Clánek 133. 147 A my Stanislav, biskup olomúcký, Jan Kuna z Kunštátu na Lukově, 11535/ hajtman a najvysší komorník markrabstvie moravského, Jan z Lipého a na Krumlově, najvyší maršálek království českého, Jan starší z Štern- berka a na Kvasicích, najvyší sudí, Jindřich z Lomnice a na Jemnici, Vilém Kuna z Kunštátu na Hrádku, Jan z Ludanic a na Veveří, Dobeš z Bozkovic na Rosicích, Kryštof z Bozkovic na Třebové,2 Jan mladší z Šternberka a na Holešově, Jaroslav mladší z Šelnberka a z Kosti na Rožnově, Ladslav Berka z Dubé a z Lipého na Štemberce, Jan starší z Žerotína a na Strážnici, Bernart mladší z Žerotína na Fulnece, Václav Haugvic z Biskupic a na Bouzově, Jan z Kunovic na Brodě Uherském, podkomoří markrabství moravského, [ Hynek Bilík z Kornic a na Veselí, František, opat velehradský, Jan, opat hradištský, Jan opat loucký, List CXIIII 116. a Jan Kuna z Kunštátu na Lukově, hajtman a najvyžší komorník markrabství 1562) moravského, Jan z Lipého a na Krumlově, najvyžší maršálek království českého, Jan starší z Šternberka a na Kvasicích, najvyžší sudí, Jindřich z Lomnice a na Jemnici, Vílém Kuna z Kunštátu na Hrádku, Jan z Ludanic a na Veveři, Dobeš z Bozkovic na Rosicích, Kryštof z Bozkovic na Třebové, Jan mladší z Šternberka a na Holešově i Jaroslav mladší z Šelnberka a z Kosti, na Rožnově, Ladslav Berka z Dubé a z Lipého na Štemberce, Jan starší z Žerotína a na Strážnici, Bernart mladší z Žerotína na Fulnece, Václav Haugvic z Biskupic a na Bouzově, Jan z Kunovic na Brodě Uherském, podkomoří markrabství moravského, Hynek Bilík z Kornic a na Veselí, František, opat velehradský, Jan, opat hradištský, ist LXXXVIII 90. a již dříve Brandl. Nejstarší zřízení morav. za krále Vladislava, kniha Ctibora z Drnovic a kniha pana Jiřího Sedlnického z Choltic (Čas. Musea král. Ces., XXXIX. 1865. 416 až 423.) se pokusil srovnati jej s lantfrýdem Vladislavským, ale velmi často špatně. Text Ferdinandova lantfrýdu byl konečně tištěn i v ZZ. 1545. Poněvadž tedy nemáme dochován originál, musíme se pro kontrolu uchýliti k textu nejbližšímu a to ZZ. 1545., které, jak je i z jiných případů známo, čerpá texty svých článků přímo z rukopisných pramenů a tím se uvarovává značných chyb, které obsahuje ZZ. 1535. Kromě toho, po- něvadž původní znění navrženého lantfrýdu se shodovalo patrně s textem Vladislavského lantfrýdu, jak bylo svrchu řečeno, musíme jej porovnati s texty dřívějších lantfrýdů a to z 1496, který se nám zachoval v rkp. Zemského archivu v Brně čís. 343. fol. 46. a. až 48. b. (t. zv. Codex Venceslai de Iglavia) a který otiskl podle tohoto rkpu Kameníček, AČ. X. 320.—325. čís. LXXVI., a dále v Knize Drnovské, v jejímž vydání otiskl jej i Brandl, Kn. Drn. 1. až 4., který jej také (ale ne zcela spolehlivě) otiskl již v Čas. Musea kr. Čes., jak výše bylo uvedeno. Kromě toho máme text Vladislavského lantfrýdu otištěn ve starém tisku ZZ. 1516. fol. 2. b. až 7. b. (vyd. Kameníček v AČ. XI. 286.—290. čís. 2. srov. i Kn. Drn. 108. č. II. a tamtéž pozn. I., při čemž však Brandl nedbal rozdílu mezi 1516, Kn. Drn. a ZZ. 1535, jak o tom viz níže v pozn. 50.), kde jest o zmíněný článek o svobodách více. Pro srovnání Ferdinandova lantfrýdu s Vladislavovým samozřejmě nejsou rozhodná vlastní a místní jména, data a lhůty a proto je při dalších poznámkách vynechávám a taktéž upouštím od změny pořadu větního a pod., poněvadž jde především o rekonstrukci správného textu lantfrýdu z 1530. Kde jde o podstatné chyby, koriguji hned text a v poznámce je k tomu podáno vysvětlení. Německý překlad tohoto lantfrýdu je podán v rkpu Zemského archivu morav. sig. Cerr. S. II. 55. str. 50. a násl. O lant- frýdech obecně srov. Rauscher, Zemské míry na Moravě (1919). 2. 1545 a na Třebové. 3. chybí 1535, ale má 1545. 10*