Židkova Spravovna. 179 bývá, a kdy děkan nechtěl jemu nic praviti, kázal ho utopiti. Potom přeschla řeka, a když lidé pro mlýny chleba neměli, počeli proti králi reptati, a to byl počátek zlého. Páté, když počel mistr Jan Hus z knih Vykleffových kázati na kněži před lidem obecním, a aby měli chudobu apoštolskú, tu počel učiti a neřády kněžské lidu oznamovati, ješto toho neměl činiti, neb i kněží i mistři měli své starší a práva, aby se trestali, to se líbilo králi i lidu pražskému mnohému, a když kanovníci králi veliké dary dávali, prosiec, aby nedal Mistru Husovi kázati, a ti, kto Husa milovali také, řekl král: O, dobrá to hus, nese mi zlattá vajce. A když tak zanetbal jest a učení zkazil jest, tak že mistruov a studentuov každého jazyka v tém- 10 dni na šestmezcietma tisíc, kteříž na hotový groš trávili vystěhovalo se, a potom, když byl Hus upálen v Konstancií i mistr Jeroným, a král byl na Novým Hradě, tehdy začeli najprv u svatého Štěpána dávati pod obojí zpuosobú, a potom kněz Jan, mnich poběhlý, řekl lidu: Děkujte pánu Bohu [363] z daruov božích, že ste pravdu boží poznali a krev boží 15 přijímali, již nelitujte své krve vylévati pro krev pána Krysta a kažte Anti- krista, a již poďme k rathúzu a prosme pánuov, ať nám propustí svo- bodu pravdy božie, pro kterú jest upálen svaté paměti mistr Jan Hus a mistr Jeronym. I šli jsú k rathúzu Novoměstskému muži, ženy, děti a křičeli hlasem velikým, a páni byli zavřeli rathúz, a někto z huory udeří 20 na monstrancí kamenem a chudina, obořéci se, šturmují k rathúzu, a do- budúc s meči konšeluov jedenádote a dvanádctý byl poslán k králi a ztepú všecky. Potom, když králi tu novinu povědí, za řeva upadne v šlak, a prvé než mistr Albík, jeho lékař přijde, umře teskností. Zigmund, svrchupsaného Karla syn, druhý král 25 uherský, ciesař stý a sedmý, když zvěděl ty noviny o obratu, a Pražané se jemu pěkně poddávali, aby přijel do Prahy jako hospodář. A když přijel do Vratislavě, tu sťal čtrmezcietma starších měšťan. Potom Pražané poslali pána Kraupu,*) měštěnína staroměstského, toho upálil, řka, že jest kacieř. Potom přijel do Hory, i přijeli k němu páni Pražané, a on otvrátil 30 od nich oči, nechtěl jich slyšeti. A potom po dlúhé chvíli, vyslyšav je, roz- kázal, aby řetězy z ulic vyňali. To páni Pražané učinili. Potom opět pošli k němu posly do Hory, a on jim rozkáže, aby bran a oděnie staroměští položili na hradě a novoměští na Vyšehradě, a zeď aby [364] položili od Pořičské brány, až do Horské. A když poslové přijedú do Prahy s tiem 35 poselstvím v noci, tehdy svolají se spolu konšelé, řkúc: Aby se nám nestalo jako Vratislavským. Svolajme mistry, ať nám radí, jestli pravda přijímati boží krev čili nic. I svolají mistry mistra kardinála, v té chvíli rectora a jiné mistry, řkúce: Prosíme, ustanovte nás pod vašimi dušemi, muožeme-li právě hájiti a za pravdu mieti přijímánie těla božieho a krve božie. A oni 40 požádavše potazu dějí skrze mistra Jakúbka, že jest pravda božie a že mohú na ni bezpečně umřieti. I dějí páni: Milí mistři, veďte to před se svobodně, nebojíce se žádného. My vás chcem zhajovati a vy nás. A hned 5 *) Správně by bylo: Krásu. 12*