144 Spor s Jiřím z Kokořova na Šťahlavech. 1560 líku svatého Blažeje1) vojansky táhli, pravíce, že té moci jeho, Kokořovce, zase odpírati a tak gruntův svých vlastních, jakžkoli moci budou, hájiti míní a chtějí. Ano i některá poselství k témuž panu Kokořovci, zdaliby se k tomu znal, že jim chlapův a troupův nadal, učinili. Načež on odpovídaje oznámil, že jest troupův nadal, ale však takové slovo že se toliko na jednoho purkmistra vztahuje; chlapův a bloudův aby nadati měl, v tom že se pamatovati nemůže. I když ta- kové nedorozumění mezi Plzeňskými a ním, pánem Koko- řovcem, zůstávalo, zvěděv o tom pan Jan starší z Lobkovic na Točníce a Nové Bystřici, JMCské jakožto krále českého a koruny české německých len hejtman, těžce to nesl, že jsou sobě z obou stran tak grunty zapověděli a poněkud mimo pořad práva kus nějaké vojny proti sobě začali, pravě, že to mnozí posměšně vykládají, někteří pak Plzeňským a a jiní panu Kokořovci příčinu toho přičítajíc, protož chtějíli tuž věc z obou stran na něho a na pana Krištofa mladšího z Lobkovic na Tejně Horšovském a Tachově, JMCské raddu a nejstaršího komorníka, k ohledání přátelskému podati, že je o to všecko pěkně porovnati chce. Plzeňští tomu, že týž pán k nim takovú křesťanskú a víc nežli jsou ji kdy na něm zasloužili lásku prokazuje, vyrozuměvše, nad tím všeckni velice potěšeni byli, uvolujíce se toho jemu a summou všemu domu pánův z Lobkovic po všeckny časy vedle nejvyšší možnosti odsluhovati. A poněvadž pak z té k nim nakloněné lásky, slyšíc o tom nesousedském pana Jiříka Kokořovce proti nim beze vší jemu od nich k tomu dané příčiny předse- vzetí, o to péči, aby to, což z obou stran vzniklo, k přátel- skému porovnání podáno bylo, míti ráčí, protož že k tomu přistupují a na osobě pánů rádi přestati chtějí. Pan Koko- řovec, ačkoli k tomu jinak nejprv přiveden býti nemohl. (správu maje o našich, že v Praze jsouce, v tom se, že bez gruntův pana z Kokořova býti mohou, slyšeti dali), nežli na ten spůsob, aby jedni druhejm gruntův pasením dobytky i jinak prázdni byli, však naposledy též od takové přístnosti upustil a dne, též místa, v kderéžby se proto nadepsaní páni sjeli, s Plzeňskými očekával. Což vše potom k po- 1580 rovnání přivedeno jest a stalo se to léta 1580 na Stáhla- 1) Kostelík ten stával pod hradem Radyní, kdež dnes v poli kříž mezi čtyřmi lípami stojí. Uvádí se již r. 1266 v darovací listině krále Otakara II., dané klášteru Chotěšovskému a byl zrušen za cís. Josefa II.