Č. 672: 22. dubna 1448. 463 č. 467 AČ. III, 588 č. 511 (reg.). Srov. Rynešová, Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka, III, 326 (reg.).1 Čes. Budějovice, městský archiv. Orig. papír. My Oldřich z Rozmberka vyznáváme tiemto listem přede všemi, ktož jej uzřie, čísti aneb čtúce slyšeti budú, tak jakož pan Přibík z Clenového s jedné a opatrní purkmistr i rada města Budějovic Českých strany druhé mocně na nás přišli i uru- čili o ta záštie i pře a odpory, kteréž mezi nimi byly jsú a vdole psány stojí. Item najprv pak Přibík dává vinu Budějovským takto: Najprve dávám jim vinu, že v tom míru, kterýž TMť mezi námi učinil, dopustili sú mi lidi mé od sebe a k sobě Lopatovi holdovati a z nich penieze bráti proti témuž míru vašemu. A to jsem hotov těmi lidmi svými provésti, že jsú s nich vzali sedmnádct nebo osmnádct kop grošóv. A o to jsem jě mnohokrát obsielal, nemohlo mi opraveno býti až do nynějšie chvíle. Na to pak Budějovští takto odepřeli: Jakož nám pan Přibík vinu dává, že po tom míru, kterýž VMť mezi námi učinil, že jsme dopustili lidi jeho od nás a k nám holdovati a penieze s nich bráti etc.; proti tomu, pane, takto odpoviedáme: že naším vědomím Lopata jeho lidi a zvlášt pak po tom míru, kterýž jest mezi námi vypověděn k hol- duom ižádnú mocí nepřipravoval a také nebyli bychom jemu toho dopustili; než vzel-li je které penieze z lidí, z sbožie dieptiského, těch jest v držení byl prve, než jest k nám na město přijel a jich sě nikda nespustil, jehož i o tom nám nic svědomo nenie. Na to takto vypovídáme, ne právem než přátelskú smlúvu, buď že sě jest to stalo v jich městě aneb nic. Ale však aby potom spolu dobře byli a viece ižádné nesnáze o ty věci nejměli; aby Budějovští panu Přibíkovi dali črný postav sukna levlského v šesti nedělech po dání této výpovědi nejprv pořád zběhlých; a ten postav položili jemu na Helfenburce u purkrabí našeho. A pan Přibík jej sám tu má vzieti neb p[r]oň někoho z svých poslati. Dále, jakož pan Přibík vinu dává Budě- jovským takto: Že nižádná spravedlnost Němečkovi z Volyně člověku mému ne- mohla sě státi od nich, jakož TMť mezi námi výpověď učinil, takže jest jiel do jich města a list svoj před ně položil, aby jej podle listu jeho súdili; a oni vzevše list i přisúdili jej tomu, ješto sě naň netáhl, ani tu při súdě byl, a jemu podali, aby ortel vrhl a listu jemu vrátiti nechtěli tak dlúho, až pryč jeti chtie. I jel sě jim přimlúvati a klejtem napomínati; tuž jeho list vrátili a tak sě jemu o jeho list ne- mohlo nic spravedlivého státi; než držie to sobě k zisku a jemu k veliké škodě až do dnešnieho dne. Odpor Budějovských: Item jakož nám pan Přibík dále vinu dává, že sě Němečkovi z Volyně nižádná spravedlnost nemohla státi etc. Takto, pane, rač věděti, žeť jsme vedle výpovědi VMti Němečkovi súd osadili a vyslyševše obě straně proti sobě, ortel jim řekli. Po tom orteli vuole Němečkovi dána, takže sě mohl od nás na vyzšie právo odvolati vedle toho, jakož vašie výpověď ukazuje. A Němeček toho svévolně přijieti nechtěl, než chtěl nám rozkazovati a učiti a dalšie potazy bráti; a toho, pane, vašie výpověď nerozkazuje. A pane, že se to tak dálo, toho je svědomie lidí hodných a urozených, kteříž k tomu pro svědomie jsú prošeni a zavoláni. Na 672. 1) Listina nezvěstná byla nalezena v r. 1945 ve spolku Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen, a vrácena budějovickému archivu.