6 Zakoupení rychty. Spor o pohřbívání mrtvých. [11. ledna], Plzeňští objednali sobě za faráře kněze Jana Přeštického, toho času kanovníka kostela pražského a tak dále až do dnešního dne. Píše onen Cornelius Tacitus, quod urbem Romam a principio reges habuere, libertatem autem et consulatum L. Brutus instituit, —1) Tak nápodobně od začátku města správu v Plzni prae- 1487 tores urbani až do léta 1487. drželi, při kterémžto času také i rychta se všemi důchody od Ondřeje Oremusa, rychtáře, s dovolením krále Vladislava koupena jest.2) Na takový trh Kořinský jeden (vlastní jméno jeho se neklade),3) zapůjčil obci této dvě stě zlatých; však proti tomu zboží to, kteréž leží v Starém Plzenci, někdy k rychtářství přislušející, zasta- veno mu bylo. Rychtářové pak ti, jak dotčeno, město v správě své přede všemi jinými konšely měli a mnohdykrát i na místě pana podkomořího království českého zde novou radu osa- zovali, mezi kterýmižto jistě neposlední opatrnosti byl ně- jaký Prokop Reš, kterýž v tomž rychtářském ouřadu mnoho let pořád zůstával,? jehožto tělo odpočívá pod velikými varhany mezi dvoumi nejzadnějšími oltáři v kostele svatého Bartoloměje. Léta 1321 povstalo nedorozumění mezi ouřadem a ře- holníky Panny Marie, z domu německého, kteříž tehdáž správu kostela farního drželi, o pochovávání těl mrtvých u kostela sv. Bartoloměje, kteréhož dotčení křížovníci do- pustiti nechtěli. I takto jest ta věc tehdáž spokojena, aby toliko těla dítek malých a nedorostlých (kromě jiných těl lidských) při témž kostele pohřbeny byly, čehož ouřad dot- čeným křížovníkům, že se tak chovati chtějí, listem pod pečetí městskou potvrditi musil Ale potom s dovolením krále JMi obecní pohřeb při témž kostele jest propuštěn. 1321 1) Tacitovy Annaly I. 1. 2) Obec koupila rychtu plzeňskou již r. 1480 dne 24. dubna za 1200 zl. uher. od Ondřeje Oremusa z Prahy a Reginy, manželky jeho, k čemuž král Vladislav dal své svolení t. r. 28. dubna. 3) Jest to bezpochyby Petr Kořenský z Terešova, tehdáž od r. 1470—84 držitel hradu Radyně, jenž byl též stranníkem krále uher- ského Matiáše jako Plzeňští. 4) Dle knihy soudní z let 1456—1487 uvádí se Prokop Reš rychtářem od r. 1462—1466, mezi konšely jmenuje se stále ještě odtud až do r. 1475.