Strana 180
180
Zdeněk Tobolka.
5
zase řetězy zdělají a na krále nic netbají. Potom král pojede do Uher
po lid, a mezi tiem Pražané oblehnú Vyšehrad, a tu král poražen bude.
Maje hrad i Vyšehrad na vše Svaté ráno, kterého Žižka stíhal až do Hory.
A tu král z rady Pipovy zapálí Horu, řka, aby kacieři z jeho tobolky neměli
klenotuov. I uteče do Brodu Německého. Žižka, přijev do Hory, dopálí
Horu a stíhá krále až do Německého Brodu, tak že král jedva uteče. Potom
Žižka vojska nerozpustí, bude páliti zemi, kláštery bořiti, mnichy hubiti
palcátem je zabíjeti, a slúže Pražanóm, dobyl Berúnu. Tu mnoho spálil
lidí a zbil potom Chomútova etc. Povstal potom Rokycan, baccalář, a
10 počel kázati a počne Prahú silně vlásti. I vykřikne lid proti slepci Žižkovi.
I budú ot něho Pražané poraženi [365] u Malešova. Potom dvě vojště budú
mocné, totiž Sirotci, v kterém vládl malý Prokúpek, a tito hajthmané v něm
byli: Žižka, Bzdinka, Pardus, Roháč, Carda, Velek, Čapek, a ten je zradil,
že byli poraženi a v taborským vojště, vuodce Holý Prokop a mnoho
15 hajtmanuov, ti jsú slúžili bez ornátuov s bradami, a nekřtili než vodú
z potoku, řkúc: Já tě křtím, Davide neb Zuzano, ve jméno Ježíše. A tak
divné věci dály jsú se, jako kdy od počátku světa, které mierně, bohdá,
spíši Vašie královské Milosti v kronice České, bude-li Vaše Jasnost toho
žádati. A tam poviem, kterak Zigmund cíesař do Čech přijat a skrze kom-
20 pactata.
Albrecht, knieže Rakúský, cíesař stý a osmý, a
král Uherský a od polu Český, neb Pražané ho volili, ale města Polského
krále, ten po smrti krále Zigmunda, kterého měl dceru a který umřel
v Znojmě vzal korunu českú v svú moc a jal ciesařovú v Znojmě, a probral
25 ji větší stranu klenotuov. Potom byl volen králem Římským. Potom
Uherským, najposléz Českým. Potom přijel do Prahy a tu korunován
u svatého Václava a koruny nechal na Karlštejně, ustaviv pana Menharta
purkrabí. Potom jel dobývat Táboru a, naloživ mnoho, odjel od něho
Potom jel do Uher a tam, obtieživ Alžběthu, svú ženu, dceru ciesaře Zig-
30 munda, mezi Jezery umřel jest, nevzav korunovánie ciesařského. [366]
Fridrich třetí, knieže Stýrské, po smrti krále
Albrechta přijel k Vídni jako dědic, a Vídeňští před ním byli brány zavřeli
který klekl proti slunci, slíbil toho bez pomsty nenechati. Mezi tiem Ví-
denští radili se, chtějíc sami panovati, ale páni nechtěli, než aby knieže
35 měli. Mezi tiem Fridrich bude volen králem Římským, a teprv Vídeňští
jeho přijmú pod těmito úmluvami: Bude-li královna Alžběta mieti syna,
aby do leth dietěcích kraloval a s bratrem Albrechtem, aby se umluvil,
s kterým vždy válku měl až do smrti kniežete Albrechta. Potom králová
porodí v Uhřích syna, který hned po křtu bude korunován na Uherské
40 královstvie etc. Potom přijede králová do Viedně, ukratší korunu Uhróm,
a přijede i s dietětem, které král Fridrich vezme korunu i dietě, aby choval
obé až do leth dietete. Mezi tiem Čechové budú bez krále, než Pešík vládl
Prahú. Ale Uhři vzali sobě krále Vladislava polského, který hluboce k Jeru-
zalemu se dobyl, a když zrušil přísahu, kterú učinil na božím těle, Abaldach
Ia
Ib
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194