ve svazku), úhledné, pravidelné, červeně zdobené. Můžeme se tudíž prá- vem domnívati, že opisovatel zařadil tyto spisy i s KVíd. do složek takto shodně za sebou jako práce všecky Husovy. — 15. Dále důležitý doklad přímý. Nacházíme jej v seznamu Huso- vých spisů z XVI. stol.:85) »V první polovici věku XVI. zaznamenal ně- kdo v jednom rukopise Českého Musea, že spisy následující pocházejí z péra Husova, s doložením: »To, o čem vědomosť, a co před rukama.« A v tomto seznamu jest uveden na 4. místě spis: »O víře a jejích člán- cích, a o stránkách církve svaté.« K tomu počátek tohoto spisu: »Poně- vadž, jakož dí apoštol k židuom...« Dalšího textu nemáme, poněvadž spis jest ztracen.86) Přihlédneme-li předně k názvu spisu, shledáváme, že přiléhá sku- tečně k obsahu KVídeňského, který pojednává nejprve o víře a jejích článcích, pak o třech stránkách církve svaté, a to v témže pořadí. Ještě příznačnější jest však shodnost obou počátků. KVíd. začíná: »Že bez viery žádný nemóž spasen býti, jakož die S. Pavel k Židóm...« Shodují se tedy: »Poněvadž« — »Že«, a zvláště: »jakož dí apoštol k židuom« — »jakož die S. Pavel k Židóm«. Z této význačné shody obou textů můžeme uzavírati zajisté se znač- nou pravděpodobností, že v starém seznamu Husových spisů jest sku- tečně míněn KVídeňský nebo snad (podle částečné odlišnosti počátku) jeho nové zpracování, tedy rovněž označený katechismus Husův. Na tuto shodnost upozornil prvně V. Flajšhans,87) s tímto zá- věrem o KVídeňském: »jest tedy původství Husovo, mimo shody P. vy- tčené, dosvědčeno ještě starým seznamem.« — Tato důležitá myšlenka má však v podání Flajšhansově dva nedostatky. Již Novotný88) ukazuje, jak tu Fl. nadsazuje, když mluví tak určitě o obsahu spisu přece ztra- ceného; sám však připouští netoliko velkou podobnost obou incipitů, nýbrž zvláště, že »starý seznam mohl... Katechismus míti na mysli.« Nedostatek druhý vyplývá z původního omylu, že Fl. nemá zde na mysli vůbec KVíd., nýbrž Jádro, a proto ovšem vytýká (neprávem) Erbenovi a E9 Jirečkovi, že považují spisek za ztracený a liší jej od KVíd.“) 85) Erben III., 318. 86) Erben III., 344. 87) Flajšhans, Lit. čin. 40: »E. opět s Jk. Rk. I., 281 líšili od tohoto dílka spis, uváděný v „starém seznamu" takto: »O víře a její článcích a o stránkách církve svaté: Poněvadž, jakož dí apoštol k židóm«, pokládajíce jej za ztracený, opět ne- právem; inc. poněkud změněné, jest u obou totožné a taktéž obsah.« 88) V. Novotný v uved. sp. 472, kde zdůrazňuje, že »seznamu ze 16. stol. jest nutno užívati opatrně a nesmí býti prohlašován za zcela bezpečný«. Proti tomu upozorňuji, že tu jakási bezpečnost jest, když při seznamu výslovně připsáno: »To, o čem vědomost a co jest před rukama.« 89) Erben nemluví o KVíd., poněvadž jej neznal (jeho III. díl vyšel 1868, Palackého Doc. s objeveným KVíd. 1869), Fl. zaměňuje tedy u Erbena zase Jádro s KVíd. Totéž vytýká Fl. Jirečkovi, ale ani jemu nikoli právem plným, poně- 42