72 na Humpolcově, na Přelické, na Křížkově, s Vysoké, na Lekšovské, na Vydovlech, na Bruskách, na Babě); Nove civitatis (8 a to po jednom na Žižkově, na Mezi- hoří, z Mouřenínovy, na Hřebence, na p. Duchkově, na Kněžských, na Folimanu, na Skříkách). A podobně i v 1. 1505—1507. — Vzadu abecední rejstřík a přepis majestátu kr. Vladislava na vinice z r. 1497. (Sb. I. str. 308.) 70. (č. arch. 2006.) Kniha trhů viničných z l. 1508—1520. Rukop. pap. středního formátu nově svázaný s nápisem na hřbetě rukou XIX. stol.: »Liber contractuum No. 5.« Stará paginace l. I—CCCCIX. Začíná touto předmluvou: »Člověk byl-li by cnosti dokonalý, jest ze všech zvieřat najvýbornějšie. Tak také byl-li by odlúčen od zákona a spravedlnosti, jest ze všech najhoršie (Primo politicorum). Ten mudrce smysl že pravý jest, ne nesnadno poznáno býti muože, neb člověk ctnostmi ozdobený ižádnému svévolně útiskuov a nesnázce nečiní, ne- toliko nečiní, ale od jiných křivdy sobě činěné trpělivě snášle, kterýžto dosti maje na cnostech rozličných hadrovánie najvíce z lakomstvie pocházejíciech a hrozné závisti, kteráž se z pýchy rodí, snadně usedává. A takovým marným úsilím lid- ským pracem nesnesitedlným a nečíslným nesvornostem se posmívá. Ale spravedl- nosti a práva neb zákona zbavený člověk (ač však takového člověkem jmenovati slušie) co nad sebe horšieho, co škodlivějšieho mieti muože, kterýžto ani přiroze- ným ani psaným nezpravuje se zákonem, cností také všech prázden jsa samú lakomú žádostí, z kteréž všichni jiní hříchové jakžto z kořene podle apoštola po- cházejí, veden jsa v nečíslná se vydává nebezpečenstvie. A ani svému vlastniemu ani také ciziemu životu odpouští. Tohoto o statek z lakomstvie, onoho z závisti o čest připraviti usiluje. Tomu spravedlnosti od sebe svévolně učiniti nechce, ji- nému skrze nelibost divné úklady až k smrti strojí oc. Takové přirozenie převrá- ceného lidí onen Julius ciesař znamenav a že by přirozeného práva neb zákona zachovávati nechtěli srozuměv, práva jim psaná, jichž podnes všecky Germanské země užívají, ustanovil a pokuty těžké uložil, kterýmiž by aspoň, poněvadž přiro- zením výborným nechtějí, k spravedlnosti a k řádu navedeni býti mohli. Nechám Numa Pompilia, prvnieho Římského krále, kterýž nemoha jínak lidu hlúpého a své- volného sobě v poddanost uvésti, vymýšlenú chytrostí pod spuosobem jakéhos ná- boženstvie toho dovedl. Co pak, všecky jiné opustě, velmi slavné paměti ciesař Karel, kterýž hodně otec vlasti slúti má, královstvie České nad jiná zvelebiti chtěje a Větší město Pražské, jakžto hlavu téhož královstvie nad jiná města vyzdvih- núti, tiem jiného mínil, když práva hor viničných okolo Prahy ustanovil, když po- kuty mnohé uložil, když pergmistra usadil, jediné aby před takovými již povědě- nými převráceného rozumu ne lidmi ale šelmami hroznými je ubezpečil a svobodné učinil, aby takoví jakožto některakými uzdami od škod zdržáni byli právy a po- kutami. A dobří svobodu majíce živnosti své pod jeho panováním slušně provozo- vali. Ale aby takový řád a práva slušně usazená mohla před se jíti a zachová- vána býti, Václav Thoniš pergmistr týchž hor viničných, Sigmund Tvárský z Lestkova, Jan Legáth, Michal Železník a Mates uzdař, konšelé jeho, měšťané Většieho města Pražského, tyto knichy tak na tento zpuosob udělali, v nichž by pořádně všichni ortelové, smlúvy i jiní zápisové hor viničných zapisování byli. Leth božích patnáctistého osmého. Nicolao de Lacu calcographo tunc scriba existente.« Za tím čte se: »Anno domini 1509 per dominum Waniczkonis ma- gistrum moncium jurati ex vinitoribus utriusque civitatis Pragensis consti- tuti (24 jmen). Seniores pro convencione operacionum (4 jména)« a dále následuje abecední rejstřík. Zápisy týkají se hlavně prodejů, vzdání a