XVII viděl jsem před sebon totéž písmo, jako v našem rukopise; ano co ještě více, že i tímtéž spůsobem v tomto rejstříku latinské přídavky porůznu se vyskytující jsou psány kolměji. Ano i co zvláštního, že na papíru jsem shledal tatáž vodní znaménka, totiž bránu mezi dvěma věžema s cimbuřím, a dole pod branou písmě C. I soudil jsem proto, že písař tohoto rejstříku lesního i oněch pamětí jest jedna a táž osoba, kterouž jsem našel plným jménem uvedenou na titulním listě totiž „M. Šimon Plachý z Třebnice, toho času písař radní. A ponenáhlu i jinde našel jsem doklady pro to svědčící. Především jest to latinské pojednání opata Rajhradského, P. Bo- naventury Pitra o Plzni Staré čili dnešním Plzenci, kdež Pitr dokazuje přesvědčivě a důkladně, že všechny starší zprávy v li- stinách a jinde o Plzni se vyskytující, dlužno až do XIII. vzta- hovati ne na dnešní Plzeň nýbrž na Plzenec, druhdy prostě Plzní nazývaným, později po vzniku města Nové Plzně přezvaným Sta- rou Plzní. A tu hned z předu pojednání svého praví, že v tom chybují někteří dějepisci, jako Šimon Plachý v historii Nové Plzně a Beckovský ve své kronice Novou Plzeň se Starou ma- touce. 1) Pitr dal si opsati pro pojednání své z archivu plzeň- ského všechny důležitější listiny a musil dle všeho i znáti dílo Šimona Plachého. J. V. Sedláček podávaje ve svých plzeňských pamětech vy- daných v Plzni r. 1821 překlad kázání Hilaria Litoměřického z r. 1467, připojil k němu některé vysvětlivky a zejména ku spo- rům, v obci vzniklým za krále Jiřího dokládá takto: „Co se teh- dáž v Plzni více jest stalo, soudím za hodné ze starých letopisů plzeňské listovny tuto vytáhnouti a položiti“, na to pak doslovně uvádí počátek našeho rukopisu, události totiž z r. 1466 (str. 51. „Z čehož potom to pošlo atd.“) Fr. Pubička v díle svém „Chronologische Geschichte IV. Th. 154—156 líče poměry za krále Jiřího k r. 1466, praví, že Plzeňští stali se králi nevěrnými. Jmenuje Ondráška Oremusa, kterého vypravil král proti Plzni s podkomořím Václavem z Va- lečova a podotýká k tomu pod čarou: „Excerpta ex historia Pils- nensi. MS (manuscript). K tomuto místu Pubičkovu přisluší po- známka Fr. Palackého v jeho Dějinách IV. 2, str. 235. 1) „Lubrico admodum mihi videntur labi errore nonnulli nostri histo- rici, ut Simon Plachy in historia Novae Plsnae et Beczkowsky in suis Chro- cis Novam cum Antiqua (scil. Plsna) et hanc cum illa confundentes." II