438 1450. 402. 1450. 3. řijna. Ondrášek z Hodušic, richtář plzeňský, činí mocné pořízení o statku svém. My Vávra Pšenička, toho času miesto richtáře, Zigmund zlatník, toho času purkmistr a Jan Hladek, přísežní měšťenee města Nového Plzně, známo a zjevno činíme tiemto listem všechněm, ny- nějším a budúcím, ktož jej uzřie, anebo čtúce slyšeti budú, že múdrý a opatrný i slovútný muž, Ondrášek z Hodušic, richtář v Novém Plzni, ačkoliv jsa mdel a nemocen na těle, však při dobrém rozumu i při plné paměti jsa, nás na svědectvie přivolav i připrosiv, toto své poslednie rozkázánie z svého statku jemu od Pána Boha pojčeného, tak aby po jeho smrti žádní vstrkové ani kteří svárové nebyli, učinil jest takúto mierú: Najprve své dietě pannu Luciji porúčie paní Margretě manželce své, tak aby jí v to i žádný nesahal z jeho přátel, ani jeho kteří bratřie, neb jí věří toho nade všecky jiné jeho přátely, že tak jednati bude a pannu Luciji k mravóm dobrým vésti bude, jakož jí toho zvláště doufá a věří. Item richtářstvie, kteréž má, to dává mocně panně Luciji, dceři své, i to, což v Plzenci má, totiž dvořiště, dědiny, lúky, les pod Radyní, rybník pod svatým Blažejem i straně, i s tiem se vším, což k tomu od staradávna přislušie, a jestli že by jie pan Buoh pozdravil a ona panna Lucije k svému stavu přišla, a ne- mohly by spolu zbýti s paní Margrétú mateří svú, tehda z toho statku a z richtářstvie dává i odkazuje paní Margretě, manželce své, puol druhého sta kop grošuov a duom a dědiny to jest prvé panie Maretčiny, neb jest jemu toho nevzdávala a k tomu jí při- dává čtyři koně, kteréž v ty časy budú, a což dobytka jest mnoho nebo málo, o to aby sě právě rozdělily paní Margreta s pannú Lucijí i o domové hospodářstvie; a což jest od perel a střiebrných pasuov, to mocně panně Lucijí s mateřinú volí odkazuje; pakli by paní Margreta který pás jměti chtěla, to má dobrú vóli k vzetí, a což jest na listech a dluhóv, ješto jsú mu povinni, to vyupo- mínajíce, dluhy tiem platiti mají, kromě toho listu, kterýž svědčí na Strahov u Prahy, ten dává bratřím Protivovi, Augustinovi a Dětřichovi, kterýž jest v Klatovách pravým dielem, aby sě o to vyupomínajíc dělili; pakliby panny Lucije Pán Buoh prve ne- uchoval, nežli by let došla, tehdy ty všechny klenoty mocně po- rúčie paní Maretě, manželce své, aby to obrátila na kaplanstvie