45 Rabšteinem o napsání bible z r. 1418 na 1. 157. (Otištěno v Č Č. M. 1682, str. 538). Listy XLVII až L' jsou prázdny. Na l. LI začínají zápisy z r. 1422 a v těch český jazyk úplně převládá. Většina zápisů z let 1423 až do r. 1453 po listu 234 psána jest význačnou krásnou rukou jediného písaře, nejspíše nejvyššího písaře městského Zdimíře ze Sedlce. Zápisy tý- kají se v dobách husitských též svobodných statků pozemských, jichž Pra- žané neb jich spojenci nabyli a do této knihy zapsati dali, poněvadž desky zemské nešly.1) Kromě nálezů, úmluv, kšaftův a jiných svrchu zmíněných zápisů čtou se v knize té důležité zápisy též obecní a zemské. L. CLXXXII—CLXXXVIII obsahuje listiny, týkající se koleje Rejč- kovy. Četná jsou v knize též rozhodnutí rady v rozepřích řemesel a cechův a snesení velké obce Staroměstské (decreta magne communitatis). Na l. CCXXXVI zápis z r. 1453: »Když v neděli nynie minulú ráno některými súsedy a panskými služebníky pro jisté výstrahy rathúz jest byl osazen, tu tehdáž ráno v neděli od týchž služeb- níkuov panských nalezen jest u vratech rathúzských list některaký, an spředu dveří za plech zastrčen, v kterémžto listu pod jménem Sigmunda Slámy z Nezřeva ku pánóm purgmistróm, konšelóm i obcem všech tří měst Pražských psány sú byly věci rozličné potupné, hanlivé i hanebné, ješto sú sě chýlili k zkyselení a roztržení obcí Pražských i súsed, kteréžto široce vypsány byly a lživě, nevěrně i falešně do- týkajíc pánuov konšeluov a úředníkuov i také starších z obcí i řemesl; a ty věci ďály sú sě skrze osoby některé mužského i ženského pohlavie, jichžto páni již diel docházejí netoliko Pražským obciem k hanbě, ale panu zprávcovi i všemu království Českému. Pro něžto páni purgmistr a konšelé Starého města Pražského obeslavše na rathúz velikú obec svú, vznesli sú to na nie i ten list před nimi tak a tu, jakož již dotčeno jest, nalezený čísti kázali praviece, že takových anebo k těm po- dobných listuov viece jsú sě doptali a mají je v své moci, žádajíce od též veliké obce býti naučeni, co s tiem a kterak by měli učiniti i s těmi, ktož jsú ty věci neb k těm podobné spisovali, k nim radili, pomocni byli aneb o tom věděli a vědie, poněvadž i panu zprávcovi i také jiným viece takových listuov rozepsáno jest a dáno. Tu všecka obec o to potaz dobře rozmyslný jměvši, tak jsú z jedno- stajné a společné všech jich vuole vyřkli a vynesli skrze Mathiáše Laudu, prosivše a prosiece za to pánuov purgmistra a konšeluov, aby sě na to s pilností ptáti ráčili a oni že sě také ptáti chtějí a o komž kolivěk by sě takového běhu doptali ji- stotně, že by ten takový list neb k tomu podobný psal a psali, k tomu radili a pomáhali neb o tom věděli a na pány do rady nevznesli, nebo jinak kterakkolivěk že by toho příčina která byli, nad takovým neb nad takovými prosili i poručili pánóm bez milosti podle práva a řádu města tohoto tak pomstíti, aby jiní příkladem jich o takové listy i věci neb k těm podobné potom sě pokusiti nesměli a dobří lidé aby v pokoji mohli odpočívati, na takové listy a věci neb k těm podobné zrádné, nevěrné a falešné nedbajíce. Praviece dále tíž obecní všichni jedniem hlasem, kterak tomu velmi dobře rozumějí, že ten Sláma, jakož jest dřieve zrádu zřejmú jednal a koval, chtěv mnoho zlého na tuto obec uvésti, též i ještě nepřestává toho činiti jako zrádce nevěrný a bezectný, protož toho listu a řeči ani jiných k tomu po- dobných nepřijímají za jiné, nežli za listy a řeči zrádné, nevěrné a falešné do pánuov konšeluov ani do jiných súsed svých neboli řemesl, jichž ti listové a ty 1) Zápisy budou vydány v Archivu Českém archivářem městským drem Josefem Teigem.