Č. 345: 11. června 1450. 241 statu, Třebové, Litic, Bozkovic, Bielkova, p. Mrzáka z Miletínka s Cunětickú Horú i s jinými jeho zámky a služebníky, s Hradcem nad Labem, Svojší, Jaromiří, Dvo- rem, Skalami, i se všemi jednotníky krajuov chrudimského a hradeckého, také s Li- tomyšlem i s Brandýsem. A z druhé strany, co sě dotýká pana Jana a pana Old- řicha z Hradce, pana Václava Hechta z Rosic, pana Ozora a pana Coldy s jich zámky, ti všichni mají spolu v přiměřie křesťanské v tu středu po sv. Vítě najprv přištiem, když slunce za horu zajde, konečně a bez fortele vstúpiti; a ty všecky, což jich strany a jednoty našie my nahoře psaní máme bez všeho meškánie obeslati, aby jináč nečinili. Item vymieněno jest, což se dotýče Glauchovského a hradu Peršteina, chce-li v tomto přiměřie a v smlúvách s hradem Peršteinem zuostati, to buď při něm; pakli by zuostati nechtěl, tehdy Mikuláš z Lobkovic nemá jeho samého ani čeledíny žádným zjevným ani tajným fedrunkem, konečně ižádnú spíží, ani kterú potřebú jemu ku pomoci vozbami, nošením z města Cadaně, z předměstie, z měste- ček ani s zboží svých fydrovati, ani dopustiti kupovati, ani to jeho, chtěl-li by s kým proti nadepsané straně svú vuoli vésti ke škodě, v nižádné mieře nikdiež přecho- vávati, ani stavuov dopustiti na svých zbožích mievati. Pakli by to bylo shledáno neb optáno neboli seznáno těma dvěma na to vydanýma anebo dobrými lidmi bylo před nimi seznáno, ježto by ta dva toho pochválili, že jemu od Mikuláše z Lobko- vic svrchupsaného takoví nadepsaní fydrunci činěni byli by, tehdy proto my sě máme Mikuláše z Lobkovic nadepsaného konečně zbaviti a odřezati, a jemu ničímž proti straně nadepsané slibujem nepomáhati. Kteréžto příměřie svrchupsané a všecky kusy i každý zvlášť v tomto listu svrchu i dole vypsané, i výpověď a rozkázánie svrchu- psaných pánuov ubrmanuov máme i slibujeme pod najvyšším základem cti a viery našie ztracenie věrně a křesťansky jako dobří lidé upřiemně beze všeho přerušenie i beze všech zlých lstí skutečně zdržeti a v celosti do plna zachovati. Toto jest také při tom znamenitě vymluveno: jestliže by kto, úfaje tomuto při- měří, lúpil a kradl na silnici neb kdežkolivěk, nebo-li pálil denně nebo nočně a s jis- tinú duovodnú byl zastižen neb popaden kdežkolivěk, buď čiež buď, tomu sě má státi právo jakož na zloděje neb na žháře slušie, a to nemá tomuto příměří nic škodno ani závadno býti. A my Oldřich a Jindřich z Rozmberka, Jan a Oldřich z Hradce,“ Václav z Michalovic, Hynek Crušina z Švamberka, Jindřich z Colovrath, Děpolt z Ry[z]mberka, Vilém mladší z Ryzmberka a z Rábí, Jan z Lobkovic, Jan z Ustie, Henrich z Sobětic, Příbl z Mladějovic, Albrecht z Vydřie, Mikuláš z Plasné, Vaněk Piešek z Radenína a Miroš z Bochov jistci a rukojmě svrchupsaní, všichni jedno- stajně pod základem 10.000 kop gr. dobrých střiebrných rázu pražského slibujem, jestliže bychom my nadepsaní neb naši jednotníci aneb služebníci a lidé poddaní čehožkoli v tomto listu popsaného, buďto smlúvy, přiměřie aneb výpovědi ubrman- ské nedržal aneb nedržali, tak že by pro takové nezdrženie na nás svrchupsané čtyřie páni ubrmanové svrchupsaní základ seznali jednosvorně, aneb najvyšší pan ubrman svrchupsaný seznal by, ač by sě oni čtyřie o to smluviti jednostajně nemohli, tehdy my svrchupsaní základ tak seznaný desiet tisíc kop grošuov dobrých střiebrných rázu svrchupsaného máme a slibujem dáti, plniti a zaplatiti nadepsaným pánóm věřitelóm našim hotovými penězi neb zlatými dobrými uherskými ve dvú měsecí po ubrman-