XX kronika rodáka plzeňského, jesuity Jana Tannera, jest jediným dějepisem o Plzni, z doby starší. Však Jan Tanner narodil se teprve r. 1623 a dobu sepsání jeho kroniky lze klásti mezi léta 1670—1680. Kronika Tannerova 1) sepsána jest latinsky a počíná báječnými zprávami z Hájka o založení Staré Plzně pod hradem Radyní a pak o založení Nové Plzně, načež ve 52 kapitolách v časovém pořádku vypisuje důležitější události města Plzně až po rok 1680, k tomu přidána jsou pak allegata, čili věrné opisy hojných listin z archivu plzeňského, jichž jest asi 127 kusův. Kronika Tannerova byla dle všeho mnohem známější než-li pa- měti Plachého, ačkoli ty přece česky psány jsou. Opisů kroniky Tannerovy jest mnohem více; neboť mimo exemplar v Strahovské klášterní bibliotece, nalezáme opisy její v císařské knihovně v Praze, v bibliotece českého musea tamtéž, v bibliotece vyšehradské, pak v Plzni v knihovně cís. něm. gym- nasia, u p. H. Schiebla, v městském museu dva úplné exemplary a dva zkrácené, pak v Litoměřicích, tudíž 11, kdežto pamětí Pla- chého až posud jen jediný opis jest znám. Avšak ani na druhé místo dle času nelze kroniku Tanne- rovu klásti, neboť ji předcházejí ještě zápisky, též latinsky psané, Jana Alexia Čapka, bývalého arciděkana plzeňského, (od roku 1671—1679) rodáka Vysokomýtského. Zápisky tyto neobmezují se pouze událostmi místními, nýbrž vypisují i jiné současné pří- běhy, od r. 1630—1670. K těmto třem dílům dějinami plzeňskými se zabývajícím, přináleží ještě již prve vzpomenuté pojednání opata Rajhradského, Bonaventury Pitra, rovněž latinské, jež se chová v rukopise v klášterní bibliotece v Rajhradě.2) Piter vystupuje v tomto po- jednání jakožto vřelý zastance dnešního městyse Plzence, bývalé Staré Plzně a dokazuje na základě hojných svědectví listinných, že dlužno rozeznávati dvojí Plzeň, Starou a Novou, a že všechny zprávy až do počátku XIII. století jen na Starou Plzeň se vzta- hují; neboť Nová Plzeň vznikla teprve v zmíněném XIII. století. Při vydání pamětí Plachého za základ vzat byl rukopis jeho vlastní a z opisu Stehlíkovského přidány scházející části. Poškozena místa doplnil jsem dle smyslu a dal do závorek roha- tých. Podobně převedl jsem všechna data dle staršího udání na 1) Epitome historica rerum civitatis Plsnae in Bohemia a P. Johanne Tanner. 2) Breve Chronicon Antiquae Plznae in Bohemia. De ejus antiquitate, splendove et juribus. Opera D. Bonaventurne Piter. Sign. H. h. 26.