13 vyššího maršálka, Jindřicha z Lichtenšteina a z Niklšpurka, Markvarta z Lomp- nice, Jana Kuny z Kunstatu, Václava z Boskovic, najvyššího komorníka desk zemských a práva v Olomúci, Viléma z Pernšteina, najvyššího komorníka desk zemských a práva v Brně, Albrechta z Šternberka, Jindřicha z Sovince, Karla z Vlašímě a Hynka z Ludanic i od jiných mnohých pánuov, rytířuov i oby- vateluov markrabství Moravského a tak i od jiných šlechticuov i také jiných všech řečeného markrabství obyvateluov duchovních i světských, kterýmiž jme- ny byliby jmenováni: abychom jich obdarováním, svobodám, milostem, zpro- štěním, puojčováním, listóm, bamfestóm, dopuštěním i všem právóm, od naj- jasnějších králuov a osvícených markrabí Moravských, předkuov našich, obdr- ženým, potvrzení a upevnění naše dáti ráčili a zvláště na tři listy a na jich potvrzení jim vydaná, kteřížto listové napsáni jsú v tato slova: My Jiří z Bóží milosti Český král a markrabí Moravský, Lucemburský a Slezský vývoda a Lužický markrabí, k věčné památce věci stálé. Morava- nóv znamenitá cnost a skutky jasnými stará a okrášlená urozenost, kterúž jsú knížatóm svým, předkóm našim, s stálú vírú vždycky poslušni jsúce služby ukazovali, hodně nás hotové činí a k hotovosti přivodí, abychom pevnosti jich svobodám a jich právóm rádi a dobrovolně a dobrotivě ráčili potvrditi. Protož poněvádž osvícené kníže a urození šlechticové věrní naši milí: Proček vývoda Těšínský, Jan z Cimburka odjinad z Tovaćova, Jindřich z Lipé, Jiřík z Kva- vář odjinud z Strážnice, Beneš z Boskovic odjinud z Černé hory, Kuna z Kun- štatu odjinud z Bolehlavic, Jan z Pernšteina, Vaněk z Boskovic odjinud z Le- tovic, Přemek z Kunstatu, Smil z Lichtenburka odjinud z Bétova, Jan z Kun- statu příjmí Zajímač, Markvart z Lompnice, Karel z Vlašímě, Jan z Vald- šteina, Štěpán z Lichtenburka odjinud z Cornšteina, Vok z Sovince odjinad z Helfenšteina a jiní mnozí páni urození, šlechticové, rytíři, panoše i zemané, obyvatelé markrabství Moravského, tak svýmí jmeny jako jiných pánuov, šlechtícuov i panoší i jiných všech zemanuov a obyvateluov markrabství Mo- ravského, duchovních i světských, — velebnosti naší pokorně a snažně jsú prosili, abychom zvyklého království povýšení dobrotivostí ráčili potvrditi, upevniti, ujistiti ty všecky milosti, zproštění, svobody, zvyklosti, obdarování, puojčení, listy, hamfesty, dopuštění i práva všecka, kterážto od najjasnějších králuov Českých a osvícených markrabí Moravských, předkuov našich jim dána a puojčena byla, a zvláště tří listuov najjasnějšího krále Jana, kterýchž jsú také potvrdili šťastné paměti předkové naši: Václav, Albrecht a Ladislav, jichžto znění piše se v tato slova; první totižto: My Jan z Boží milosti Český a Polský král, svatého císařství na Ho- rách obecný náměstek a Lucemburský hrabě všem vespolek království Českého a markrabství Moravského věrným, jimž znáti jest potřebné: pozdravení a oznámení věcí dolepsaných. Ku povýšení berly a koruny královské zřízeni a zpuosobením Božské milostivosti jsúce povýšeni k tomu vrúcími žádostmi patří- me, aby našim královstvím, za našich časuov našemu panování poddaným, žá- dostivá svoboda přišla, nebezpečenství byla vyvarována i také od zlostných lidí překážky jsúce obráněni pokojně seděli, sedíce odpočívali a v pěknosti po- koje a v příbytcích duofání a časného statku v pokoji hojném požívajíc pře- bývali, a tak věříme, že užitečněji a spravedlivěji bude moci zpuosobeno a zjednáno býti, když právo puojčeno a puštěno bylo jednomu každému, aby kaž- dému spravedlivé se stalo a žádný zbytečně trápen nebyl: to zdravě rozjímajíc všecky království našeho Českého a markrabství Moravského knížata, duchovní i světská, pány urozené, šlechtice, panoše, zemany, preláty, kněží i všecky na- šemu panování poddané, je přiznivě k sobě hrnúce, jim slibujem: že všecka jich práva, navyklosti, kteréž a která od našich měli a míti zvykli jsú před-