LXIV Význam zemských zřízení. nímu řádu, jak se vyvinul od 1535. Kromě těchto nových článků totiž tisk z roku 1562 vlastně nové předpisy po r. 1535 prostě ignoruje. Tak zejména vynechává důležitá usnesení sněmovní při čl. 47., kde máme novou úpravu z r. 1549. 8. dubna,4 podobně i při článku 86. o mýtech, která byla upravena sněmem 1555. 9. prosince. Dokonce nový tisk nechal nepovšim- nutu i výtku tak zásadního rázu, že druhý odstavec čl. 124. o nápadích věnných je vadný a výslovně byl zrušen a znovu tento odstavec otiskl. Tisky z roku 1562 nebyly patrně daleko již tak hledány, jako tomu bylo u tisku z roku 1535, a počet výtisků nového vydání byl stále dostatečný, třebas se jich užívalo až do vydání nového zřízení do roku 1604.5 Na novém vydání zemského zřízení znojemského, jak k němu došlo zmíněného roku 1562, lze ukázati, jakého významu dosáhla zemská zřízení vůbec. Již dlouholetý zápas stavů s králem o nové zřízení je výmluvným svědectvím. Stavové v zemských zřízeních spatřovali souhrn nejdůleži- tějších právních norem a proto také do nich zařazovali nejdůležitější svá privilegia, která si v nich otiskovali. Nic na věci nemění, že komise měnila na některých místech text privilegií, což bylo zaviněno patrně jednak ne- dostatečnou přesností práce, jednak to byly opravy z rozličných důvodů. Zřízení jsou vždy výrazem poměru mezi králem a stavy, a tudíž nejen pra- menem zvláštní důležitosti pro poznání právního řádu, nýbrž i pro dějiny politické. Kromě toho některé jejich články mají význam i pro hospodářské dějiny, jako tomu je zvláště v článku 68. (o ručení zvodu) nebo v ustanovení, která se dotýkají otázek poddanských, dopravních, tržních a obchodních vůbec. Proto nebylo jistě správné, když v minulém století vznikl názor, který význam zemských zřízení a zvláště zemských zřízení moravských podceňoval. Došlo se k němu patrně tak, že se zřízení srovnávala s moder- ními zákoníky. Zřízení ovšem nejsou zákoníky a zejména nejsou zákoníky 4. Pam. I1. 9. b. 5. Upozorňuji opět na několik starých tisků: Praha, Knihovna Národního Musea, sig. 32. D. 7.; Brno, Zemská a universitní knihovna, sig. ST. 9157.; tamtéž Zemský archiv sig. 264 a 269; Olomouc, Stát. studijní knihovna, sig. (stará) 34.114. V olomoucké studijní knihovně je pod sig. II. 269. uložen i papírový opis, který však je kusý a zcela bezvýznamný. Kromě toho v Knihovně Národního Musea v Praze pod sig. VIII. D. 9. je papírový rukopis latinského a německého překladu (popis viz Bartoš, Soupis II. 76. č. 2259.). Je to práce pozdní (XVIII.—XIX. stol.), která nemá pro naše hlediska žádného významu. Stejně jako při tisku 1535 nemělo by významu pokoušet se sestavit nějaký seznam dochovaných původních tisků. Pokud vím, v rukách soukromých je na př. dobře zachovaný tisk u univ. prof. Dr. J. Kaprasa v Praze. Ani u tisku 1535, ani 1562 jsem nezjistil stop odchylných sazeb nebo pod.