98 Č. 120: 8. září 1449. mieti, na kterýkoli svatý Jiří neb svatý Havel aneb my jí též zasě ty penieze chtiece navrátiti, přijmúci ona ty penieze a my jí je zasě navrátiece vždy s úrokem toho poluletie přišlým, má ona nám a budúcím našim platu sstúpiti svrchupsaného i list nám tento navrátiti bez odmlúvánie a odporu všelikého. A my Jan Rús z Čemin, Zachař z Nemyšle, purkrabie té chvíle na Crumlově, Jan Koňata z Olešnice a Mi- kuláš Přiešek z Češtic, rukojmie a zprávce za jistce nadepsaného s ním a zaň tiemto listem slibujem všickni společnú rukú nerozdielně, dobrú naší věrú beze všie zlé lsti napředpsaný plath zpraviti, očistiti i vysvoboditi před věny, před sirotky, před zápisy všelikými křesťanskými neb židovskými a konečně před každým člově- kem, kteréhož by koli řádu neb stavu byl, světského neb duchovnieho, a na to zbo- žie kterýmkolivěk právem sáhl. Paklibychom všech věcí svrchupsaných tak skutečně nesplnili, tehdy dva z nás rukojmí, kteříž najprv napomenuti budem od svrchu- psané panie Markrety listem neb poslem jejie jistým, na jiné neukazujíce ani sě druhými vymlúvajíce ihned po napomenutí máme i slibujem každý sám s svým ži- votem s jedniem pacholkem a se dvěma koňoma vjeti neb miesto sebe panoši řádu rytieřského poslati do města Budějovic Českých neb do Crumplova v duom poctivého hospodáře nám paní Markretú častojmenovanú ukázaný, v obyčejné leženie, kteréž země tato Česká za právo má, a tu ležeti máme a odtud na ižádné právo ani kterým obmyslem vyjiežděti ani vyniknúti nemáme, dokudž bychom všeho neučinili svrchu- psané panie Markretě, jakožto v tomto listu napředpsáno stojí. A kdyby minulo čtrnádcte dní od napomenutie k tomu ležení počítajíc a my ležme neb neležme a ještě těch věcí tak nesplnili, tehdy dáváme plnú moc a právo tiemto listem napředjme- nované paní Markretě svrchupsané penieze vzieti v židech neb v křesťanech na naši na všech společnú škodu a nerozdielnú: a kdež by koli paní Markreta svrchupsaná ty penieze optala v zemi České, jistinu i s škodami, tu ji máme i slibujem zastú- piti základy, přáteli a pečetmi svými vlastními bez všelikakých škod již psané panie Markrety a my z leženie sebú hýbati nemáme do konečného splněnie peněz jistiny nadepsané i se všemi škodami pro to vzatými, kteréž by paní Markreta častopsaná pro nesplněnie těch peněz vzala, ježtoby to dobrým svědomím pokázati mohla bez věrovánie. A neuchoval-li by pán Buoh v tom času kterého z nás rukojmí neboli jistce, jehož, Bože, nedaj, tehdy my živí zuostalí po napomenutí slibujem jiného tak dobrého dostálého a mehvitého (sic!) k sobě v to rukojemstvie miesto toho umrlého přistaviti v jednom měsieci najprv pořad zběhlém buďto jistce neb rukojmie a list tento v táž slova obnoviti, kolikrát by toho potřebie bylo pod ležením svrchupsa- ným. A ktožkoli by tento list měl s panie Markrety mnohokrát psané dobrú vólí, ten rovně též plné právo i túž moc má a mieti bude ke všem věcem svrchupsaným, jakožto ona sama paní Markréta. Toho všeho na jistost a na potvrzenie my všichni jistec i rukojmie své vlastnie pečeti s dobrú volí i s přiznáním přivěsili sme k tomuto listu, jenž jest dán a psán na Crumlově v pondělí den početie Matky božie léta od narozenie syna božieho tisícieho čtyřstého čtyřidcátého devátého. Na perg. proužcích přivěš. 5 pečetí: 1. a 5. ztraceny, 2., 3., 4, z čer. vosku; 1), 2) na štítě kolmý pruh, nad helmou bůvolí rohy, S. Johanis de Nemysl., 3) štít s ptá-