, zvěstoval, totiž že se zbouří větrové velicí s hromobitím ukrutným, který nám žalostivou novinu a škodu nenapravitelnou přinesou. V první čtvrti mě- síce žalostné bude zatmění a ze dne jako noc učiněna s straš- livým divadlem a nevypravitedlnou hrůzou těm, jenž se tvář- nosť měsíce spatřovati a na něj se diviti (sic) budou. Ti zá- zrakové teprva spatřeni budou 20. a 29. dne měsíce července. Lidé pak velikými hrůzami a bázní obklíčeni, že z vysokých míst a stavení s jistým zahynutím duší i těla se spouštěti a skákati budou. I povstanou a zbouří se větrové na spůsob zemětřesení. Kterýžto budou bořiti stavení, jako veliké věže, paláce a zámky; stromové s kořením vyvráceni a různo do povětří rozmetáni budou. Též vzteklosti a fučení větrův, hluk a zkřípění dávati bude, jako někdy slýcháno bývá mezi lidmi nejednosvornými hlasy křičejících a srovnávajících a že právě toho času slunce na znamení lva vstoupí. Kteréžto znamení nebeské horké a suché jest; nejvíce panovati a své oučinky vy- lévati bude v zemi vlaské, Sicilii, v zemi České, v Praze a v Římě. I proto ty jmenované města přední a prvý jsou, které v zarmoucených těchto časův a dnův nejdříveji škod, neštěstí, zahynutí pokusí. V předcházející noc toho dne páteč- ního na den 23. července slyšáni budou hlasové v povětří po- dobné, přistrojené divných instrumentův; tento hlas na spůsob bečení a ječení volového, jiný hlas na spůsob jiných rozlič- ných zvířat. A ukáže se také na nebi kometa strašlivá jako ohněm hořící, jejížto spůsob bude jako meč všech bíd, neštěstí, pádů a zarmoucení znamení, než neveliké, ale dlouho trvající bude. Vody také své oučinky konati budou; nebo potoky, studnice, řeky a moře .. . . . (scházejí 2 listy). . . . v městě zůstávalo až do 26. Julii. Hejtman u mne v domě zůstával; od nás táhl ku Praze, tam zůstával. Byl dobrá šelma, hofmistr ještě větčí. 24. Julii opět byli vysláni sousedi na lov, co JMCská třetí Ferdynand na Lány přijel — 91 osoba a 27 koní. 27. Septembris týž hejtman Fagdan (sic) přitáhl k nám z Prahy s 50 mušketýry; zůstával do 3 dní. Když měl od nás odtáhnouti [k] Egkru, vzal mi 2 prostěradla; stály za 7 řísk.

Strana 43
Paměti Rakovnické od r. 1425—1 639. 43 1639. 26. Septembris táhl regiment půl míle od města, slove Ka- pounovský (Kapoun plukovník). Ten regiment od nepřítele Švejdy rezengiroval (sic, má býti snad desentiroval) a dal še k JMCské. Vzali mi jednu klisnu, za kterou sem měl každou hodinu 40 říských tolarů. 24. Octobris opět přitáhli nejvyššího Lamboge (Lamboj, Lamboy) asi 60 koní; zůstali u nás přes noc; byli zvířata. 28. Octobris dostal se od nás pan děkan kněz Stanislav Smolkořechovský do města Slaného; byl zde 2 létě. 5. Novembris dostal se k nám jiný pan děkan kněž Simeon Boleslavinus. 26. Decembris pan Jan Laner prostředkem smrti s tohoto světa mezi 21. a 22. hodinou se jest odebral. Pán Bůh račiž mu milostiv býti a jeho duši v počet volených přijíti. Byl radním pánem do 16 let. — 26. Januarii stál u mne přes noc jeden nejvyšší Mates Jozef Šporenpergk (sic) sám 26. a koní 10 na obecní groš; domácí náklad 2 zl. 40 kr. 25. Februarii dělán počet pana primasa u přítomnosti pánů starších obecních a z obce Bartoloměje Kavky a Matouše Ciníře z várek obecních z 18 kop míšenských dělaných i z roč- ního příjmu jmenovitě . . . . 1360 kop 57 gr. 5 den. míš. proti tomu vydání . . . . . . 1421 „ 44 „ 4 „ „ „ a tak mu přebíhá mimo příjem o 60 „ 47 „ 4 „ . . . . (chybí list a ostatní většinou není tak čitelno, aby dalo smysl, a co čitelno, nemá váhy, až na zprávu, že umřel 1. decmb. 1639 pan Jan Lykaon, písař radní, z tohoto světa P. B. (jeho) povolal; (pochován) u velkýho kostela. Nákladem Královské České Společnosti Náuk. — Tiskem dra. Ed Grégra v Praze 1894.