XXXVII Na konci uvádím, které kapitoly v tomto tisku odpovídají rozdílům (kapitolám) v rkpise A: Kapitola I. tisku = 1—4. rozdíl rkpisu A, II. = 5—7, III.= 8—10, IV.= 11—15, V.= 16—20, VI.=21—25, VII. = 26—33, VIII.=34—41, IX.=42—45, X.=46—51, XI.=52—55, XII.=56—59, XIII.= 60—62, XIV.= 63—65, XV.= 66—68, XVI. = 69—70, XVII.= 71—73, XVIII.= 74—78, XIX.=79—82, XX. = 83—84, XXI.= 85—87, XXII.=88—90, XXIII.=91—93, XXIV.=94—96, XXV.=97— 99, XXVI.=100—103, XXVII.= 104—106, XXVIII.= 107—110, XXIX.= 111—113, XXX.=114—117, XXXI.=118—121 (konec v tisku schází, je ztracen). Vydání toto proti rukopisům jest velice volné, jednak moderni- sován jazyk, jednak některé méně podstatné věci vynechávány, jiné zase od vydavatele přidávány; tak na př. přidáno na konci kapitoly XVII. (v rkpise A by to bylo na konci 73. rozdílu): „Není divu, ano se to někdy tureckému císaři přihází: však když není do gruntu s stolicí svau zkažený, předce se píše nepřemožený. Nebo Štěstí a Neštěstí jsau sobě blízké sausedy, o tom mnozí vědí, jednoho k hanbě a druhého k zve- lebení přivodí.“ Na konci XVIII. kapitoly (bylo by na konci 78. rozdílu v rkp. A) je přídavek: „dokud ho také neudáví“; atd. 4. Čtvrté vydání (u Oldřicha Valdy v Praze) z r. 1600 jest nezměněný otisk předešlého. Jeden exemplář chová se v Č. Museu (sign. 29 G 3), jiný (úplnější) v universitní knihovně (sign. LIV. F 320). Na rubu titulního listu jest erb s parohy. Titul zní: „Znamenitý a vznešený rytíř jménem Jan Mandyvilla, kterýž v světě) téměř všecky země a krajin(y) buďto po zemi, po moři nebo ..? velikých a nebezpečných puš(ti)nách zjezdil a zputoval, a co očima svýma spatřil, to jest v tuto knížku pořádně všecko položil. Protož kdo máš milost a žádost předivné boží skutky věděti, teď tuto v této knížce můžeš se mnohých a neslýchaných věcí dočísti. " — V Starém Městě Pražském Voldřich Valda vytiskl. M. D. C. 5. Dobrovský1) uvádí tisk z r. 1610, též u Valdy; snad omylem místo vydání z r. 1576 nebo 1600, poněvadž žádného z těchto dvou nezná. Možno též, že přejal zprávu tuto od Krameria,2) který neuvádí vydání z r. 1576 ani 1600, ale zná prý vydání z r. 1610. 6. Kramerius 2) měl před sebou též rukopis se slovy: „V Starém Městě Pražském Woldřich Walda vytiskl. Léta Páně 1600. A nyní obno- vená léta Páně 1687.“ Zdá se tedy (jak již Kramerius poznamenává), že i r. 1687 bylo pořízeno nějaké vydání. 1) Geschichte der böhmischen Sprache und ältern Litteratur 1818, p. 165. Rovněž ve Výboru z literatury české II. 1868 p. 587/8 uveden tisk z r. 1610, kdežto tisk z r. 1600 tu neuveden. 2) V uvedené „Literální zprávě“ ve vyd. z r. 1796. (Kramerius zná opisy tisků z r. 1576 a 1600, ale mezi tisky edic těch neuvádí.)