464 Č. 672: 22. dubna 1448. to takto odpoviedáme: Což jsú v tom conšielé Budějovští nalezli, že jsú to nalezli vedle jich městckého práva. Zdá-li sě pak svrchupsanému Němečkovi, že by jemu v tom co bylo ukrátceno skrze conšely budějovské, a toho požádal, mají jemu con- šelé budějovští o to ku právu státi vyšiemu před pány Starého města Pražského v Praze na rathauze, a což jim pak tu kkoli vedle jich žalob a odporuov bude na- lezeno, oboje strany to mají přijieti a na tom konečně přestati. Oboje také strany mají pány Staroměstské na sněmě nynie příštím s pilnú snažností prositi, aby jim toho den jmenovali určený, kterýž by to den je o ty věci přeslyšiece konečně rozdělili. Item také zasě Budějovští dávají panu Přibíkovi vinu takto: Že Beneda a Pokvák i s jinými tovaryši sjevše z Volyně vzeli na svobodné silnici rychtáři našemu dva koně z vozu a jiné kupectvie na voze, dobře za šedesáte kop. A tohoť jsme, pane, VMti túžili, když jest Kocovský od pana Přibíka před VMt byl; a toho sjezdu i vzatku svědomiem také móžem provésti. Odpor Přibíkuov z Clenového: Item, jakož mi vinu dávají, že by Beneda s jinými tovaryši, sjev z Volyně, pobral rychtáři jich a na svobodné silnici etc. a pokládajíc toho za šedesát kop. TMt dobře vie, žeť jest měs- tečko otevřené a také TMt vie, žeť já tu dvorem nejsem od té chvíle, jakož jsem Husi dobyl a žeť muož do něho jíti, ktož chce, zlý i dobrý, ve dne i v noci; a ját o tom, Buoh to vie, nic neviem, stalo-li sě jest čili nestalo. A oniť Benedu dobře vědie, kdeť jest a u koho mohut k němu mluviti, majíliť oč. A tak my sě, pane, zdá podle Boha a podle spravedlnosti, žeť já jim tu nic vinovat nejsem. Na to takto vypoviedáme: Poněvadž Clenovský praví, že o tom nic nevěděl, tehdy Clenovský v tom Budějovským nic vinen nenie; než zdá-li sě Budějovským, že by jim Beneda svrchupsaný v čem byl vinovat, mohút dobře k němu o to mluviti, jakž sě jim zdáti bude a Clenovský jim v tom nemá překážeti. Vina opět Budějovských, jížto viní Přibíka Clenovského takto: Item také, pane, VM jest vědomo a móže v paměti jměti, žet jsme VMť nejednú listině i také našemi osobně obeslali, žádajíce vedle výpovědi, aby tak ve čtyřech nedělech po vašie výpovědi se o někoho v kraji s obú stranú svolili, na koho dále mocně uručeno bylo; a to proto, jestli že by se co komu beze lsti stalo, aby to opraveno bylo skrze toho svoleného námi. O toť pane, jest TMť pana Přibíka obeslal a vždy ještě nemohlo se nám to vedle té výpovědi VMt státi a jím to scházelo. Protož věříme VMti, že nám VMt vyzná základ propadený. Odpor Přibíkuov: Item dále jakožt mi vinu dávají, že bych podle výpovědi vašie ve čtyřech nedělích o opravci sě s nim nesvolil v tom kraji etc. Viem, že TMť to pamatuje, žes mne o to nikdy neobsielal, ani mně jsú o to oni nikdy neobsielali, než když jsem já k nim mluvil zřetedlně před TM“, i mnohokrát žaloval i je obsielal, aby mi to opravili, co jsú mi zřetedlně učinili, ješto mi toho zapřieti nemohú, tehdy oni tepruv smýšlejí sobě viny, jakéž sě jim zdá, tudy chtějíc mne zniknúti, aby mi z toho neopravili, což jsú mi učinili. A jakož jsem i tomu kusu dosti učinil neb jsem sě s nimi o tu opravu na TMt svolil, že jim TMt blíže přisedie nežli mně k Clenovému. I věřím TM“, že mi ráčíš o to spravedlivý nález učiniti a mně jej poslati. Na to takto vypoviedáme: Poněvadž Budějovští Přibíka Clenovského o toho opravci ne- obsielali a již Přibík i s Budějovskými na nás přišli, jakož pak tuto mezi nimi vy- poviedáme. Tehda Přibík Clenovský Budějovským v tom také nic vinen nenie.