8 jakož pak s tvú i jiných radú do města N., kdež jeho Milost nyní obývá, posly naše ode vší země byli jsme poslali, aby o svodody a práva naše s jeho Milostí i o všechny potřeby podlé artykuluov sepsaných moc měli a jednali. Kteřížto z daru Božího šťastně a prospěšně jsú se vrátili, s jeho Milostí o všecko2) na místě zavřevše3) i od jeho Milosti toho jistotu vzavše4) všecku milost k nám5) nalezli jsú. Kdež jeho Milost v této zemi na den svatého N. v městě Brně obobně býti ráčí, nám dále namluvené věci všechny dokonati a také povinnost naši učiněnú k sobě přijíti,6) kdež, to žádám i z úřadu svého přikazuji, aby na den N. (totižto čtvrtý neb pátý den položiti napřed, nežby král přijeti měl) býti nezmeškal, ničímž se nezaneprázdňuje ani toho dne zmeškávaje, tak aby jeho Milosti od nás ode vsech i také tebe všechna poctivost státi se mohla, kteráž pánu našemu hodna býti má a spravedlivě přisluší. Datum etc. Kapitola 7. Rozdil mezi králem zóstalým dědičným a znovu voleným. Item bývá rozdíl mezi králem dědičným zóstalým a králem znovu zvole- ným. 1) Jakož se jest bylo stalo v letech krále Ladislava, kterýž byl dědičný syn krále Albrechtuov; ale narodiv se jinde než v koruně České osiřelý, dán jest k chování knězi2) Frydrychu Rakúskému knížeti a potom Římskému králi a císaři a ten jeho jest vydati zemím nechtěl, až země některé, zvláště Rakušané, vojensky před Nové Město tu, kdež Frydrych císař byl, jsú se položili i vydán jest jim tu.3) Tu když vydán byl a již v Vídni panování své počínal, páni, preláti, rytířstvo i města markrabství Moravského podlé nahoře psaného spuo- sobu své poselství jsú do Vídně učinili a zavřevše do města Brna krále La- dislava požádali,4) kterýž tu, přijev, za pána byl jest přijat, nejsa ještě Českú korunú korunován, než toliko v mladosti své Uherskú.5) jest vybrán a zvolen za krále. — 2) Dokládáme podlé I. II. V. etc. — 3) Toto místo v kn. tišt. jest porouchané „. . . . i o všechny potřeby podlé artykuluov sepsaných moc měli a jednali, kteřížto z daru Božího štastně a prospěšně jsú se vrátili a s jeho milostí všecky potřeby podlé artykuluov sepsaných moc měli a jednali, na místo za- vřevše ... .“ Nesrozumitelnost povstala tím, že do vydání tištěného po slově „vrá- tili“ přijata slova: „a s jeho . . .. a jednali“, kteráž v exempl. desk. přetržena jsou na znamení chyby opisovatele, jelikož táž slova mylně opakována jsou. — 4) Krom V., kterýž píše „vzevše“, piší ostatní exempláry „vzemše“. — 5) Ku. tišt. piše „vám“ ač ex. desk. ma též „nám“. — 6) Ex. tišt. a s ním ostatní piší: „a povinnost naši také k sobě učiněnu míti“; naše oprava na základě XI: „a povinnost také k sobě u činěnú přijíti ráčí.“ Kapitola 7. 1) Téměř všichny exempl. mají čtení: „bývá rozdíl mezi pánem dědičným zu- ostalým, kteréž po dědičném králi sirotkem zuostává, a pánem voleným“. My jsme přijali čtení z II. Neb rozdíl ten platil podlé náhledu tehdejšího věku při každém dědičném králi, i když sirotkem nebyl a léta sva maje ve vládu se uvázal. Slo vo si- rotek přišlo do textu vzhledem k specialnímu případu krále Ladislava Pohrobka, který po smrti otcově, krále Albrechta († 27. října 1439), dne 22. února 1440 v Komárně se narodil. — 2) Dokládáme podlé I. II. etc. 3) Stalo se 1. 1452 dne 1. září. — 4) Stavové čeští žádali skrze gubernatora Jiřího z Poděbrad, aby král Ladislav se korunovati dal; za lichými příčinami, že král nema dosti peněz, aby se slušnou nádherou v Čechách se ukázal, že nepokoje v Uhrách jeho přítomnosti tam vyžadují atd. — žádáno se strany královy, aby korunovace až do vánoc se odložila. Když ale Moravští stavové skrze poselství své do Moravy jej pozvali, aby za pána země přijat byl, odebral se král k holdu do Brna dne 6. čer- vence a meškal zde téměř do konce tohoto měsíce, načež do Uher odtáhnul. Tot ovšem byla urážka Čech, co hlavy království a tato příčina nebyla ta nejposlednější, za kterou pak onen pohořlivý strk mezi Čechy a Moravany vypuknul, o němž kn. T. v této kapitole vypravuje. — 5) Když královna Alžběta svého syna porodila, meškalo právě poselství magnatův uherských na dvoře polském, nabízejíc kraleviči Vladisla- vovi korunu uherskou. Královna, chtíc v případě, žeby syna porodila, tomu korunu pojistiti, nechala tajně korunu sv. Štěpána z Vyšehradu k sobě do Komárna přivésti, kamž dovezena byla též noci, které syna svého porodila. A když mu bylo právě 12 neděl, dala jej korunovati dne 16. máje 1440. Nicméně ale panoval pak polský Vla-