1437. 389 356. 1437. 22. července. Cheb. Císař Sigmund zastavuje Děpoltovi z Rizmberka vsi Dobršice a Smi- lovice ve 200 kop. gr., které jemu město Nový Plzeň dluhuje. My Sigmund z Boží milosti římský císař, vždy rozmnožitel říše a uherský, český etc. král, vyznáváme tímto listem obecně přede všemi, kdož jej uzří aneb čtúce slyšeti budú, že jakož opatrní purkmistr, končelé i obec města našeho Nového Plzně, věrní naši milí, byli sú dlužni zústali urozenému Děpoltovi z Rizemberka, také věrnému našemu milému, za jeho službu a za škody půl dru- hého sta kop grošuov, tak vidúce veliké nedostatky týchž měšťan našich, v kteréžto válkami před časy v zemi naší české trvalými a obležením města jich i jinak rozličně sú zašli, je v tom milo- stivě zastávajíc a zastupujíc, i Děpoltovi také za to dosti učiniti chtíce, s dobrým rozmyslem a radú naší zapsali sme jemu i jeho dědicuom a budúcím a tímto listem jménem zástavy zapi- sujem za ten dluh vsi Dobršice a Smilovice, děkanství k Týnu na Vltavě s úroky, poplatky, užitky i všemi a všelikými právy na těch vsech nebo lidech v nich bydlejících z starodávna vysazenými, nic nepozůstavujíc, ve dvú stu kopách grošuov pražských a to tak, aby týž Děpolt i jeho dědicové a budúcí tyž vsi s jich příslušenstvím drželi a bez naší, našich budúcích králuov českých i jiných všech každé otpory a překážky požívali s úmluvú takovúto, když bychom koli my, naši búdúcí králové čeští, neb ti, jimž by ta vejplata spravedlivě přislušela, svrchupsanému Děpoltovi aneb jeho dědicuom a budúcím těch dvě stě kop grošuov dali a zaplatili, tehdy nám neb těm, jimž by přislušelo, mají vsí nahoře jmenovaných i s pří- slušenstvím hned postúpiti bez otporu i zmatku. A kdož tento list jmíti bude s častopsaného Děpolta neb jeho dědicuov a budúcích s dobrou volí a svobodnú, ten má všecko právo míti v něm polo- ženee a zapsanee, jakožto on sám. Na potvrzení toho náš císařský majestát kázali sme přivěsiti k tomuto listu, jenž jest dán ve Chbě léta od narozenie syna božího tisícího čtyřstého třidcátého sedmého, v pondělí den svaté Máří Majdaleny, let království našich uher- ského v padesátém prvém, římského v XXVII., českého v XVII. a císařství v pátém létě. Ze současného opisu v archivu Jindřichohradeckém, jejž se mnou ochotně sdělil hraběcí archivář pan Fr. Tischer. — Dr. Čelakovský, O domácích a cizích registrech str. 117. čís. 149.