z 204 stránek
Titul
Ia
Ib
O životě a spisech Pavla Žídka
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
Edice
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
Ukazatel
187
188
189
190
191
192
193
Obsah
194
Název:
M. Pavla Židka Spravovna
Autor:
Tobolka, Zdeněk Václav
Rok vydání:
1908
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
204
Počet stran předmluvy plus obsahu:
X+194
Obsah:
- Ia: Titul
- I: O životě a spisech Pavla Žídka
- 1: Edice
- 187: Ukazatel
- 194: Obsah
Strana 8
8
Zdeněk Tobolka.
5
25
Šesté prospěšná válka má mieti stálost, a kde již ta býti muože, ano lidem
se styštie, a Vaše Jasnost již v léta vchází, v kterých bude potřebie odpo-
činúti, a proto již žádnú mieru nerač mysliti k válkám, ale raději k úmluvám
a ku poslušenstvie tvých hlav a starších, jenžť věrně radí etc.
Páté, jestli válka o kalich, rač věděti, že Vaše Jasnost toho
neprovede proti písmu všech svatých doctoruov a proti obyčeji všeho kře-
sťanstva, aby na čásek Vaše Jasnost ten artikul provedla; potom kdy čas
bude, sám padne; neb najprvé se modlíme v monstranci milému tělu i krvi
Pána Krista pod suchú oběti, věříc silně, že jest tu živý pán Krystus pod
10 jednú spuosobú s tělem, s krví, s duší, s božstvím, s kostmi, i proto nebo
muší s námi věřiti nebo k monstranci kalich přičiniti, a to jest blud. Druhé
vieme, že pán Kristus dal jednú svým apoštolóm pod obojí spuosobú, řka
jim: To čiňte [14.] na památku mého umučenie, totižto, posvěcujte. A proto
kněží, biskupové i papež, nikdy nepřijímají pod obojí spuosobú, než když
15 mši slúží, ale jindy pod jednú jakožto lid obecní, a proto v tom křivdy
žádné nečiní lidu. Třetie neb Pán Kristus sám ten týden po své smrti
dával jest učedlníkóm v Emaus pod jednú spuosobú. Čtvrté pro mnohá
nebezpečenstvie, ješto kněži husci, divné nové kalichy jednajíce, ještě
tomu nemohú odolati puol mile s kalichem k nemocnému ani jeti na koni
20 ani na voze, ani pěšky nenie bezpečné etc. Páté neb mnozí sú, ješto vino
pijí, hned vytrati, druzí rtuov nemají, a proto z kalicha píti nemohú, druzí
rty ukřivené mají, a mnohé jiné příčiny jsú. Item dietkám dávánie také
státi nemuož pro náramnú mrzkost, která se děje od dětí i od mater té
převelebné svátosti.
Šesté, jestli válka o kněžské zbožie. Jakož pán Zdeněk má
Zelenú Horu, panstvie veliké, a Dobrohost Týn, a tak jiní páni; neb kněžské
zbožie bylo náramně veliké v Čechách. Sám kostel svatého Václava, pocta
arcibiskupstvie, k tomu měl jest viece nežli osmdesáte tisíc platu, vyše-
hradský málo méně, co pak klášterové, a proto kněži byli jsú náramně
30 zpychali na své spasenie a na náboženstvie málo dbali. Nemilostivosti
skrze lichvy domy pražské skuoro větší stranu k sobě platy zavazovali,
zrádce, opilci, hráči, kostkáři, póhony nespravedlivé činíce z pravé bujnosti
zlostmi mnohými a hřiechy, hněv božie na se shromažďujíce nerozumní,
neumělí, jako byl pan Zdeněk1) Zajiec, který teprv abecedu se učil, jsa
35 volen arcibiskupem [15.] a Kaulet v kolebce na patriarstvie korunován;
kanovníci, počnúce latině mluviti, neumějíc latinu dokonati, češtinú do-
mluviti, netrpěliví, nezaplacujíce dluhu pravé služby božie, k které zavá-
zani byli, kteří od šlépěji Pána Krista a starých svatých v smrdutý život
daleko vpadše, v zlostech velikých chodili jsú, poklady veliké do truhel
na lichvy shromažďujíce, nevěstkám, hudcóm a kajkléřóm zbožie pána
Krista, které zbytkuov chudým mělo dáváno býti, rozmařujíce a krátce
najposléz v močidlech všech mrzkostí a hřiechuov tápajíce. Pro zlé pří-
40
1) Má státi Zbyněk.